Dahinien Gendānu - Dahinien Gendānu - Wikipedia
Dahinien Gendānu | |||||
Japonské jméno | |||||
---|---|---|---|---|---|
Kanji | 北 川 源 太郎 | ||||
|
Dahinien Gendānu, taky Daxinnieni Geldanu (c. 1926–1984), byl Uilta aktivista z Sachalin.[1]
Život
Gendānu byl adoptivním synem Dahinien Gorgolo, šamana Uilty. Stejně jako většina jeho členů v té době neměl jasno v přesném roce narození.[2] V dětství jeho rodná vesnice Otasu[3] byl ovládán jako součást Prefektura Karafuto z Japonská říše. Získal japonské jméno Kitagawa Gentaro.[4] Po kapitulace Japonska skončila druhá světová válka byl internován v zajateckém táboře v Sovětském svazu sedm let. Po svém propuštění se přestěhoval do Japonska v roce 1955. Jeho žádosti o důchod však byly zamítnuty kvůli postoji japonské vlády, že Uilta a Nivkh lidé ze Sachalinu nebyli způsobilí pro ozbrojenou službu a byli nelegálně naverbováni. Zemřel v roce 1984 bez důchodu nebo odškodnění od japonské vlády.[5]
Dědictví
v Abashiri, Hokkaido Gendānu založil muzeum domorodého obyvatelstva Sachalin, Jakka Dukhuni, což znamená „uchovávání pokladů“.[6] Jeho autobiografie byla vydána v roce 1978 ve spolupráci s Ryo Tanaka, středoškolským učitelem v Abashiri.[7][8] Jeho neteř Lyuba Nakagawa zůstala na Sachalinu. V roce 1995 navštívila Tokio jako vyslanec požádat japonskou vládu o pomoc při stavbě památníku mrtvých Uilty, stejně jako další odškodnění a podporu; nedostala však žádnou odpověď.[9] Tanaka se stal prezidentem Uilta Kyokai, sdružení práv Uilta, které Gendānu založil.[10] The Jazyk Uilta data získaná od Gendānu a jeho otce Fumio Koizumi by tvořila základ pozdějších lingvistických studií Shiro Ikegami a Toshirō Shimagari.[11]
Funguje
- 田中 了 (Tanaka Ryo); D. ゲ ン ダ ー ヌ [D. Gendānu] (1978), Název: あ る 北方 少数民族 の ド ラ マ [Gendanu: Drama severní menšiny], 現代史 出版 会 [Gendai Shuppankai], OCLC 24385988
Poznámky
- ^ Suzuki 2009
- ^ Suzuki 2009
- ^ オ タ ス; administrativně součástí Shisuka, který je nyní známý jako Poronaysk
- ^ Minichiello, str. 170
- ^ Morris-Suzuki 1996, str. 20
- ^ Morris-Suzuki 1996, str. 20
- ^ Suzuki 2009
- ^ Tanaka & Gendānu 1978
- ^ Morris-Suzuki 1996, str. 21
- ^ Suzuki 2009
- ^ Ikegami a Shimagari 1990
Reference
- 池上 二 良 [Ikegami Jirō];津 曲 敏 郎 [Tsumagari Toshirō] (březen 1990), 北 川 源 太郎 筆録 「ウ イ ル タ の こ と ば」 [Písemné záznamy Gentaro Kitagawy o Uiltě], ウ イ ル タ 民俗 文化 財 緊急 調査 報告 書 [Naléhavé vyšetřovací zprávy o kulturním dědictví Uilta], 北海道 教育 委員会 [vzdělávací výbor Hokkaidó], JPNO 93003811
- Morris-Suzuki, Tessa (1996), „Rozdělené životy: Příběh domorodých obyvatel a války v Pacifiku“, Asia-Pacific Magazine (1): 17–21, vyvoláno 2011-01-28
- Minichiello, Sharon (1998), Konkurenční japonské modernity: problémy v kultuře a demokracii, 1900–1930, University of Hawaii Press, ISBN 978-0-8248-2080-0
- Uehara, Yoshihiro, „「 平和 の 島 」が「 ス パ イ の 島 」に [Od„ Ostrova míru “po„ Ostrov špionů “]“, G2, 気 の 毒 な ギ リ ヤ ー ク 人 (Kinodokuna giriyākujin), Koansha Co., Ltd, sv. 4 č. 2, archivovány od originál dne 03.03.2016
Další čtení
- 池上 二 良 [Ikegami, Jirō];北海道 教育 庁 社会 教育部 文化 課 (Hokkaidó Kyōikuchō. Bunkaka) [kulturní divize, odbor sociální výchovy, vzdělávací výbor Hokkaido], vyd. (1979). Uiruta kogashūroku: edo jidai karafuto orokkozoku shiryō ウ イ ル タ 古 画集 録: 江 戸 時代 カ ラ フ 資料 オ ロ ッ コ 族 資料 [Staré obrazové záznamy Uiltas: Materiály na Oroks na Saghalien v devatenáctém století].ウ イ ル タ 民俗 文化 財 緊急 調査 報告 書 (Uiruta minzoku bunkazai kinkyū chōsa hōkokusho).北海道 教育 委員会. OCLC 606522772. Citováno 2017-03-09.
