Domenico Cavagnari - Domenico Cavagnari

Domenico Cavagnari
Cavagnariemussolini.jpg
Cavagnari (vpravo) s Benito Mussolini
Přezdívky)Mingo
narozený20. července 1876
Janov, Itálie
Zemřel02.11.1966 (ve věku 90)
Řím, Itálie
VěrnostItálie Itálie
Servis/větevRegia Marina
Roky služby1895-1941
HodnostAmmiraglio d'Armata
Zadržené příkazyNáčelník štábu, Regia Marina
Bitvy / válkyprvní světová válka
druhá světová válka

Domenico Cavagnari (20. července 1876, Janov - 2. listopadu 1966, Řím ) byl italština admirál a náčelník štábu Regia Marina od roku 1934 do roku 1940.

Časný život a kariéra

Narozen a farmaceut, zapsal se do Accademia Navale di Livorno v roce 1889, v neobvykle mladém věku 13 let; absolvoval ji v roce 1895. Zúčastnil se plavby po Dálném východě po obrněný křižník Vettor Pisani od dubna do prosince 1903, poté byl jmenován pobočníkem ministra námořnictva Carlo Mirabello. V roce 1914 byl povýšen Capitano di Corvetta. V průběhu první světová válka, velel pobřežnímu torpédovému člunu 9 PNa poté 6. flotila torpédových člunů; v roce 1917 byl pod velením admirála Paolo Thaon di Revel, poté velící námořní stanici v Benátky, až do dubna 1918, kdy mu bylo svěřeno velení nad ničitelem Felice Orsini. Během války byl povýšen Capitano di Fregata a získal tři Stříbrné medaile vojenské srdnatosti.[1]

Po válce byl Cavagnari povýšen Capitano di Vascello v roce 1922 a převzal velení nad „esploratore " Pantera a její flotilu, kterou vedl při plavbě dobré vůle k Severní moře a Baltské moře v roce 1925. Povýšen Contrammiraglio v roce 1927 byl jmenován velitelem Accademia Navale v roce 1929 a zůstal ním až do roku 1932; poté velel 2a Divisione (s těžkým křižníkem Trento jako jeho vlajková loď.[2]

Náčelník štábu

Dne 7. listopadu 1933 Benito Mussolini vyhodil ministra námořnictva admirála Giuseppe Sirianni, převzal roli samotného ministra a jmenoval Cavagnariho náčelníkem štábu Regia Marina.

Jako náčelník štábu byl v minulých letech z velké části odpovědný za rozšíření a přípravu italského námořnictva druhá světová válka. Cavagnari byl zastáncem velké flotily založené na bitevních lodích (v jeho funkčním období čtyři nové Littorio-třída byly položeny bitevní lodě a byly modernizovány čtyři starší bitevní lodě) a ponorky (do roku 1940 měla Itálie jednu z největších flotil ponorek na světě); místo toho projevil malý zájem o letadlové lodě a nové technologie jako např radar.

Poté, co se Itálie připojila k válce 10. června 1940, byla nepřipravenost italského námořnictva (zvýrazněna nerozhodným zapojením Punta Stilo a na Bitva u Taranta, ve kterém byly britskými torpédovými bombardéry těžce poškozeny tři bitevní lodě) vedlo k jeho propuštění. Jeho nástupcem byl admirál Arturo Riccardi.

Vyznamenání

Z italské Wikipedie

Reference

  1. ^ Cernuschi, str. 12-25
  2. ^ cit., str. 28-37

Bibliografie

  • Cernuschi, Enrico (2001). Domenico Cavagnari - Storia di un'ammiraglio. Rivista Marittima.