Eliezer Kashani - Eliezer Kashani
Eliezer Kashani | |
---|---|
Nativní jméno | אליעזר קשאני |
narozený | 13. března 1923 Petah Tikva, Izrael |
Zemřel | 16.dubna 1947 (ve věku 24) Acre vězení, Izrael |
Věrnost | Irgun |
Eliezer Kashani (hebrejština: אליעזר קשאני; 1923–1947) byl Irgun člen v Povinná Palestina a jeden z 12 Olei Hagardom.
Časný život
Kashani se narodil v Petah Tikva k ochuzenému Persko-židovský rodina se 4 bratry a 3 sestrami.[1] V mládí byl součástí Hnutí Maccabi ve 13 letech pracoval v továrně.
23. srpna 1944 byl Kashani Brity zatčen pro podezření z příslušnosti k Irgun a poslal na Latrun. Nakonec byl přemístěn do Eritrea po boku 250 dalších židovských vězňů.[2] Zatímco byl v Africe, Kashani trval na tom, aby se připojil k metru, i když ho zpočátku za zadržení nepřijali. Během pobytu v Eritreji se plynule učil anglicky. Když se vrátil do Palestiny, stal se prominentním bojovníkem za Irgun Zvai Leumi, navzdory riziku, že bude nahlášen britské policii za podezření.[3]
Aktivita v podzemí
V podzemí se zabýval inteligencí, zbraněmi a vojenskými operacemi. Dokonce zahájil kurz, aby se stal velitelem, ale zemřel, než mohl dokončit. 29. prosince 1946 Kashani a další čtyři Irgun bojovníci, Mordechai Alkahi, Yehiel Dresner, Haim Gilad a Avraham Mizrahi, se vydali na akci o tom, co by bylo známé jako Noc bití. Na křižovatce Tayyasim pět z nich narazilo na policejní zátaras, ze kterého zahájili palbu. Řidič, Mizrahi, zemřel na následky zranění. Eliezer a tři zbývající bojovníci byli chyceni a převezeni do nedalekého vojenského tábora, kde prošli řadou mučení. Po 20 hodin rovně byli biti. Po pěti dnech, kdy byli poníženi a biti, byli bojovníci převedeni do Jeruzalém.
Zkouška a poprava
10. února 1947 proběhly čtyři vojenské procesy. Alkahi, Kashani, Dresner a Gilad měli khaki kalhoty a ponožky, černé boty, šedý kabát a modrobílé čepice. Čtyři popřeli pravomoc soudu je soudit a odmítli odpovědět na otázky nebo obvinění. Po krátkém soudním procesu soudci oznámili, že čtyři byli shledáni vinnými z nošení zbraní. Trestem pro Alkahi, Dresnera a Kashani byla smrt,[4] zatímco 17letý Gilad byl odsouzen k doživotnímu vězení. Jakmile byl verdikt vyslechnut, všichni čtyři vstali a zpívali Hatikvah.
V tom byla naděje Yishuv zachránit tři, kteří nebyli obviněni z krveprolití, ale za držení zbraní. V jeruzalémském vězení byl Kashani nemocný, ale odmítl vyhledat lékařské ošetření, pokud byl spoután ve své cele. Rovněž byly zamítnuty prosby jeho rodiny o milost. Jeho právník, který také řešil jeho návrat z Eritrea, prosil ho, aby podepsal prosbu o milost, avšak Kashani řekl, že neuznává anglické pravidlo, a proto nepodepíše žádný papír.
15. dubna byli čtyři odsouzení tajně převezeni z Jeruzaléma do Acre vězení. Následujícího dne, 16. dubna 1947, ve 4 hodiny ráno, byli čtyři bez předchozího varování a bez upozornění jejich rodin přivedeni na šibenici. Úřady zároveň naznačily, že jejich poprava není na spadnutí, a před několika hodinami byl právník Max Seligman, který s jejich milostmi zacházel, informován, že na popravy zatím neexistují žádné přípravy. Zpívali Hatikvah jak byli přivedeni na šibenici. Kashani byla poslední ze čtyř, které byly pověšeny.
Těla čtyř mužů byla vedena konvojem tanků a obrněných vozů do města Zajištěno, aniž by informoval Chevra kadiša nebo jejich rodinní příslušníci a byli polonazí umístěni na policejní stanici v Mount Canaan. Jejich poslední žádost, aby byli pohřbeni Rosh Pinna, nebyl poctěn. V sedm hodin ráno rozhlas oznámil popravy a v Palestině byl uvalen zákaz vycházení. Ráno obyvatelé Safedu požádali o účast na hřbitově, ale i toto město bylo v zákazu vycházení. Přesto stovky Židů dorazily v prudkém dešti na hřbitov, kde byli pohřbeni Židé ze šibenice vedle obětí nepokojů v letech 1929 a 1936. V Yishuvu došlo k velkému šoku nad oběšením a mnoho židovských komunit po celém světě bylo odsouzeno. Někteří američtí kněží dokonce organizovali vzpomínková shromáždění.
O několik měsíců později byli u hrobů uvnitř ještě britští strážci Zajištěno aby irgunští bojovníci těla neodstranili a nepřesunuli je Rosh Pinna, jak požadovali.
Dědictví
Ulice byly pojmenovány po Kashani v několika izraelských městech, včetně Tel Aviv, Beersheba, Jaffa a Jeruzalém.
Reference
- ^ „Kashani, Eliezer“. Židovská virtuální knihovna.
- ^ „Eliezer Kashani“. Etzel.
- ^ „Kashani, Eliezer“. Encyklopedie.
- ^ „70 let a čtyři osamělé hroby“. Izraelské národní zprávy.