Despota Badžoviće - Despot Badžović

Despota Badžoviće
narozený1850
Kruševo, Monastir Vilayet, Osmanská říše
Zemřel30. listopadu 1932 (ve věku 81–82)
Vladičin Han, Vardar Banovina, Království Jugoslávie
obsazeníučitel
JazykMakedonština (Badžević označuje jako „srbsko-makedonský dialekt“)
Státní občanství
Vzděláváníteologie
Alma materDruhé oddělení bělehradského pravoslavného semináře
Pozoruhodné práceAbeceda pro makedonské školy v turecké říši
Příbuzníbratři Đorđe a Kuzman
Pravdivá řeč Srbů - Makedonců, 1885.

Despot S. Badžović (srbština: Деспот С. Баџовић, Makedonština: Деспот Баџовиќ) (1850 - 30. Listopadu 1930) byl učitel a aktivista srbského národního hnutí v Srbsku Makedonie.[1] Badzovic byl také jedním z prvních Makedonisté, který vyvinul nějaký druh pro-srbský Slovanský makedonský identita.[2]

Učitel v Kruševu

Despot Badžović a jeho bratr Đorđe promovali na Druhé oddělení bělehradského pravoslavného semináře[3] založeno Miloš Milojević. V roce 1871 Badžović otevřel srbskou školu v Kruševu pro přibližně 60 studentů, kde on a jeho bratr Đorđe byli prvními učiteli.[4][5] Đorđe opustil školu v roce 1875, aby se stal učitelem v Smilevo a Despot odešel v roce 1876 žít Srbsko. Jejich bratr Kuzman a jeho manželka Jelena Badžović je nahradili jako učitele.[6][7]

Přesuňte se do Srbska

Během Srbsko-osmanská válka Badžović se vyznamenal mobilizací dobrovolníků, kteří nelegálně překročili hranice, aby se připojili k srbským silám[8] a jako velitel roty.[9] Po skončení války v únoru 1877 se Despot stal písařem v Okres Pčinja.[4]

Dne 20. května 1877 byl Badžović v delegaci „Srbů z Staré Srbsko "který požádal vládu Srbska o osvobození a sjednocení Starého Srbska s Srbské knížectví.[10][11] Rovněž informovali zástupce EU Velké síly a Císař Ruska jejich požadavků.[12] Ve stejném roce se Badžović stal členem Výbor pro osvobození Starého Srbska a Makedonie.[13]

Dne 20. května 1879 navrhl Badžović Srbům ministerstvo vnitra že srbské síly by měly vstoupit do Makedonie, aby podněcovaly vzpouru proti Osmanům.[11]

Abecedy

Na konci roku 1879 se souhlasem Matija Ban, Badžović vydal „Abecední knihu pro srbsko-makedonské základní školy“ (srbština: Буквар за србо-македонске основне школе) napsané „srbo-makedonským dialektem“.[4] Matija Ban navrhl vládě Srbska zřízení hlavní rady s osmi členy, kteří by udržovali spojení s menšími dílčími radami na menších místech ve Starém Srbsku a Makedonii.[14] Ministr školství Vladan Đorđević angažoval Badžoviće, aby se podílel na skládání abecedy pro Srbské školy v Makedonii. Upravil svou dřívější abecední knihu a poslal ji ministerstvu školství Srbska pod novým názvem „Abecední kniha pro makedonské školy v turecké říši“ (srbština: Буквар за македонски училишта у Турској Царевини).[15]

Pozoruhodné práce

  • Kojoj slovenskoj grani pripadaju Sloveni u gornjoj Albaniji i u Makedoniji. Stampano u Deržavnoj štampariji. 1878.
  • Искрена реч Србо-Македонцима. Bělehrad: Трговачка Штампарија. 1885.
  • Predlog za sporazum između Srba, Grka i Bugara o savezu balkanskih naroda. Razítko. Ane M. Draškocija. 1893.
  • Македонско Питање, Предлог за споразум «измсђу Срба, Грка и Бугара о Савезу балканских народа - В. Градиште, шт. Штампарија Ане М. Драшхоција, 1893

