Curt Nicolin - Curt Nicolin
Curt Nicolin | |
---|---|
![]() | |
narozený | Curt René Nicolin 10. března 1921 Stockholm, Švédsko |
Zemřel | 8. září 2006 Stockholm, Švédsko | (ve věku 85)
Národnost | švédský |
Alma mater | Královský technologický institut |
obsazení | Podnikatel, inženýr |
Manžel (y) | Ulla-Britt Sandén (m. po roce 1946) |
Děti | 5 |
Curt René Nicolin (10. března 1921 - 8. září 2006) byl švédský podnikatel. Působil jako předseda MOŘE a Švédské sdružení zaměstnavatelů.[1]
Kariéra
Nicolin se narodil v Stockholm, Švédsko, syn Felixe Nicolina a jeho manželky Anny Lisy (rozené Rehné). Prošel studentexamen na Sigtunaskolan Humanistiska Läroverket v roce 1941 absolvoval Královský technologický institut v roce 1945.[2] Byl rekrutován Wallenbergova rodina jako inženýr ve společnosti Svenska Turbinfabriks AB Ljungström (STAL) v Finspång téhož roku, aby vedl vývoj švédské tryskový motor.[3] Seznámil se s tím Fredrik Ljungström, díky kterému debutoval na Nobelova banket, a pro kterého později vytvořil nekrolog.
Nicolin se tam stal viceprezidentem a technickým ředitelem v roce 1953. Nicolin byl generálním ředitelem společnosti STAL v letech 1955 až 1959 a společnosti Turbin AB de Laval Ljungström v letech 1959 až 1961.[2] V roce 1961 rodina Wallenbergů jmenovala Nicolina generálním ředitelem společnosti MOŘE, korunní klenot ve švédském strojírenském průmyslu.[3] Wallenberg mu zároveň půjčil, aby vyčistil ztrátovou leteckou společnost Scandinavian Airlines (SAS) jako její generální ředitel v letech 1961 až 1962.[3][4] Zpět v ASEA převzal úkol decentralizovat hierarchicky vybudovanou starou strojírenskou společnost a rozdělit ji na divize. Bylo to v období, kdy nová polovodičová technika rostla na důležitosti.[3] Během Nicolinovy doby v ASEA přišlo rozhodnutí o švédských jaderných lehkovodních reaktorech. ASEA přišla postavit devět z dvanácti švédských reaktorů a také dva finské.[3]
Nicolin byl v 60. letech členem představenstva ASEA, SAS, Švédské mezikontinentální letecké společnosti (SILA), Incentive AB, AB C E Johansson, Švédské sdružení zaměstnavatelů a Švédská mechanická asociace (Sveriges Mekanförbund).[2] V roce 1976 Marcus Wallenberg Jr. odešel z pozice předsedy ASEA a místo bylo převedeno na Nicolin.[3] Nicolin byl také předsedou představenstva Švédské asociace zaměstnavatelů v letech 1976 až 1984.[5] Ve společnosti ASEA spolu s novým generálním ředitelem od roku 1980 Percy Barnevik, Nicolin se podílela na přípravách velké fúze se Švýcarskem Brown, Boveri & Cie.[3] Nicolin byl jejím předsedou až do fúze v roce 1991, téhož roku se stal čestným předsedou.[5] Po fúzi ASEA s Brownem, Boveri & Cie byl Nicolin předsedou představenstva společnosti ABB Asea Brown Boveri od roku 1988 do roku 1991.[5] Byl také předsedou Poradního výboru pro podnikání a průmysl v OECD (BIAC) z roku 1984 a předseda představenstva ESAB AB, Fläkt AB a SILA.[4] Kromě toho byl Nicolin švédským předsedou představenstva SAS v letech 1973 až 1991,[5] místopředseda AB Aerotransport pracovní výbor a Švédský zápas stejně jako člen představenstva řady švédských a zahraničních společností a organizací.[4]
Osobní život
V roce 1946 se Nicolin oženil s Ullou-Britt Sandén (narozenou 1924), dcerou obchodníka Fridolfa Sandéna a Svea (rozená Johansson). Byl otcem Clasa (nar. 1948), Marie (nar. 1951), Tomase (nar. 1954), Magnuse (nar. 1956) a Charlotte (nar. 1958).[2]
Ocenění a vyznamenání
- Velitel Řád Vasy[2]
- Královská švédská akademie technických věd Zlatá medaile (1953)[2]
- Flygtekniska Föreningens Thulinova stříbrná medaile (1953)[2]
Vyznamenání
- Člen Královská švédská akademie technických věd (1955)[5]
- Čestný doktorát z technologie, Královský technologický institut (1974)[5]
- Člen Královská švédská akademie věd (1985)[5]
- První čestný člen Královské švédské akademie technických věd (1989)[5]
- Čestný doktor obchodu, Stockholmská ekonomická škola[3] (1991)
Reference
- ^ Magnusson, Erik (14. září 2006). „Curt Nicolin död“. Sydsvenskan (ve švédštině). Citováno 20. února 2017.
- ^ A b C d E F G Harnesk, Paul, ed. (1964). Vem är vem ?. 2, Svealand utom Stor-Stockholm [Kdo je kdo?. 2, Svéland kromě Velkého Stockholmu] (ve švédštině) (2. vydání). Stockholm: Bokförlaget Vem är vem. str. 582. SELIBR 53510.
- ^ A b C d E F G h Abrahamson, Håkan (2016-06-25). „Ingenjören som blev en färgstark företagsledare“. Ny Teknik (ve švédštině). Citováno 23. ledna 2018.
- ^ A b C Vem är det: svensk biografisk handbok. 1985 [Kdo to je: Švédská biografická příručka. 1985] (ve švédštině). Stockholm: Norstedt. 1984. str. 799. ISBN 91-1-843222-0. SELIBR 3681527.
- ^ A b C d E F G h Uddling, Hans; Paabo, Katrin, eds. (1992). Vem är det: svensk biografisk handbok. 1993 [Kdo to je: Švédská biografická příručka. 1993] (ve švédštině). Stockholm: Norstedt. str. 791. ISBN 91-1-914072-X. SELIBR 8261513.
Obchodní pozice | ||
---|---|---|
Předcházet Åke Rusck | Generální ředitel společnosti Skupina SAS 1961–1962 | Uspěl Karl Nilsson |