Devarshi Ramanath Shastri - Devarshi Ramanath Shastri

Devarshi Ramanath Shastri

Vědátor Devarshi Ramanath Shastri (1878 - 1943) byl sanskrtský básník, vědec a komentátor Pushtimarg (cesta Krišna Milost) a Shuddhadvaita Vedanta, filozofická škola čistého nedualismu, kterou navrhl Shri Vallabhacharya (1479-1531). Narodil se v roce 1878 (odpovídá Shravana Shukla Panchami z Vikram Samvat 1936 indického kalendáře) v Jaipur, Rádžasthán ve známé rodu Vellanadu Brahminů z Sanskrt učenci patřící k odbočce Taittariya z Krišny Yajurveda, kteří migrovali z Andhra Pradesh do severní Indie v 15. století našeho letopočtu a do Jaipuru v 18. století se svým slavným předkem Kavikalanidhi Devarshi Shrikrishna Bhatt pozván Sawai Jai Singh II. Jeho otec se jmenoval Shri Dwarakanath Bhatt a matka se jmenovala Shrimati Janaki Devi. Jeho jediným synem byl Devarshi Brajnath Shastri (1901-1954), který byl také učencem Shuddhadvaita. Byl starším bratrem epochálního sanskrtského básníka a učence Bhatt Mathuranath Shastri. Napsal značně dovnitř hindština, Sanskrt a Brajbhasha jazyky.[1]

Vzdělání a časný život

Devarshi Ramanath Shastri získal rané sanskrtské vzdělání ve slavné Maharaja Sanskrit College of Jaipur. Začal skládat básně v sanskrtu od dětství. Jedna z jeho prvních básní s názvem „Dukhinibala“ byla publikována v renomovaném sanskrtském časopise „Sanskrit Ratnakar“ té doby.[2] Přestěhoval se do Váránasí (pak Benaras ) v roce 1896 v rámci vysokoškolského vzdělávání. Později přešel na Bombaj (pak Bombaj ) v roce 1903, který se stal sídlem jeho literárních, akademických a duchovních aktivit na příštích 27 let.

V Bombaji se stal pravidelným návštěvníkem knihkupectví, které vlastnil jeden Narayan Moolji, kde se každý večer scházeli literáti, učenci a zájemci o duchovní diskuse. Na jedné z vědeckých diskusí byl přítomen renomovaný obyvatel Bombaje Seth Chattamorarji, na kterého velmi zapůsobila úroveň vědeckých argumentů a řečnických dovedností Devarshi Ramanath Shastry k uzavření debaty o problému. Na naléhání Setha Chattamorarjiho začal Pandit (Pt.) Ramanath Shastry žít v lokalitě Anantwadi, kde předával naučené projevy o takových písmech, jako jsou Shrimadbhagwat, Gita, Upanišády atd. Jeho popularita a sláva se rozšířila po celém Bombaji a přitahovala lidi ze všech oblastí života, aby naslouchali jeho vědecké výpovědi o složitostech v těchto písmech a zásadách pushtimarg.[3]

Pt. Ramanath Shastry byl později nabídnut na pozici hlavního náboženského řečníka (křeslo „Vyas“) v chrámu Shri Gokuladheesh Pushtimarg sekta Goswamiho Govardhanlalji Maharaje, který mu také doporučil, aby byl ředitelem tehdejší sanskrtské školy Vasanji Manji, fungující v ulici Hanuman.

Příspěvek do sekce Pushtimarg

Během svého pobytu v Bombaji přišel Devarshi Ramanath Shastri do kontaktu s Goswami Shri Gokulnathji Maharaj z Mota Mandir, nazývaného také Bada Mandir, slavný chrám pushtimargiya vaishnav božstva Bal Krishna Lal. Ti dva se po několika setkáních spřátelili a jejich sdružení přineslo v sekci Pushtimargiya Vaishnav svého druhu náboženskou revoluci, která vtlačila obnovenou sílu a zájem o Pushtimarg a Shuddhadvaita Filozofie (čistého nedualismu) Mahaprabhu Vallabhacharya byl hlavním exponentem.

Pt. Ramanath Shastri se brzy etabloval jako učený komentátor Pushtimarg, působil jako mentor sekty pro znalostní základnu a napsal několik poučných komentářů k různým knihám, včetně těch, které napsal Shri Vallabhacharya. Také by přednášel Bhagawata Purana pravidelně se starala o knihovnu Balkrishna a školu Vaishnava v Mota Mandir. Složil mnoho svých monumentálních děl vztahujících se k Gita Pane Krišna, Chhandogya Upanishad atd., kromě knih o filozofii čistého nedualismu (Shuddhadvaita ) během tohoto období.[4]

