Dâmbovnic - Dâmbovnic
Dâmbovnic | |
---|---|
Umístění | |
Země | Rumunsko |
Kraje | Argeș, Dâmbovița, Teleorman, Giurgiu |
Fyzikální vlastnosti | |
Ústa | Neajlov |
• umístění | Vadu Lat |
• souřadnice | 44 ° 20'33 ″ severní šířky 25 ° 40'10 ″ východní délky / 44,3426 ° N 25,6694 ° ESouřadnice: 44 ° 20'33 ″ severní šířky 25 ° 40'10 ″ východní délky / 44,3426 ° N 25,6694 ° E |
Délka | 110 km (68 mi) |
Velikost pánve | 639 km2 (247 čtverečních mil) |
Povodí funkce | |
Postup | Neajlov → Argeș → Dunaj → Černé moře |
Přítoky | |
• vlevo, odjet | Mozacu, Jirnov |
• že jo | Rața, Gligan, Berivoaia, Negrișoara |
The Dâmbovnic je právo přítok řeky Neajlov v Rumunsko.[1][2] Vylévá se do Neajlov poblíž Clejani. Jeho délka je 110 km (68 mi) a jeho velikost pánve je 639 km2 (247 čtverečních mil).[2][3] Někdy se jmenuje Dîmbovnic nebo Drâmbovnic,[4] v závislosti na mapě a zdroji.
Zeměpis
Řeka protéká čtyřmi různými okresy: Argeș, Dâmbovița, Teleorman a Giurgiu. Teče ze severozápadu na jihovýchod a tvoří se poblíž vysokých plání Pitești, kde přijímá zbytkovou vodu z Arpechim. Poté prochází rovinou Găvanu-Burdea a nakonec končí v Neajlov Řeka, blízko Clejani. Je to trvalá řeka. Protéká vesnicemi Bradu, Suseni, Pădureni, Gălășești, Rociu, Bârlogu, Negrași, Mozăceni, Slobozia, Ruelaru, Vătași, Drăghinești, Gratia, Cartojani, Sadina, Roata de Jos, Mârșa a Uiești.
Chráněná území
Na soutoku s řekou Mozacu je malá rezervace, Negrași Narcisová louka.
Dopad člověka na řeku
Jedinou částí údolí, která není ovlivněna lidskou činností, je horní část nad jezerem Dâmbovnic.[5] V této části může řeka v létě vyschnout.
Jediné jezero[6] je jezero Dâmbovnik, které se nachází v místě, kde zbytková voda z Arpechim proudí do řeky 5,8 km dlouhým kanálem. Jezero je velmi důležité a slouží jako čisticí stanice toxických odpadů. Pracuje se na odstranění toxických sedimentů v jezeře a na zlepšení přírodních a umělých filtrů. Po proudu je řeka vypuštěna.
Znečištění
V minulosti byla voda velmi znečištěná.[7] To ovlivňuje samotnou řeku, podzemní vodu a místní vesnice. Hlavním zdrojem znečištění je Arpechim Rafinerie. I dnes, když filtry přestanou fungovat,[8] řeka je opět znečištěná. Abychom tuto katastrofu zastavili, byly nedávno uděleny rekordní pokuty.[9] Existují však i jiné zdroje znečištění benzín, když zloděje rozbijí olejové potrubí.[10] Ve spodní části údolí může znečištění náhodně pocházet od místních vesničanů, kteří v řece umývají svá auta a zvířata nebo odnášejí z koryta stavební materiály.[11]
Nedávné studie však[11] ukazují, že ekosystémy nejsou ohroženy. Ryby existují znovu a poblíž a ve vodě je mnoho rostlin.
Podzemní voda je silně znečištěná.[12] Výsledkem je, že voda z místních fontán není pitná. Zejména ve vesnicích, které jsou proti proudu, lidé pijí vodu z místních veřejných zdrojů. v Rociu, voda je čerpána z hloubky 150 až 200 metrů.[13]
Reference
- ^ "Národní plán řízení. Sinteza planurilor de management ve společnosti nivel de bazine / spații hidrografice, anexa 7.1" (PDF, 5,1 MB). Administrația Națională Apele Române. 2010. str. 770.
- ^ A b Atlasul cadastrului apelor din România. Část 1 (v rumunštině). Bukurešť: Ministerul Mediului. 1992. str. 333. OCLC 895459847. Kód řeky: X.1.23.8
- ^ Pișota, Ioan; Cocoș, Octavian (2003). „Unele observații hidrologice referitoare la bazinul râului Neajlov“. Comunicări de Geografie, București. VII: 185.
- ^ http://www.micromapper.ro
- ^ http://www.referate-ok.com/ok/raul_dambovnic.html
- ^ http://www.petrom.com/portal/01/petromcom/!ut/p/c4/04_SB8K8xLLM9MSSzPy8xBz9CP0os3hzA0sTI2MDI0uD0EBnA89Qd0cnM9cAYxN3Q_3gonz9gmxHRQCkNT74/
- ^ „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2012-03-28. Citováno 2011-07-26.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ http://www.referat.ro/referate_despre/poluarea_cu_petrol_pe_dambovnic_695.html
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 25. 7. 2012. Citováno 2011-07-26.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ http://www.ziare.com/stiri/conducta/poluare-cu-petrol-in-arges-din-cauza-unor-hoti-881678
- ^ A b http://www.ecos-magazine.com/uploads/1/2/2/0/122036/studiul_florei_spontane_de_pe_albia_raului_dambovnic.pdf
- ^ „Neajlovro.pdf“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2012-03-28. Citováno 2011-07-26.
- ^ http://licitatiipublice.clubafaceri.ro/licitatie/alimentare-cu-apa-in-satele-serbanesti-gliganu-de-sus-59167.html