Okresy Kolín nad Rýnem - Districts of Cologne - Wikipedia

Od poslední správní reformy v roce 1975 Město Kolín nad Rýnem se skládá z devíti Stadtbezirke a 86 Stadtteile. Stadtbezirk doslovně překládá jako městská část, které se dále dělí na Stadtteile (městské části). Stadtteile of Cologne's old and new town (Alt- a Neustadt) dále sestávají ze čtvrtí známých jako „Veedel" v obou Kölsch a nejčastěji Porýní regiolect, také.

Městské části se liší tím, že jsou Odkazy- nebo rechtsrheinisch – vlevo, odjet nebo právo na Rýn, přičemž staré město zbylo z Rýna, stejně jako 230,25 km² (56,8 procenta z 405,14 km² uvnitř městských omezení), zatímco 174,87 km² (43,2 procenta) leží vpravo od Rýna. Pokud jde o populaci, Kolín nad Rýnem je největším městem ve státě Severní Porýní-Vestfálsko a čtvrté největší město v Německu.

Okresy

Mapa	Městská část	Městské části	Plocha	Populace¹	Pop. hustota	Okresní rady
	Okres 1 Köln-Innenstadt	Altstadt-Nord, Altstadt-Süd, Deutz, Neustadt-Nord, Neustadt-Süd	16,4 km²	127.033	7 746 / km²	Bezirksksamt Innenstadt Brückenstraße 19, D-50667 Köln
	Okres 2 Köln-Rodenkirchen	Bayenthal, Godorf, Hahnwald, Immendorf, Marienburg, Meschenich, Raderberg, Raderthal, Rodenkirchen, Rondorf, Sürth, Weiß, Zollstock	54,6 km²	100.936	1,850 / km²	Bezirksamt Rodenkirchen Hauptstraße 85, D-50996 Köln
	Okres 3 Köln-Lindenthal	Braunsfeld, Junkersdorf, Klettenberg, Lindenthal, Lövenich, Müngersdorf, Sülz, Weiden, Widdersdorf	41,6 km²	137.552	3,308 / km²	Bezirksamt Lindenthal Aachener Straße 220, 50931 Köln
	Okres 4 Köln-Ehrenfeld	Bickendorf, Bocklemünd / Mengenich, Ehrenfeld, Neuehrenfeld, Ossendorf, Vogelsang	23,8 km²	103.621	4,348 / km²	Bezirksamt Ehrenfeld Venloer Straße 419-421, D-50825 Köln
	Okres 5 Köln-Nippes	Bilderstöckchen, Longerich, Mauenheim, Niehl „Nippes, Riehl, Weidenpesch	31,8 km²	110.092	3,462 / km²	Bezirksamt Nippes Neusser Straße 450, D-50733 Köln
	Okres 6 Köln-Chorweiler	Blumenberg, Chorweiler, Esch / Auweiler, Fühlingen, Heimersdorf, Lindweiler, Merkenich, Pesch, Roggendorf / Thenhoven, Seeberg, Volkhoven / Weiler, Worringen	67,2 km²	80.870	1,204 / km²	Bezirksamt Chorweiler Pariser Platz 1, D-50765 Köln
	Okres 7 Köln-Porz	Eil Elsdorf, Ensen, Finkenberg, Gremberghoven, Grengel, Langel, Libur, Lind, Hlasování Porz, Urbach, Wahn, Wahnheide, Westhoven, Zündorf	78,8 km²	106.520	1,352 / km²	Bezirksamt Porz Friedrich-Ebert-Ufer 64–70, D-51143 Köln
	Okres 8 Köln-Kalk	Brück, Höhenberg, Humboldt / Gremberg, Kalk, Merheim, Neubrück, Ostheim, Rath / Heumar, Vingst	38,2 km²	108.330	2,841 / km²	Bezirksamt Kalk Kalker Hauptstraße 247–273, D-51103 Köln
	Okres 9 Köln-Mülheim	Buchforst, Buchheim, Dellbrück, Dünnwald, Flittard, Höhenhaus, Holweide, Mülheim, Stammheim	52,2 km²	144.374	2,764 / km²	Bezirksamt Mülheim Wiener Platz 2a, D-51065 Köln
	Kolín nad Rýnem		405,15 km²	1.019.328²	2,516 / km²
Poznámky: ¹: počet obyvatel k 31. prosinci 2008 ²: Statistické záznamy města Kolín nad Rýnem zahrnují „obyvatele druhého domova“, což státní záznamy vylučují. Počet obyvatel Kolína nad Rýnem podle statistických záznamů státu Severní Porýní-Vestfálsko činil 31. května 2009 1 000 298^[1]

Růst městské oblasti

mapa devíti Stadtbezirke (městské části) a 86 Stadtteile (městské části) Kolína nad Rýnem

mapa Kolína nad Rýnem, 1633

Protože založení města v roce 38 př Kolín nad Rýnem rostl díky četným rozšířením a začleněním okolních obcí. Od výstavby středověké zdi v roce 1180 byla oblast starého císařské město Kolín nad Rýnem se nezměnil po více než 600 let a byl rozšířen pouze přes staré městské hradby v roce 1794, krátce před příchodem francouzských vojsk a začleněním Kolína do První francouzská říše.

