Eiji Ōtsuka - Eiji Ōtsuka

Eiji Ōtsuka
Otsuka photo1.jpg
Ōtsuka Eiji v roce 2015 na Concordia University
narozený (1958-08-28) 28. srpna 1958 (věk 62)
Tokio, Japonsko
Alma materUniversity of Tsukuba
obsazeníKritik, folklorista, romanopisec, umělec manga, redaktor, teoretik médií
Manžel (y)Yumi Shirakura

Eiji Ōtsuka (大 塚 英 志, Ōtsuka Eiji, narozen 28. srpna 1958 v bývalém Tanashi, Tokio ) je sociální kritik, folklorista, mediální teoretik a romanopisec. V současné době je profesorem na Mezinárodní výzkumné centrum pro japonská studia, Kjóto. Vystudoval University of Tsukuba s titulem v antropologii, ženském folklóru, lidské oběti a poválečné manze. Kromě své práce s manga je kritikem, esejistou a autorem několika úspěšných populárně naučných knih o japonských populárních a otaku subkultury. Napsal Multiple Personality Detective Psycho a Kurosagi Corpse Delivery Service manga série. Jedno z jeho prvních děl animačního skriptu bylo Maho žádná rtěnka Rouge, dospělý lolicon OVA. Ōtsuka byl editorem pro bišójo lolicon manga série Petit Apple Pie.

V 80. letech byl Otsuka šéfredaktorem časopisu Manga Burikko, přední časopis o manga, kde propagoval výzkum subkultur otaku v moderním Japonsku. Vydal řadu knih a článků o manga průmyslu.

V červenci 2007 získal doktorát z uměleckého inženýrství Univerzita designu v Kobe. Jeho disertační práce je „Od Mickeyho formátu k Proposition of Atom: vznik poválečné metodiky manga ve válečných letech a její vývoj“.

Životopis

Časný život

Eiji Ōtsuka se narodil 28. srpna 1958 ve městě dříve známém jako Tanashi, Tokio (v současné době Nišitokijo, Tokio ). Jeho otec, jako repatriant z Mandžusko, před přijetím na univerzitu utrpěl špatné životní podmínky v repatriačním bydlení.[1] Ōtsuka otec byl členem bývalého Japonská komunistická strana, ale opustil večírek kvůli neshodám ohledně stranické politiky.[1]

Na střední škole se Ōtsuka připojil k dódžin kruh Skupina Sakuga, což vedlo k jeho zaměstnání jako asistenta manga umělce Taro Minamoto v prvním ročníku na střední škole. Následující rok, Ōtsuka, s odkazy od Minamota, debutoval jako gag manga umělec. Svou kariéru manga umělce však brzy ukončil během přijímacích zkoušek na vysokou školu poté, co se rozhodl, že mu chybí manga umělec.[2] Ōtsuka absolvoval University of Tsukuba v březnu 1981. Tam studoval japonštinu folkloristika pod vedením profesora Tokuji Chiba. Ōtsuka se vzdal pojmu navštěvovat postgraduální studium poté, co mu to řekl instruktor Miyata Noboru že jeho „myšlenky jsou příliš žurnalistické a nehodí se pro akademiky“.[2]

Kariéra

Po absolutoriu pracoval Ōtsuka na částečný úvazek jako redaktor časopisů Ryu a Petit Apple Pie, spolu s umělcem manga Yukio Sawada. Jako editor na částečný úvazek pracoval s umělcem manga Shōtarō Ishinomori asi měsíc, kde se naučil analyzovat jména manga („name“ označuje hrubý koncept stránky manga, s předběžným rozložením panelu, dialogem a zápletkou, které běžně kontroluje editor před tím, než umělec přistoupí k fáze rukopisu). Později přešel z částečného úvazku na plný úvazek, pracoval jako šéfredaktor časopisu manga Manga Burikko na volné noze. Komentáře, které v časopise publikoval pod pseudonymem, se staly základem Ōtsukovy pozdější kariéry komentátora. Během této doby došlo také k prvnímu oficiálnímu použití výrazu „otaku "byla publikována v Manga Burikko v roce 1983, přičemž Ōtsuka stále slouží jako jeho šéfredaktor.[3]

