Danielle Charest - Danielle Charest

Danielle Charest (1951-13. Října 2011)[1] byl Quebecois spisovatel, hlavní postava v kanadský radikální lesbismus hnutí.[2]

Charest se narodil v Sherbrooke, Quebec, v roce 1951.[3] Vystudovala Škola pro pokročilá studia v sociálních vědách v Paříž, po napsání diplomové práce na téma genderových vztahů v České republice kriminalita.[4][5] Následně získala a vyšší stupeň v historii se zaměřením na léčbu lesbičky a homosexuálové v kriminálních románech.[6]

Charest následně pracoval na různých drobných zaměstnáních: lidový zpěvák, sběrač jablek, malíř pokojů, kuchař v restauraci rychlého občerstvení, taxikář, učitel jízdy na koni pro děti a francouzština učitel pro dospělé. Tyto zkušenosti pomohly inspirovat některé z jejích pozdějších prací.[4]

Spolurežírovala a dokumentární film o násilí na mladých dívkách, vydal několik románů a napsal v roce 1993 Ma maison, mon taxi, biografie Fernande Chartrand, a řidič taxíku.[4] V roce 1982 spoluzaložila jako součást lesbického kolektivu v Montreal čtvrtletní radikální lesbický časopis Amazones d'Hier, Lesbiennes d'Aujourd'hui.[7]

Vedla debaty o různých tématech, publikovala články online a přispívala do Časopis Lesbia.[6][8] Její kniha Haro sur les fumeurs, jusqu'où ira la prohibition? („Haro on Smokers: How Far Will Prohibition Go?“), Publikovaný v roce 2008, studuje postup proti kouření zákony ve Francii v mezinárodním kontextu. Podle Charestu jsou snahy o potrestání kuřáků součástí širšího rámce moralismus to by mohlo mít mnohem širší důsledky.[9]

Charest zemřel v říjnu 2011 v pařížském domě pro ženy, feministickém kolektivu, ve věku 60 let poté, co utrpěl aneurismus.[3][6]

Vybraná díla

Kriminální romány

  • L'Érablière, 1998
  • L'Échafaudage, 1999
  • L'Étouffoir, 2000
  • L'Entrave, 2002
  • Conte à rebours, 2003 (druhé vydání v roce 2012)

Další díla

  • Ma maison, mon taxi, 1993
  • Mais où est mais, 2000
  • Tabac: Vérités et mensonges, 2006
  • Lettreinfo, 2008
  • Haro sur les fumeurs, jusqu'où ira la prohibition?, 2008
  • L'Enchilada, 2011

Viz také

Reference

  1. ^ „Charest, Danielle (1951-2011)“. Bibliothèque nationale de France.
  2. ^ Faure, Sonya (03.03.2017). „Christine Bard:« Il faut en finir avec le cliché des féministes burgeoises »". Libération.fr (francouzsky). Citováno 2020-08-16.
  3. ^ A b Dockstader, Annick. „L'Enchilada - En finir avec l'objectification de notre corps“. sisyphe.org. Citováno 2020-08-16.
  4. ^ A b C „Danielle Charest“. JC Lattès, Le Masque (francouzsky). 2020-08-15. Citováno 2020-08-16.
  5. ^ „LA LITTÉRATURE POLICIÈRE AU FÉMININ“ (PDF). Les Polarophiles Tranquilles. Říjen 2004.
  6. ^ A b C „Hommage à Danielle Charest (1951-2011)“ (PDF). Bulletin de l'ANEF č. 61. Zima 2011.
  7. ^ Pouze pro lesbičky: separatistická antologie. Hoagland, Sarah Lucia, 1945-, Penelope, Julia, 1941-. London: Onlywomen. 1988. ISBN  0-906500-28-1. OCLC  17619898.CS1 maint: ostatní (odkaz)
  8. ^ Skupina PMB. "Catalog en ligne". bibliotheque.centrelgbtparis.org (francouzsky). Citováno 2020-08-17.
  9. ^ „Haro sur les fumeurs: Jusqu'où ira la prohibition?“. Presse-toi à gauche! Une tribune libre pour la gauche québécoise en marche (francouzsky). 29.dubna 2008. Citováno 2020-08-17.