Po roce 1815 se Království Pruska prosazoval stavbu opevnění, což opět bránilo jakémukoli růstu města. Pouze po získání těchto opevnění v roce 1881 mělo město Kolín nad Rýnem možnost postupného územního rozšiřování. Dne 12. Listopadu 1883 pás území z částí obcí Ehrenfeld K městu byla přidána Kriel, Longerich, Müngersdorf a Rondorf. V době Průmyslová revoluce „Průmyslové podniky se již vyhýbaly hustě osídleným oblastem uvnitř městských omezení a usadily se v malých městech mimo opevněnou oblast, přičemž udržovaly úzké ekonomické vazby na město Kolín nad Rýnem. Více než polovina nemovitostí zde byla v rukou občanů Kolína nad Rýnem nebo stejných obyvatel, kteří se v těchto oblastech stávali obyvateli.

Od roku 1886 Kolínská městská rada zintenzivnila jednání s okolními komunitami a 1. dubna 1888 skončila prvním významným začleněním. Od té doby se město rozšířilo s významnými reorganizacemi v letech 1910, 1914, 1922 a 1975.

datum	Začleněné lokality
1. dubna 1888	město Deutz; město Ehrenfeld a dnešní Neu-Ehrenfeld; část města Kalk; části města Mülheim (Mülheimer Hafen); části Muni. Efferen (dnešní Klettenberg); muni. Kriel (Braunsfeld, Kriel, Lind, Lindenthal, Sülz ); muni. Longerich (Butzweiler, Heimersdorf, Lindweiler, Longerich, Niehl, Stallagsberg, Volkhoven, Weidenpesch; Muni. z Müngersdorf (Bickendorf, Bocklemünd, Melaten, Mengenich, Müngersdorf, Ossendorf, Vogelsang); Muni. z Nippes (Mauen) ; muni. of Poll (Humboldt-Gremberg, Poll); části muni. z Rondorf (Arnoldshöhe, Bayenthal, Klettenberg, Mansfeld, Marienburg, Raderberg, Raderthal, Weißhaus, Zollstock)
1. dubna 1910	Höhenberg; Humboldt-Gremberg; město Kalk; Ostheim; muni. Vingst
1. dubna 1914	město Mülheim (vč. Buchforst, Buchheim, Kleinbert); z Landkreis Mülheim: Bürgermeisterei Merheim (Brück, Dellbrück, Dünnwald, Flittard, Hardt, Höhenberg, Höhenhaus, Holweide, Kunstfeld, Merheim, Ostheim, Rath, Rodderhof, Scheuerhof, Schlagbaum, Stammheim )
1. dubna 1922	části Landgemeinde Worringen: Fühlingen (vč. Feldkassel, Kasselberg, Langel, Rheinkassel), Merkenich, Roggendorf, Thenhoven, Weiler, Worringen; části Muni. Longericha
1. ledna 1975	město Porz (Eil, Elsdorf, Ensen, Flughafen Gremberghoven, Grengel, Heumar, Langel, Libur, Lind, Porz, Urbach, Wahn, Wahn-Heide, Westhoven, Zündorf ); části Muni. Brauweiler (Rath, Gut Vogelsang, Widdersdorf); části města Frechen (Horbell, Marsdorf); části Muni. Lövenich; muni. z Rodenkirchen (Giesdorf, Godorf, Hahnwald, Hochkirchen, Höningen, Immendorf, Konraderhöhe, Meschenich, Rodenkirchen, Rondorf, Sürth, Weiß); části muni. Sinnersdorf (Auweiler, Esch, Pesch, Gut Stöckheim); části města Brühl; části města. z Bornheim, Hürth, Pulheim a Rösrath.

Zdroj: Historický archiv města Kolína nad Rýnem^[2]

Reference

^ http://www.it.nrw.de/statistik/a/daten/amtlichebevoelkerungszahlen/rp3_juni09.html Archivováno 25. března 2010 v Wayback Machine IT NRW (v němčině)
^ Allgemeine Informationen zur Kölner Stadtgeschichte, Teil 4 (Vororte) Archivováno 24. května 2009 v Wayback Machine (v němčině)

externí odkazy

Oficiální stránky Stadtbezirke (v němčině)

[1] ttp://www.it.nrw.de/statistik/a/daten/amtlichebevoelkerungszahlen/rp3_juni09.html Archivováno 25. března 2010 v Wayback Machine IT NRW (v němčině)

[2] Allgemeine Informationen zur Kölner Stadtgeschichte, Teil 4 (Vororte) Archivováno 24. května 2009 v Wayback Machine (v němčině)

[1]

[2]