Na konci 80. let se stsuka účastnil procesu se sériovým únoscem a vrahem mladých dívek, který působil v letech 1988 až 1989 v Saitama, Tokio.[3] Podezřelý (a později usvědčený pachatel), Tsutomu Mijazaki Bylo zjištěno, že vlastnil velkou sbírku manga, což v té době znamenalo, že subkultura manga byla „opakovaně“ spojována s Miyazaki v tisku a v populární představivosti a vytvářela obraz, že „mladí lidé se podílejí na amatérských manga jsou nebezpeční, psychologicky narušení zvrhlíci. “[4] Ōtsuka zpochybnil toto populární vnímání a později napsal, že „se trochu rozzlobil na to, jak se úsudek [Miyazakiho] zločinů stále více přesouvá na koníčky nebo chutě otaku“.[3]

Ve své knize z roku 1989 Teorie narativní spotřeby (Monogatari shōhiron), Ōtsuka vyvinul teorii spotřeby médií založenou na spotřebě několika malých příběhů, které zapadají do „světonázoru“ nebo velkého příběhu.[5] To byl velký vliv na Hiroki Azuma teorie otaku a psaní Azumy následně pomohly dát narativní spotřebu „kanonický status v kritice manga a anime“.[5]

Ōtsuka pokračoval v přednáškách na různých japonských univerzitách a vysokých školách na téma studia manga. V roce 2007 získal titul PhD Univerzita designu v Kobe, s doktorskou disertační prací s názvem „Od Mickeyho formátu k Proposition of Atom: vznik poválečné metodiky manga ve válečných letech a její vývoj“.[6]

Funguje

Kritické eseje

  • ま ん が の 構造 ―― 商品 ・ テ キ ス ト ・ 現象 Konstrukce manga ―― Produkt ・ Text ・ Fenomén, Yudachisha, 1987
  • 物語 消費 論 Teorie narativní spotřeby, Shinyousha, 1989
  • シ ス テ ム と 儀式 Systém a rituál, Chikumashobō, 1992
  • 戦 後 ま ん が の 表現 空間 Expresní prostor poválečné mangy, Houzoukan, 1994
  • キ ャ ラ ク タ ー 小説 の 作 り 方 Jak vyrobit postavové romány, Kōdansha, 2003
  • ア ト ム の 命題 Návrh atomu, Tokumashoten, 2003
  • お た く の 精神 史 ―― 1980 年代 論 The Intellectual History of Otaku ―― 1980's Theory, Kōdansha, 2004

Romány

  • 木 島 日記 [Kijima Diary]

Manga

Anime

  • Maho žádná rtěnka Rouge| 魔法 の ル ー ジ ュ り っ ぷ ☆ す て ぃ っ く | Mahō no Rūju Rippusutikku}} (1985 OVA), původní tvůrce

Kritická díla v anglickém překladu

  • "Svět a variace: reprodukce a konzumace vyprávění", přeložil Marc Steinberg v Mechademie 5, University of Minnesota Press, 2010

