Dušan Slobodník - Dušan Slobodník
Dušan Slobodník (11. dubna 1927, Pezinok - 13. prosince 2001, Bratislava ) byl Slovák literární teoretik, překladatel a politik.[1]
Časný život
Základní školu a střední školu navštěvoval v Zvolen. V únoru a březnu 1945 (v době První Slovenská republika ), jako člen částečně povinné organizace Hlinkova mládež, údajně se zúčastnil výcvikového kurzu vedeného německou tajnou službou v roce 2006 Sekule.
Na konci druhá světová válka, než mohl projít matura, byl unesen sovětský SMERSH do ruštiny gulag, kde strávil roky 1945 - 1954 (měl tam strávit 15 let, ale poté byl propuštěn Joseph Stalin smrt na amnestii).
Po návratu na Slovensko složil svůj matura a začal studovat slovenský jazyk a literaturu v Bratislava. Komunisté ho ze školy vyloučili pro „politickou nespolehlivost“. V roce 1960 byl rehabilitován a studium ukončil v roce Praha.
Byl zaměstnancem Slovenská akademie věd od roku 1962 a po Sametová revoluce (v roce 1990) se stal ředitelem Ústavu světové literatury.
Politická kariéra
Jako člen HZDS strana, která zvítězila ve volbách v roce 1992, byl slovenským ministrem kultury v letech 1992 až 1994. Poté (1994 - 2001) byl poslancem parlamentu (Národní rada Slovenské republiky ) za jeho stranu a od roku 1994 do roku 1998 předseda zahraničního výboru parlamentu.
V roce 1992 byl účastníkem soudního sporu Feldek vs. Slobodník (viz Ľubomír Feldek pro detaily).
Práce
Překládal moderní ruskou, anglickou a francouzskou literaturu (např. Isaac Asimov je Nadace ) do slovenštiny. V knize popsal své zkušenosti s ruským gulagem Paragraf: Polárny kruh (Sekce: Polární kruh; 1991). Specializoval se na moderní světovou literaturu. Teoretické problémy řeší např. v knize Vedecké a literárne poznanie (Vědecké a literární znalosti; 1988) a v monografiích Genéza a poetika science fiction (Genesis and Poetics of Science Fiction; 1981) a Teória a praxe básnického překladu (Theory and Practice of Poetical Translation; 1990).
