Diophantus II.VIII - Diophantus II.VIII

The osmý problém druhé knihy Diophantus je Aritmetika je rozdělit čtverec na součet dvou čtverců.
Řešení dané Diophantem
Diophantus vezme čtverec na 16 a vyřeší problém následujícím způsobem:[1]
Rozdělit daný čtverec na součet dvou čtverců.
Rozdělit 16 na součet dvou čtverců.
Nechť je první součet , a tedy druhý . Ten druhý má být čtverec. Tvořím druhou mocninu rozdílu libovolného násobku X zmenšena kořenem [16], tj. zmenšena o 4. Vytvořím například druhou mocninu 2X - 4. Je . Dal jsem tento výraz rovný . Přidávám na obě strany a odečíst 16. Tímto způsobem získám , proto .
Jedno číslo je tedy 256/25 a druhé 144/25. Součet těchto čísel je 16 a každý součet je čtverec.
Geometrická interpretace
Geometricky můžeme tuto metodu ilustrovat nakreslením kruhu X2 + y2 = 42 a čára y = 2X - 4. Hledaný pár čtverců je tedy X02 a y02, kde (X0, y0) je bod, který není na y-osa, kde se přímka a kruh protínají. To je znázorněno na sousedním diagramu.
Zobecnění Diophantova řešení

Můžeme zobecnit Diophantovo řešení k řešení problému pro jakýkoli daný čtverec, který budeme algebraicky reprezentovat jako A2. Také od té doby Diophantus odkazuje na libovolný násobek X, vezmeme libovolný násobek tx. Pak:
Proto zjistíme, že jeden ze sčítání je a druhá je . Součet těchto čísel je a každý součet je čtverec. Geometricky jsme protínali kruh X2 + y2 = A2 s linkou y = tx - A, jak je znázorněno na sousedním schématu.[2] Zapisováním délek OB, OA a AB stran trojúhelníku OAB jako uspořádané n-tice získáme trojnou
- .
Specifického výsledku dosaženého Diophantem lze dosáhnout pořízením A = 4 a t = 2:
Vidíme, že Diophantovo konkrétní řešení je ve skutečnosti nenápadně maskované (3, 4, 5) trojné. Protože však trojice bude vždy racionální, pokud A a t jsou racionální, můžeme získat nekonečno racionálních trojic změnou hodnoty t, a tedy změnu hodnoty libovolného násobku X.
K dosažení algebraického řešení stačí pouze jeden další krok Platonická sekvence a to znamená vynásobení všech stran výše uvedené trojice faktorem . Všimněte si také, že pokud A = 1, strany [OB, OA, AB] se zmenší na
V moderní notaci je to spravedlivé pro θ zobrazené ve výše uvedeném grafu, napsané jako kotangens t θ / 2. V konkrétním příkladu, který uvedl Diophantus, t má hodnotu 2, libovolný multiplikátor X. Na zúčtovací jmenovatelé, tento výraz vygeneruje Pytagorejské trojnásobky. Zajímavé je, že libovolný multiplikátor X se stal základním kamenem výrazů generátoru.
Diophantus II.IX dosahuje stejného řešení ještě rychlejší cestou, která je velmi podobná výše uvedenému „obecnému řešení“. Problém je opět rozdělit 16 na dva čtverce.[3]
Nechť je první číslo N a druhý libovolný násobek N zmenšen kořenem (z) 16. Například 2N - 4. Pak:
Historická poznámka: Fermat slavný komentář, který se později stal Fermatova poslední věta se objeví mezi „Quaestio VIII“ a „Quaestio IX“ strana 61 vydání Arithmetica z roku 1670.
Viz také
Reference
- ^ Aritmetika, Diophantus. Kniha II, problém 8. Jak je parafrázováno na str. 24, Diophantus a Diophantine rovnice, Isabella Grigoryevna Bashmakova, aktualizoval Joseph Silverman, tr. z ruštiny Abe Shenitzer a Hardy Grant. Washington, DC: The Mathematical Association of America, 1997. ISBN 0-88385-526-7. Orig. hospoda. Moskva: Nauke, 1972. V citátu byl opraven překlep.
- ^ Bashmakova, s. 24–25.
- ^ Toto řešení je v číslování II.IX Diophantos of Alexandria: A Study in the History of Greek Algebra, Sir Thomas Little Heath, Cambridge: University of Cambridge Press, 1885. V číslování Diophanti Alexandrini Opera Omnia cum Graecis Commentariis, vyd. a přeložil Paul koželužna „Leipzig: B. G. Teubner, 1893, je součástí II.VIII.