Echinodorus subalatus - Echinodorus subalatus

Echinodorus subalatus
Echinodorus subalatus.jpg
Vědecká klasifikace Upravit
Království:Plantae
Clade:Tracheofyty
Clade:Krytosemenné rostliny
Clade:Monocots
Objednat:Alismatales
Rodina:Alismataceae
Rod:Echinodorus
Druh:
E. subalatus
Binomické jméno
Echinodorus subalatus
(Mart.) Griseb.
Synonyma[1]
  • Alisma subalatum Mart. ex Schult.f. v J. J. Roemer & J. A. Schultes
  • Sagittaria palifolia var. subalata (Mart. Ex Schult.f.) Kuntze
  • Alisma intermedium Mart. ex Schult.f. v J. J. Roemer & J. A. Schultes
  • Alisma subalatum var. majus Schult.f. v J. J. Roemer & J. A. Schultes
  • Alisma subalatum var. střední Schult.f. v J. J. Roemer & J. A. Schultes
  • Alisma subalatum var. mínus Schult.f. v J. J. Roemer & J. A. Schultes
  • Echinodorus intermedius (Mart. Ex Schult.f.) Griseb
  • Echinodorus ellipticus var. ovatus Micheli ve společnosti A.L.P. de Candolle & A.C.P. de Candolle
  • Echinodorus martii Micheli ve společnosti A.L.P. de Candolle & A.C.P. de Candolle
  • Echinodorus longistylus Buchenau v HGA Engler
  • Echinodorus andrieuxii (Hook. & Arn.) Malý v N.L.Britton & al.
  • Echinodorus subalatus var. Méně důležitý FJ Mey.
  • Echinodorus andrieuxii var. longistylus (Buchenau) Rataj
  • Echinodorus subalatus subsp. andrieuxii (Hook. & Arn.) R.R. Haynes & Holm-Niels.

Echinodorus subalatus je druh vodních rostlin v Alismataceae. Je původem z Kuba, Mexiko, Střední Amerika, Guyana, Venezuela, Bolívie, Brazílie a Paraguay.[1] Vyskytuje se přirozeně rostoucí v bahně u potoků.

Popis

Listy s řapíkatými řapíky, čepele kopinaté, úzce až široce vejčité, na špičce ostré, lomé nebo zřídka náhlé na základně, 18 - 24 cm dlouhé x 2 - 9 cm široké, u suchozemských forem obvykle jen 10 x 2 cm s 5 - 7 žíly a výrazné pellucidové linie.

Stonek dole válcovitý, mezi přesleny trojúhelníkový průřez, často alate, 35 - 120 cm dlouhý. Květenství racemose nebo paniculate se 4 - 15 přesleny. Listeny na spodní straně jsou zoubkované, delší než stopky (až 3,5 cm). Stopky o délce 0,5 - 2 cm. Sepals 4 - 6 mm dlouhé, okvětní lístky asi dvakrát tak dlouhý, průměr koruna 1,2 - 1,5 cm. Obvykle 12 tyčinek, nažky 2 x 1,5 mm s jednou, zřídka 2 žlázy oddělené žebrem. Stylový zobák ohnutý dozadu - dosahuje obvykle 1/4 těla.[2][3][4][5][6][7]

Vegetativně se podobá E. andrieuxii, matice se liší tím, že má odlišné pellucidové linie, obvykle panikulující květenství a acheny s zobáky, které jsou maximálně 1/3 tak dlouhé jako tělo.

Pěstování

Hluboký, bohatě rostoucí substrát a dobré světlo. Vyroste ponořený nebo vynořený. Výhody dalšího CO2.[8]

Reference

  1. ^ A b „Světový kontrolní seznam vybraných rodin rostlin: Královská botanická zahrada, Kew“. apps.kew.org. Citováno 2017-01-28.
  2. ^ A., Grisebach (01.01.1866). „Catalogus plantarum cubensium exhibes collectionem Wrightianam aliasque minores ex insula Kuba missas“. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  3. ^ von, Linné, Carl; J., Römer, J .; August, Schultes, Joseph; Hermann, Schultes, Julius; Joachim, Sprengel, Kurt Polycarp; G., Cotta, J. (1830-01-01). „Caroli a Linné ... Systema vegetabilium“. v.7, bod 2. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  4. ^ CONABIO. 2009. Catálogo taxonómico de especies de México. 1. V Kapitálu Nat. Mexiko. CONABIO, Mexico City.
  5. ^ CROW, G. E. 2003. Alismataceae. In: Manual de Plantas de Costa Rica, B.E. Hammel, M.H. Grayum, C. Herrera a N. Zamora (eds.). Monografie systematické botaniky z Missourské botanické zahrady92: 35–42.
  6. ^ Davidse, G., M. Sousa Sánchez & A.O. Chater. 1994. Alismataceae a Cyperaceae. 6: i – xvi, 1–543. Ve věcech G. Davidse, M. Sousa Sánchez a A.O. Chater (eds.) Flora Mesoamericana. Universidad Nacional Autónoma de México, México, D. F.
  7. ^ Haynes, R. R. & L.B. Holm-Nielsen. 1994. Alismataceae. Flora Neotropica 64: 1–112.
  8. ^ K. Rataj v Petfish Monthly, prosinec 1976.

externí odkazy