Viz také

Reference

  1. ^ Biografije A - B (PDF). Matica srbská. str. 49. Archivovány od originál (PDF) dne 16. 9. 2011. Баџовић, Деспот, учитељ, национални радник (Крушево, Битољски округ, 1850 - Владичин Хан, 30. ХI 1932)
  2. ^ Roumen Daskalov, Tchavdar Marinov eds., Entangled Histories of the Balkans - Volume One: National Ideologies and Language Policies, Balkan Studies Library, RILL, 2013, ISBN  900425076X, str. 317.
  3. ^ Bosanska vila. 1904. str. 348. Citováno 22. května 2013.
  4. ^ A b C Zbornik Matice srpske za istoriju. Матица. 1992. str. 55. Citováno 22. května 2013.
  5. ^ Godišnjica Nikole Čupića. 1914. str. 315. Citováno 22. května 2013. Сам Деспот С. Баџовић пише у једном београдском листу, 16 / VII 1904 године, да је с великим сметњама отворио српску шкоу Он вели: „Ни претње бугарског владике Натанаила; ни интриге ...
  6. ^ Jugoslovenski istorijski časopis. Savez društava istoričara Jugoslavije. 1976. s. 160. Citováno 23. května 2013. учителот Деспот Баџовиќ, брат на Кузмана
  7. ^ Godišnjica Nikole Čupića. 1914. str. 315. Citováno 22. května 2013. Деспот и Ђока Баџовићи. Учитељевали су заједно до 1875 год., Кад је Ђока отишао у Смиљево. 1876 ​​год. Деспот Баџовић отишао је у Србију. 1876 ​​учитељевала је Јемена Баџовићка, а 1877 радила је заједно са својим мужем
  8. ^ Đorđe Lekić (1995). Kosovo i metohija tokom vekova: zublja. NILP "Panorama". str. 39. Citováno 23. května 2013.
  9. ^ Simpozijum oslobodilacki pokreti jugoslovenskih naroda od XVI veka do pocetka Prvog Svetskog Rata. Branko Bajid. 1976. s. 187. Citováno 23. května 2013.
  10. ^ Stojan Novaković; Andrej Mitrović (1996). Stojanu Novakoviću u spomen: o osamdesetogodišnjici smrti. Srpska književna zadruga. str. 68. Citováno 21. května 2013. Представници Ста- росрбијанаца, које су предводили јеромонах дечански Сава, Тодор Станковић из Ниша и Деспот Баџовић из Крушева, дошли су у мају 1877. у Београд с представком за српску владу којом су тражили ослобођење и уједињење Старе Србије са Кнежевином Србијом.
  11. ^ A b Блаже Ристовски (1999). Историја на македонската нација (v makedonštině). МАН. str. 57. ISBN  978-9989-649-57-8. Citováno 25. května 2013. Зашто, уште на 20 мај 1879 година Деспот Баџовиќ му предлага на српското Министер- ство за надворешни работи да се испратат српски чети во Македонија за да се опфати целата земја и востанието да изгледа
  12. ^ Stojan Novaković; Andrej Mitrović (1996). Stojanu Novakoviću u spomen: o osamdesetogodišnjici smrti. Srpska književna zadruga. str. 68. Citováno 21. května 2013.
  13. ^ Dragoslav Srejović; Slavko Gavrilović; Sima M. Ćirković (1983). Istorija srpskog naroda: knj. Od Berlinskog kongresa do Ujedinjenja 1878-1918 (2 v.). Srpska književna zadruga. str. 291. Citováno 21. května 2013.
  14. ^ Slavenko Terzić; Slavko Gavrilović (1992). Srbija i Grčka: (1856-1903): borba za Balkan. Istorijski institut. str. 222. Citováno 23. května 2013.
  15. ^ Istorijski časopis. Institut. 1965. str. 150. Citováno 23. května 2013. Деспот Баџовић је радо прихватио предлог дра Владана Ђорђевића и после краће прераде свог ранијег буквара, послао га Министарству просвете под насловом Буквар за македонски училишта у Турској Царевини.