- 北海道 教育 庁 社会 教育部 文化 課 (Hokkaidó Kyōikuchō. Bunkaka) [kulturní oddělení, odbor sociální výchovy, vzdělávací výbor Hokkaido], vyd. (1980). Uiruta gengo shū ウ イ ル タ 言語 習俗 資料 [Slovník jazyka Uilta].ウ イ ル タ 民俗 文化 財 緊急 調査 報告 書 (Uiruta minzoku bunkazai kinkyū chōsa hōkokusho). OCLC 836256989. Citováno 2017-03-09.
- 北海道 教育 庁 社会 教育部 文化 課 (Hokkaidó Kyōikuchō. Bunkaka) [kulturní oddělení, odbor sociální výchovy, vzdělávací výbor Hokkaido], vyd. (1981). Uiruta gengo shū 2 ウ イ ル タ 言語 習俗 資料 [Slovník jazyka Uilta].ウ イ ル タ 民俗 文化 財 緊急 調査 報告 書 (Uiruta minzoku bunkazai kinkyū chōsa hōkokusho).北海道 教育 委員会. OCLC 15421996. Citováno 2017-03-09.
- 北海道 教育 庁 社会 教育部 文化 課 (Hokkaidó Kyōikuchō. Bunkaka) [kulturní divize, odbor sociální výchovy, vzdělávací výbor Hokkaido], vyd. (1982). Uiruta no kurashi to mingu ウ イ ル タ の 暮 し と 民 具.ウ イ ル タ 民俗 文化 財 緊急 調査 報告 書 (Uiruta minzoku bunkazai kinkyū chōsa hōkokusho).北海道 教育 委員会. OCLC 835026314. Citováno 2017-03-09.
- 川村 秀 弥 [Kawamura, Hideya] (překlad a anotace) (1983).北海道 教育 庁 社会 教育部 文化 課 (Hokkaidó Kyōikuchō. Bunkaka) [kulturní oddělení, odbor sociální výchovy, vzdělávací výbor Hokkaido] (ed.). Kawamura hideya sairoku karafuto sho minzoku žádné gengo na minzoku 川村 秀 弥 採録 カ ラ フ ト 諸 民族 の 言語 と 民俗.ウ イ ル タ 民俗 文化 財 緊急 調査 報告 書 (Uiruta minzoku bunkazai kinkyū chōsa hōkokusho).北海道 教育 委員会. Citováno 2017-03-09.
- 池上 二 良 [Ikegami, Jirō];北海道 教育 庁 社会 教育部 文化 課 (Hokkaidó Kyōikuchō. Bunkaka) [kulturní divize, odbor sociální výchovy, vzdělávací výbor Hokkaido], vyd. (1984). ウ イ ル タ 口頭 文 芸 原 文集.池上 二 良 採録 ・ 訳 注 ウ イ ル タ 民俗 文化 財 緊急 調査 報告 書 (Uiruta minzoku bunkazai kinkyū chōsa hōkokusho).北海道 教育 委員会 [Vzdělávací výbor Hokkaidó]. OCLC 894614098. Citováno 2017-03-09.
