Drenove - Drenovë
Drenove | |
---|---|
Drenove | |
Souřadnice: 40 ° 35 'severní šířky 20 ° 47 'východní délky / 40,583 ° N 20,783 ° ESouřadnice: 40 ° 35 'severní šířky 20 ° 47 'východní délky / 40,583 ° N 20,783 ° E | |
Země | Albánie |
okres | Korçë |
Obec | Korçë |
Obecní jednotka | Drenove |
Nadmořská výška | 1112 m (3648 ft) |
Populace | |
• Celkem | 2,000 |
Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
• Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
Drenove (bulharský a Makedonština: Дреново) je vesnice v bývalém Obec Drenovë z Okres Korçë na jihovýchodě Albánie. Po reformě místní správy v roce 2015 se stala součástí obce Korçë.[1]
Dějiny
Podle francouzského kartografa Alexandre Synvet měla vesnice v roce 1878 660 řeckých pravoslavných obyvatel.[2] Později v roce 1903 Heinrich Gelzer po návštěvě obou Drenkowa a sousední Boboshticë, popsal místní obyvatelstvo jako a bulharský ostrov v Albánec moře, zůstalo z nové nomádské migrace slovanského obyvatelstva po albánské masové emigraci ze 14. a 15. století.[3]
Georgi Traychev napsal v roce 1911, že vesnici tvořilo 140 domácností a 678 bulharských obyvatel.[4]
Demografie
Podle německého lingvisty Gustav Weigand během prvních desetiletí 20. století osídlené bulharské vesnice Drenowo a Boboshtitsa byli slovanský jazykový ostrov v Albánii.[5] Podle některých etnických makedonských lingvistů Drenovë a Boboshticë byly jediné vesnice, ve kterých Korčenský dialekt z Makedonský jazyk byl stále mluvený (od roku 1991).[6] Dialekt je klasifikován jako součást Bulharské dialekty od jiných autorů. Někteří bulharští lingvisté zdůrazňují, že reflexy yat v tomto západním bulharském dialektu je široký, stejně jako ve východních bulharských dialektech.[7][8] Při návštěvě vesnice v roce 2005 lingvisty ze sofijské univerzity zjistili, že zbývají pouze dva starší bulharští mluvčí.[9]
Během pozdních 2000s lingvisté Klaus Steinke a Xhelal Ylli, kteří se snažili potvrdit vesnice citované v minulé literatuře jako slovanské mluvení, prováděly terénní práce.[10] Drenovë bylo uvedeno, že má smíšenou populaci ortodoxních Albánci a Aromanians s posledním starším mluvčím místního slovanského dialektu, který zemřel v roce 2000.[10] Místní drenovští vesničané uvedli, že až do počátku 60. let 20. století obec mluvila pouze bulharsky (Bullgarçe) až do příchodu Aromanských osadníků do osady, což mělo za následek etnické a jazykové změny.[10] Zbývající slovansky mluvící obyvatelé se přizpůsobili, zatímco jiní se z vesnice odešli.[10] Některé rodiny z pravoslavné vesnice Cerje v obci Pustec, které mluví místním slovanským dialektem, se usadily v Drenovë.[10]
Lidé z Drenovë
- Aleksandër Stavre Drenova, básník a autor národní hymny Albánie
Reference
- ^ „Zákon č. 115/2014“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2015-09-24. Citováno 2015-06-27.
- ^ Synvet, A. Les Grecs de l'Empire ottoman: Etude statistique et ethnographique, Constantinople, 1878, р. 55.[kruhový odkaz ]
- ^ Gelzer, Heinrich. Vom heiligen Berge und aus Makedonien. Reisebilder aus den Athosklöstern und dem Insurrektionsgebiet, Lipsko 1904, s. 211-212.
Bobosnica und das benachbarte Drenkowa sind gleichsam eine bulgarische Insel in dem weiten albanesischen Meere der Ebene von Korytza; es sind Reste der alten slawischen Bevölkerung, die bei der Masseneinwanderung "der Albanesen im vierzehnten und fünfzehnten Jahrhundert sich hier mühsam am Rande des Gebirges gehalten haben.
- ^ Traychev, Georgi. Български селища в днешна Албания, в: Отецъ Паисий, 15-31 юли 1929 година, стр.213.
- ^ Weigand, Gustav Ethnographie von Makedonien. Geschichtlich-nationaler, spraechlich-statistischer Teil von Prof.Dr. Gustav Weigand, Lipsko, Friedrich Brandstetter, 1924, s. 80.
- ^ Македонските дијалекти во Егејска Македонија: (Обид за класификација). Македонските дијалекти во Егејска Македонија: научен собир, Скопје 23–24 декември 1991. Skopje: MANU, 1994, стр. 23–60.
- ^ Георгиева, Елена и Невена Тодорова, Българските народни говори, София 1986, с. 79. (Georgieva, Elena a Nevena Todorova, bulharské dialekty, Sofia 1986, s. 79.)
- ^ Бояджиев, Тодор А. Помагало по българска диалектология, София 1984, с. 62. (Boyadzhiev Todor A. Handbook on Bulgarian Dialectology, Sofia 1984, р. 62.)
- ^ Балканските традиции - съжителство на култури, религии и езици (българският език в славянско и несно Archivováno 28.dubna 2010, na Wayback Machine
- ^ A b C d E Steinke, Klaus; Ylli, Xhelal (2007). Die slavischen Minderheiten in Albanien (SMA): Prespa - Vërnik - Boboshtica. Mnichov: Verlag Otto Sagner. str. 18. ISBN 9783866880351.CS1 maint: ref = harv (odkaz) „Vërnik eine völlig homogene südslavische Bevölkerung fast ohne albanische Mitbewohner gibt. Orte und der dort gesprochenen Mundarten ist primärer Gegenstand der vorliegenden Monographie. das neben Boboshtica vor allem durch die Arbeiten von MAZON (1936) und COURTHIADE (1993) bekannt wurde, gab es bis vor ein paar Jahren Nur noch eine alte Frau, welche die ursprüngliche slavische Mundart beherrschte. Nach ihrem Tode spode wie Thomaidha Stefo angab, zemřel 1942 v das D nebo einheiratete. Damals sprach man don noch ausschließlich Bulgarisch (bullgarçe), und sie versuchte es deshalb ebenfalls zu lernen, hat es aber inzwischen wieder verlernt. Am Anfang der 60er Jahre kam eine größere Gruppe von aromunischen Siedlern nach Drenova und Boboshtica, und mit ihnen änderte sich die ethnische und sprachliche Struktur beider Orte grundlegend. Der Informant Thanas Thanasi, ein Aromune, bestätigte ebenfalls, daß, als er in Drenova ankam, damals dort Nur Bulgarisch (bullgarçe) gesprochen wurde. Die früheren slavischen Einwohner sind aber inzwischen entweder assimiliert oder weggezogen. Heute leben dort nur noch Albaner, zahlreiche Aromunen sowie die aus Cerje zugezogenen Familien, und man spricht daher ausschließlich Albanisch, Aromunisch bzw. noch die südslavische Mundart von Cerje. Die Bevölkerung ist übrigens ortodox geblieben. “