Interakce s významnými občany a vůdci

Zatímco v Bombaji, Pt. Ramanath Shastri dostal nabídku čestného tajemníka někdejších prestižních společností jako Vidwat Parishad, Brahmavad Parishad a Sanatan Dharma Sabha, do nichž dlouho přispíval. Založil organizaci nazvanou „Svadharma Vivardhini Sabha“, kde se jedenáctý den každého měsíce indického kalendáře konala řada přednášek. Jeho přednášky a diskurzy se staly tak populárními, že ho další organizace zvaná „Arya Svadharmodaya Sabha“ se sídlem v Madhav Bagh v Bombaji pozvala k přednáškám a přednáškám o Bhagavadgíta také, kterých se zúčastnilo mnoho významných osobností, včetně Mathuradase Gokuldase, Krishnadase Nathy, Devkaran Nanjiho, Pt. Hanuman Prasad Poddar atd. Občas na tomto místě, Pt. Ramanath Shastri by komunikoval s národními vůdci jako Rajagopalachari, Chittaranjan Das a Mahátma Gándí. Jeho oratoř a stipendium ho přivedly k vystoupení na prestižních setkáních a konferencích „Chatuh Sampradaya Vaishnav Mahasabha“, „Varnashram Swarajya Sangh“ a „Sanatan Dharma Sabha“. V té době byl pozván, aby byl svolavatelem „Akhila Bharatiyi Brahmana Maha Sammelana“ v Patně.[5]

Vyznamenání

Díky svým hypnotizujícím řečnickým dovednostem a rozsáhlým znalostem jazyka Bhagavat Purana „Devarshi Ramanath Shastri byl dvacetkrát poctěn nejvyšším sídlem (Mukhyasana) na ceremoniích„ 108 recitací “(Shrimad Bhagawat) na různých místech. Známý literát a filantrop, zesnulý Pt. Hanuman Prasad Poddar, bývalý redaktor slavného časopisu ‘Kalyan ' publikováno Gita Press Gorakhpur, uznal vědecký příspěvek Devarshi Ramanath Shastri k jeho zveřejnění puranický text.[6] Zatímco v Bombaji, Raja Baldev Das Birla také ho poctil jako předsedajícího křesla v Bhagawatových diskurzech. Byl považován za velkého učence Pushtimarg sekta a Shuddhadvaita.

Všestranná osobnost

Devarshi Ramanath Shastri měl okouzlující osobnost a byl všestranný člověk s různými zájmy, v nichž vynikal. Malbě se naučil od J.J. School of Art, Mumbai a vytvořil mnoho pozoruhodných obrazů v olejové a vodní barvě. O některých jeho slavných olejomalbách, například „Sheron ka Swarajya“ (království lvů), „Shardool Vikram“ a „Radha Madhav“, se hodně hovořilo a byly vystaveny na různých výstavách s nápisem „Not for Competition“ '. Mnoho z jeho obrazů si našlo čestné místo v salonech uměleckých znalců a v uměleckých galeriích. Byl také uznávaným fotografem, hráčem kriketu a šachovým hráčem, který soutěžil s evropskými členy prestižního bývalého klubu Hindu Jimkhana, jehož byl členem.[7]

Důležitá díla

Pt. Ramanath Shastri napsal mnoho knih, komentářů a pojednání,[8] některé z nich jsou uvedeny níže:

  • Shuddhadvait Darshan (vol.2), Pub. Mota Mandir, Bhoiwada, Mumbai, 1917[9]
  • Brahmasambandh athva Pushtimargiya Diksha, Pub. Sanatan Bhakrimargiya Sahitya Sewa Sadan, Mathura, 1932[10]
  • Raslila Virodh Parihar, Pub. Vidya Vibhag, Nathdwara, Rajasthan, 1932
  • Bhakti aur Prapatti ka Swaroopagat Bhed, Pub. Shuddhadvait Siddhant Karyalaya, Nathdwara, 1935[11]
  • Shri Krishnavatar kim va Parabrahmn ka Avirbhav, Pub. Shuddhadvait Pushtimargiya Siddhant Karyalaya, Nathdwara, 1935
  • Shrikrishnashraya, Pub. Pushti Siddhant Bhawan, Parikrama, Nathdwara, 1938
  • Ishwar Darshan, Pub. Vidya Vibhag, Bathdwara, 1939
  • Pushtimargiya Swaroop Sewa, Pub. Vidya Vibhag, Nathdwara, 1943
  • Shrikrishna Leelaon par Shastriya Prakash (Vol.1), Pub. Vidya Vibhag, Nathdwara, 1944.
  • Brahmvaad, hospoda Pushtimargiya Karyalaya, Nathdwara, 1945[12]
  • Pushtimargiya Nityasewa Smaran, Pub. Shrivallabhacharya Jan Kalyan Pranyas, Mathura, 1989[13]
  • Anugrah Marg (podle Subodhiniji), Pub. Shrivallabhacharya Jan Kalyan Pranyas, Mathura, 1994
  • Shuddhadvait Darshan (ve třech svazcích, nové vydání), Pub. Vidya Vibhag, Nathdwara, 2000

Kromě výše uvedených knih byl také autorem několika dalších děl v hindštině, gudžarátštině a sanskrtu a přeložil některá písma, z nichž některá jsou nepublikovaná nebo jsou k dispozici jako rukopisy[14] -