- 池上 二 良 [Ikegami, Jirō];北海道 教育 庁 社会 教育部 文化 課 (Hokkaidó Kyōikuchō. Bunkaka) [kulturní divize, odbor sociální výchovy, vzdělávací výbor Hokkaido], vyd. (1985). ウ イ ル タ 民俗 語彙 [Slovník lidových výrazů Uilty].ウ イ ル タ 民俗 文化 財 緊急 調査 報告 書 (Uiruta minzoku bunkazai kinkyū chōsa hōkokusho).北海道 教育 委員会 [vzdělávací výbor Hokkaido]. Citováno 2017-03-09.
- 池上 二 良 [Ikegami, Jirō];北海道 教育 委員会 [Hokkaidō Education Committee], eds. (1986). ぎ り や ー く ・ お ろ っ こ 器物 解說 書 (Giriyāku orokko kibutsu kaisetsusho);北 川 源 太郎 筆錄 「ウ イ ル タ の こ と ば」 (1) [Vysvětlení artefaktů Gilyaka a Orokka a písemné záznamy Gentara Kitagawy o Uiltě]. Uiruta minzoku bunkazai kinkyū chōsa hōkokusho (8).北 川 源 太郎 筆錄 Napsal [Kitagawa, Gentarō]. Sapporo, Hokkaido: 網 走 市 北方 民俗 文化 保存 協会 (Abashiri Minzokubunka hozon kyokai). OCLC 836257004. Citováno 2017-03-09.
- [Tanaka, Yoshino] (1989).池上 二 良 [Ikegami, Jirō];北海道 教育 庁 社会 教育部 文化 課 (Hokkaidó Kyōikuchō. Bunkaka) [kulturní divize, odbor sociální výchovy, vzdělávací výbor Hokkaido] (eds.). ウ イ ル タ 語 生活 語彙.ウ イ ル タ の 刺 繍 [Uilta výšivka, slovník Uilta každodenního života].ウ イ ル タ 民俗 文化 財 緊急 調査 報告 書.北海道 教育 委員会 [vzdělávací výbor Hokkaido]. Citováno 2017-03-09. Přetištěno se svolením vzdělávacího výboru Hokkaido.
- 池上 二 良 [Ikegami, Jirō];北海道 教育 委員会 [Hokkaidō Education Committee], eds. (1992). カ ラ フ ト 原住民 の 旧 調査 資料.ウ イ ル タ 語 生活 語彙 補編 [Materiály o domorodcích Sachalin v roce 1931. Dodatky k „Uiltině slovníku každodenního života“]. Uiruta minzoku bunkazai kinkyū chōsa hōkokusho. Citováno 2017-03-09.
- 池上 二 良 [Ikegami, Jirō] (2002). „Zōtei Uiruta kōtō bungei genbunshū“ 增訂 ウ イ ル タ 口頭 文 芸 原 文集 [Uilta orální literatura]. „Kan Taiheiyō no" shōmetsu ni hinshita gengo "ni kansuru kinkyū chōsa kenkyū" "(Tungūsu gengo bunka ronshū) [Publikace o jazycích a kulturách Tungus, ohrožených jazycích tichomořského okraje] (16) (přepracované vydání). : Ōsaka Gakuin Daigaku Jōhō Gakubu. OCLC 54781089. Citováno 2017-03-09. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) Sponzoruje Monbu Kagakushō Kagaku Kenkyūhi Hojokin „Tokutei Ryōiki Kenkyū (projekt A2-013).
externí odkazy
- Uilta slovník vyvolané z Dahinien Gendanu a Dahinien Gorgolo v únoru 1968 Koizumi Fumio (小泉 文 夫)
- Uilta Kyokai, sdružení založené Gendānu v roce 1975
- ゲ ン ダ ー ヌ は 、 市 他 所 の 世 話 で 鉄 工 所 で 働 い た。