Edmund Pascha - Edmund Pascha

Edmund Pascha (Páska) (1714 - 6. května 1772) byl kazatel, varhaník a skladatel. Používal pseudonym Claudianus Ostern.

Život

Edmund Pascha se narodil v roce 1714 v Kroměříž, moravské hudební centrum té doby. Ve věku 17 let vstoupil do františkánského kláštera v Hlohovci (západní Slovensko). Vystudoval filozofii v Beckově (západní Slovensko) a teologii v Uherském Hradišti (východní Morava). Kromě rodného jazyka ovládal také latinu, němčinu, italštinu a maďarštinu. Cvičil hudbu a kázal v několika františkánských klášterech řádové Salvatoriánské provincie, zejména v Prešově (východní Slovensko) a naposledy v Žilině (severozápadní Slovensko), kde 4. května 1772 zemřel po mnoha letech bolestivé nemoci.

Funguje

Paschovy skladby z Slovák vášnivci, pastýřské mše a vánoční koledy příkladem slovenštiny Barokní hudba a reference Slovenská literatura. Ve svých učebnicích hudby vyzdvihl vánoční folklór a slovenské lidové písně s vánoční a velikonoční tématikou.

Mezi jeho hudební díla patří několik učebnic v rukopisu. Takzvaný Žilinský kancionál (asi 1770) obsahoval dvě rukopisné učebnice. První byl Harmonia pastoralis (Pastierska harmónia), latinsko-slovenská vánoční mše ve slovenštině, výhradně lidová pastorela a koledy, a také latinská antifonie Tota pulchra Celá krásna. Druhý s názvem Prosae pastorales (Pastierské spevy), obsahovalo 25 koled na Vánoce a Nový rok. Mezi nimi je i koleda Do hory, do lesa, valasi.

Nejznámější z Paschových děl je Vianočná omša F-dur (Vánoční mše F dur) z Harmonia Pastoralis. Je to jedinečné dílo slovenské barokní hudby. Odráží prvky Slovenská lidová hudba a pastýř písničky. Je pozoruhodný svými náročnými varhanními mezihry, sólovými duety a vokálními triy, s nimiž se mísí a cappella sborové části. Obsahuje části pro klarinety, flétny a ovčácké tuby (tuba pastoralis). Hudební historik Terray tvrdí, že jeho vánoční mše nemá obdoby pro své kouzlo, originalitu a sílu. Vjda ji v roce 1969 nazval „klenotem hudební minulosti“.

V rukopisné podobě jsou zachovány jeho tři vášně, Prešovský (1770), Pruštiansky (1771) a Žilinský (1771), které obsahují responzivní části pro čtyři hlasy, ve slovenštině. Rukopisy ilustruje autor. Slova jsou tvořena jednoduchými meditacemi z barokní poezie. Barokní lidová hudba koled a pastorálů se snoubí s prvky jiných lidových hudebních projevů a pastýřských písní. Vyvinul lidové prvky v melodické, rytmické a harmonické struktuře a také ve varhanních partech. Jeho sóla a duety však mají původ v baroku, téměř odrážející dílo Johann Sebastian Bach. Je v něm možné najít prvky dřívější klasicistické hudby.

Nepodložené spekulace tvrdí, že Pascha nebyl autorem těchto děl, která údajně složil jiný františkánský varhaník, skladatel a textář Jozef Juraj Zrunek (1736–1789).

Bibliografie

  • Harmónia Pastoralis - Prosae pastorales. Notovaný latinsko-slovenský rukopis se dvěma částmi vyhotovený v roce 1770 v Žilině;
  • Prešovský pašionál. Notovaný slovenský rukopis z roku 1770;
  • Prušiansky pašionál. Notovaný slovenský rukopis z roku 1771;
  • Žilinský pašionál. Notovaný slovenský rukopis z roku 1771 v Žilině.

Uvedená hudba kromě Prušiansky pašionál je uložen v Literární archív Matice slovenskej v Martin. Prušiansky je uložen v Štátny archív v Bytči.

externí odkazy