Egron Lundgren - Egron Lundgren - Wikipedia

Egron Sellif Lundgren (18. prosince 1815, Stockholm - 16. prosince 1875, Stockholm) byl švédský malíř a autor, který se specializoval na akvarely.
Životopis
Jeho otec, Erik Lundgren, byl výrobcem. Po roce 1829 studoval na Teknologiska institutet se zaměřením na „bergshantering“ (forma správy zdrojů). Po absolutoriu pracoval v Eskilstuna a ve slévárně kanónů v Finspång. Tento druh práce mu zjevně nebyl po chuti, protože v roce 1835 se zapsal na Královská švédská akademie výtvarných umění věnovat dětskému zájmu o akvarely. Studoval tam až do roku 1839, poté odešel do Paříže, kde kopíroval obrazy v Paříži Louvre a absolvoval kurzy pro pokročilé ve studiích Léon Cogniet.

Od roku 1841 do roku 1849 žil v Itálii; většinou se skandinávskou komunitou v Římě, poté strávil čtyři roky ve Španělsku. Na obou místech produkoval historické a folklorní scény; většinou se provádí v akvarelech. Díky stipendiím z Královské akademie mohl také strávit nějaký čas studiem v Mnichově a ve Vídni. Ve Španělsku z velké části opustil olejomalbu a vzdal se myšlenky, že bude malířem historie. Místo toho se soustředil na žánr scény, představující místní obyvatele, tržní život a veřejné slavnosti.
Londýn a Indie
V roce 1850 se stal členem Královské akademie a v roce 1853 mu byla nabídnuta profesura. Místo toho přijal pozvání přátel do Londýna, kde žil až do roku 1867, kde pracoval především jako malíř portrétů. On také vylíčil královské obřady u soudu a produkoval scény z divadelních her Shakespeare.[1] S Londýnem jako základnou cestoval hodně.[1]
V roce 1858 společnost v Manchester ho pověřil, aby navštívil Indii a vytvořil náčrtky Sepoy Mutiny. Pod Královna Viktorie Díky ochraně mohl cestovat s britskou armádou, která převzala vojenské operace od Východoindická společnost. Zůstal rok, dokud povstání neskončilo; vytvoření více než 500 kreseb a vodových barev, stejně jako několik olejomaleb. Stali se některými z jeho nejznámějších děl.

V roce 1864 byl zvolen členem Královská společnost pro akvarel. Pokračoval ve svých cestách po 60. letech 18. století, navštívil Norsko, Egypt, Španělsko a Itálii a podnikl svoji první cestu zpět do Švédska. Ačkoli se tam natrvalo vrátil v roce 1867, zimy obvykle trávil jinde. Poslední cestu do Itálie podnikl v roce 1873.[1] Poslední roky strávil doma ve Stockholmu, kde maloval krajiny a vydal sbírku svých dopisů a deníků s názvem Zobrazit více 1 - 2 (A Painter's Notes), sestavený z dřívějších publikací. V roce 1905 vydala Národní knihovna.
Jeho díla lze vidět na Národní muzeum[2] a Göteborgs konstmuseum.[3] "Egron Lundgrens väg", ulice v Södra Ängby, je pojmenován po něm.
Spisy Lundgren online

- „En målares anteckningar. Utdrag ur dagböcker och bref“ @ Projekt Runeberg
- „Reseskildringar, anteckningar och bref“ @ Projekt Runeberg
Reference
- ^ A b C Gunnar Carlquist, Svensk uppslagsbok, Sv. 17, Malmö, str. 830-832 (1937)
- ^ Národní muzeum
- ^ Göteborgs konstmuseum
Další čtení
- Gellerstedt, Albert Theodor: Minne af Egron Lundgren: Ett studiefragment (1914) Norstedts
- Nilsson, Sten Åke: Malířské oko: Egron Lundgren a Indie Nationalmuseum, 0081-5683 (1992) ISBN 91-7100-441-6
- Plaza Orellana, Rocío: Egron Lundgren: Un pintor sueco en Sevilla, Arte hispalense (2012) ISBN 978-84-7798-327-9
- Egron Lundgren: před měsícem (katalog výstavy), editovali Küllike Montgomery a Ragnar von Holten s fotografiemi Erika Cornelia. Nationalmusei utställningskatalog, 0585-3222 (1995) ISBN 91-7100-520-X
externí odkazy
- Další díla od Lundgrena @ ArtNet
- Životopis @ the Svenskt Biografiskt Lexikon
- Životopis z Nordisk Familjebok @ Projekt Runeberg
- Nekrolog z Svea Folkkalender @ Projekt Runeberg
- "Med målarens öga - Svensk konstnär som krigsreporter" @ Populär Historia