  • „Siddhanta Rahasya Vivritti“
  • „Shuddhadvait Siddhantasaar“ (hindština a gudžarátština)
  • „Trisootri“ (Srovnání nauk Shankara a Vallabha o teorii Gita)
  • „Shodashgranth Teeka“
  • „Stuti Parijaatam“ (v sanskrtu)
  • ‚Darshanadarshah '(v sanskrtu)
  • ‚Gita Taatparya '
  • ‚Shrimadvallabhacharya '
  • „Bhagwan Akshar Brahmn“
  • „Shrimadbhagwatgita“ (překlad do hindštiny) Bhagavadgíta
  • „Radhakrishna Tattva“
  • „Subodhiniji ka Vishad Anuvaad“,
  • ‚Chhandogyopanishad Bhashyam '(v sanskrtu) atd.

V roce 1942 začal skládat pojednání s názvem „Gita ki Samalochana“, které bylo dokončeno jen týden před jeho smrtí v roce 1943.

Jeho pozdější život

Devarshi Ramanath Shastri zůstal v Bombaji až do roku 1930. Na pozvání tehdejšího Maharana z Mewar a tehdejší Tilakayat Goswami Shri Govardhanlal ji z Nathdwara, přestěhoval se do Nathdwary v Rádžasthánu. Stal se vedoucím známé Vidya Vibhag, která byla úložištěm cenných věcí Pushtimarg literatura. Spolu s dalšími spolupracovníky založil společnost nazvanou „Sahitya Mandal“, s jejíž prací se dostal do kontaktu Pt. Madan Mohan Malaviya taky. V Nathdwara, Pt. Shastri se plně věnoval chvále slavného božstva Pána Shrinathji navštívil Chrám Shrinathji denní a komponované literární básně v Sanskrt velebení Pánovy milosti. Po smrti Pt. Ramanath Shastri, jeho syn Devarshi Brajnath Shastri převzal funkci vedoucího Vidya Vibhag (1943-1950).

Devarshi Ramanath Shastri zemřel ve věku 65 let v roce 1943 v Nathdwara.

Reference

  1. ^ Brajnath Shastri, „Podrobné představení Devarshi Pt. Ramanath Shastri “,„ Shrikrishna Leelaon par Shastriya Prakash “, Vidya Vibhag, Nathdwara, 1944.
  2. ^ „Jaipur Vaibhavam“, Rashtriya Sanskrit Sansthan, New Delhi, 2010, ISBN  978-81-86111-32-1
  3. ^ Dr. Sushma Sharma, ‚Devarshi Pt. Ramanath Shastri ', Diamond Jubilee Volume of Sahitya Mandal, Nathdwara (1937-1997), šéfredaktor Bhagwati Prasad Devpura, Sahitya Mandal, Nathdwara, 1997
  4. ^ ‚Brahmasambandh athva Pushtimargiya Diksha ', Sanatan Bhaktimargiya Sahitya Sewa Sadan, Mathura, 1932.
  5. ^ Brajnath Shastri, „Podrobné představení Devarshi Pt. Ramanath Shastri “,„ Shrikrishna Leelaon par Shastriya Prakash “, Vidya Vibhag, Nathdwara, 1944.
  6. ^ Předmluva Hanumana Prasada Poddara ve 2. vydání Shrimadbhagwatu Mahapurany, sv. 1, Gita Press, Gorakhpur, ISBN  81-293-0003-6
  7. ^ Dr. Sushma Sharma, ‚Devarshi Pt. Ramanath Shastri ', Diamond Jubilee Volume of Sahitya Mandal, Nathdwara (1937-1997), šéfredaktor Bhagwati Prasad Devpura, Sahitya Mandal, Nathdwara, 1997
  8. ^ „Jaipur Vaibhavam“, Rashtriya Sanskrit Sansthan, New Delhi, 2010, ISBN  978-81-86111-32-1
  9. ^ „Shuddhadvaita Darshan (Vol.2)“, vydáno Motou Mandirem, Bhoiwada, Bombaj, 1917
  10. ^ ‚Brahmasambandh athva Pushtimargiya Diksha ', Sanatan Bhaktimargiya Sahitya Sewa Sadan, Mathura, 1932.
  11. ^ „Bhakti aur Prapatti ka Swaroopagat Bhed“, hospoda Shuddhadvait Siddhant Karyalaya, Nathdwara, 1935
  12. ^ ‚Brahmvaad ', Pushtimargiya Karyalaya, Nathdwara, 1945.
  13. ^ „Pushtimargiya Nityasewa Smaran“, Pub. Shrivallabhacharya Jan Kalyan Pranyas, Mathura, 1989
  14. ^ Brajnath Shastri, „Podrobné představení Devarshi Pt. Ramanath Shastri “,„ Shrikrishna Leelaon par Shastriya Prakash “, Vidya Vibhag, Nathdwara, 1944.