Dimitrie Gianni - Dimitrie Gianni

Dimitrie Gianni (přezdívaný Tache Gianni; 15. července 1838–27. Června 1902) byl a Valaška -narozený rumunština právník a politik.

Narozen v Bukurešť, pocházel z řecké rodiny, která se usadila na Valašsku. Poté, co navštěvoval gymnázium v ​​Berlíně, odešel do University of Paris, který získal právnický titul. Gianni se vrátil do Rumunska v roce 1865 a byl jmenován prokurátorem u bukurešťského trestního soudu. V roce 1867 se stal poradcem v Ministerstvo financí. Poté působil po zbytek své kariéry jako právník a poté se stal děkanem Ilfov County bar v roce 1896.[1]

Gianni vstoupil do politiky v roce 1867 a od té doby sloužil jako náměstek ve všech liberálně kontrolovaných zákonodárných sborech. V roce 1875 byl jedním ze zakladatelů Národní liberální strana (PNL), a také pomohl založit první noviny strany, Alegătorul liber (1875-1876). V roce 1876 byl prominentním členem Rumunské demokratické unie. Sloužil jako Ministr spravedlnosti dvakrát během dlouhých let vlády PNL: od července 1880 do dubna 1881 a znovu na samém konci, v březnu 1888. Byl účastníkem dvou zásadních politických aktů tohoto období: uznání nezávislosti Rumunska (1878) a jeho vyhlášení za království (1881). Jako ministr převzal iniciativu za vybudování Justiční palác, pojmenování výboru, který navrhl původní plány.[1]

Nakonec Gianni vstoupil do disidentské frakce PNL a v listopadu 1885 se připojil k vedení Liberálně-demokratické strany vytvořené Dumitru C. Brătianu. Od roku 1896 do roku 1899 byl součástí drapelist před připojením k hlavnímu PNL. Od listopadu 1896 do dubna 1899 byl Předseda Poslanecké sněmovny. Během této doby byla přijata řada modernizačních opatření, včetně zákona o Casa rurală Banka a zákon o nedělním odpočinku (oba 1897), stejně jako zákon o středním a vyšším vzdělávání, iniciovaný Spiru Haret (1898).[1]

Poznámky

  1. ^ A b C Dinu C. Giurescu, Dicționar biografic de istorie a României, str. 239. Bukurešť: Editura Meronia, 2008, ISBN  978-973-7839-39-8