Reference

  1. ^ A b 1958-, Ōtsuka, Eiji; 1958-, 大 塚 英 志 (2004). Etō Jun shōjo feminizumu-teki sengo. Tōkyō: Chikuma Shobō. ISBN  4480088768. OCLC  60124177.CS1 maint: číselné názvy: seznam autorů (odkaz)
  2. ^ A b 1958-, Ōtsuka, Eiji; 1958-, 大 塚 英 志 (2004). "Otaku" no seishinshi: 1980-nendairon. Tōkyō: Kōdansha. ISBN  4061497030. OCLC  57044809.CS1 maint: číselné názvy: seznam autorů (odkaz)
  3. ^ A b C Eiji, Ōtsuka; Lamarre, Thomas (29. prosince 2013). „Unholy Alliance of Eisenstein and Disney: The Fascist Origins of Otaku Culture“. Mechademie. 8 (1): 251–277. doi:10,1353 / mec.2013.0002. ISSN  2152-6648.
  4. ^ Kinsella, Sharon (1998). „Japonská subkultura v 90. letech: Otaku a hnutí amatérských mang“. Journal of Japanese Studies. 24 (2): 289–316. doi:10.2307/133236. JSTOR  133236.
  5. ^ A b Steinberg, Marc. ""Ōtsuka Eiji a narativní spotřeba: Úvod do „světa a variací“, „in Mechademia 5 (2010)“. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  6. ^ „「 ミ ッ キ ー の 書 式 」か ら「 ア ト ム の 命題 」へ: 戦 後 ま ん が の 戦 時下 起源 と そ の 展開“. NDL ONLINE.

脚註 [編 集]

[ヘ ル プ] ^ 『江 藤 淳 と 少女 フ ェ ミ ニ ズ ム 的 戦 後』 （ち く ま 学 芸 文庫） 179 ペ ー ジ ^ 『江 藤 淳 と 少女 フ ェ ニ ペ ペ ペ ペ ペ ペ ペ ペ ー ペ ペ ー』 ペ ペ ペ 後 ペ 後 後 ペ 後 後 後 後 後新 現 実 問題 外 増 み た い な… 』（角 川 書店） 2 ペ ペ ジ ^『 「お た く」 の 精神 史 』（朝日 文庫） 216 ペ ー ジ /『 木 島 日記 』（））） 文庫） 文庫 文庫 文庫 文庫 文庫 文庫 文庫 文庫 文庫 文庫 文庫/ 27 発 売 号） 掲 載 の 『宮 崎 勤 被告 、 最高 裁「 死刑 判決 」か ら 抜 け 落 ち た 視点 - 他 者 に お び え て「 近代 」を 断 よ』 』』 い い い い い い い い い い い い い い』は 開 廷 か ら 閉 ま で で 四 十五秒 ほ で で あ っ た。 一 つ の 事 実 と し て 、 そ 事 を 記 し て お く。 」^ 国際 日本 文化 セ「 「一 一 一 一 一 一 一 一 一 一 一 一 一 一 一 一財 団 メ デ ィ ア ・ コ ン テ ン ツ 研究 寄 付 講座 Členové ^ コ ス ト 削減 の た め に DTP を 使 い 編 集 者 が 一 人 で 編 集 月 現代 現代 ー ー ー ー 書 書 書 書 書 書 書 書 書 書 書 書 書 書 書 書 書 書 書 書 書 書小 谷 野 敦 『私 小説 の す す め』 （平凡 社 新書 、 2009 年） 82p ^ 同 書 154p ^ 笙 野 『ド ン ・ キ ホ ー テ の「 論争 」』 『徹底 抗 戦! 文士 （』）） 』』 』』 』』 』』 』』 』月 号 ^ 『群像』 2002 年 6 月 号 、 現在 も web 上 で 読 む こ と が 出来 る。 ^ 『徹底 抗 戦! 文士 の 森』 （2005 年）, str. 405–8 ^ 『偽 史 と し て の 民俗学』 （角 川 書店） の 「あ と が き」 よ り ^ 第 4 巻 の 大 塚 英 志 に よ る う う う は は は は は は は は は は は は は は は は は は は は は は 大 大 大 大 は は はで あ る。 ^ 『MADARA 影』 str. 158 の 「MADARA」 現代 版 関係 図 ^ 奥 付 の 発 行年 が 平 成 17 年 5 月 と な っ て い る の は 誤 植 で あ り 、 平 成 19 年 5 月 が 正 し い

externí odkazy

国際 日本 文化 研究 セ ン タ ー 研究者 一 覧 「大 塚 英 志」 東京 大 学院 情報 学 環 角 川 文化 振興 財 団 デ ィ ア ・ コ ン テ ン ツ 研究 寄 付 講座 講座