Désiré Nisard - Désiré Nisard

Désiré Nisard

Jean Marie Napoléon Désiré Nisard (20. března 1806 - 27. března 1888)[1] byl francouzský autor a literární kritik. Narodil se v Châtillon-sur-Seine.

Kariéra

V roce 1826 nastoupil do štábu Journal des Débats, ale následně přenesl pero do Národní. Pod říše byl generálním inspektorem školství (1852) a ředitelem École normal (1857–1867).

Nisardova literární reputace byla založena jeho Histoire de la littérature française (1844–1861). Tato práce pomohla zajistit jeho zvolení do Académie française v roce 1850 jako sedadlo 39.[2] Mezi jeho další díla patří Études d'histoire et de littérature (1859–1864) a Les Quatres grands historiens latins (1875).

Ve všech svých knihách Nisard energicky podporoval tvrzení klasicismus proti romantismus.[3][4] Je předmětem nenávisti vypravěče v postmoderní rezervovat Démolir Nisard, od francouzského spisovatele Eric Chevillard.[5]

Smrt

Nisard zemřel v San Remo v roce 1888.

Památníky

Školní lycé polyvalentní Désiré Nisard v Châtillon-sur-Seine byl pojmenován po Nisardovi.

Reference

  1. ^ „Désiré Nisard (1806-1888)“. BNF.fr.
  2. ^ „Désiré NISARD N ° 394“ (francouzsky). academie-francaise.fr. Citováno 9. září 2017.
  3. ^ Debré, Patrice (27. listopadu 2000). Louis Pasteur. Přeložil Elborg Forster. Johns Hopkins University Press. p. 115. ISBN  0801865298. Nisard byl divokým protivníkem romantického hnutí
  4. ^ Nisard (1834). „Etudes de Moeurs et de Critique sue les Poetes Latins de la Decadence“ (francouzsky).
  5. ^ „Démolir Nisard“ (francouzsky). Les Éditions de Minuit. Citováno 9. září 2017.