Costa Chekrezi - Costa Chekrezi - Wikipedia

Costa Chekrezi
Kostë Çekrezi.jpg
narozený(1892-03-31)31. března 1892
Ziçisht, Osmanská říše
Zemřel10. ledna 1959(1959-01-10) (ve věku 66)
Boston, MA, Spojené státy
Ostatní jménaConstantin Anastas Chekrezi
Kostandin Çekrezi
Známý jakoRecenze Jadranu
Federace Vatra
Illyria Časopis

Costa Chekrezi (31. Března 1892 - 10. Ledna 1959), také známý jako Constantin Anastas Chekrezi (Albánec: Kostandin Çekrezi) byl Albánec vlastenec, historik a publicista.

Životopis

Chekrezi se narodil 31. března 1892 v Ziçisht vesnice v Horním Devoll region nacházející se poblíž Korca (tenkrát Osmanská říše, Nyní Albánie ).[1]Po ukončení pětileté školy v rodné vesnici dokončil řeckou střední školu ve městě Korca 12. června 1910. Školní dokumenty ukazují, že byl oceněn jako „vynikající student všech předmětů“ a získal stipendium od osmanské vlády na navštěvování (kde zůstal rok pouze do roku 1912) právnickou školu v Soluň, nyní Řecko. Studie byly přerušeny zahájením První světová válka.[2] Po Albánská deklarace nezávislosti do roku 1914 žil Chekrezi Vlorë kde pracoval jako sekretář u Občanského soudu ve městě, později jako tlumočník u Mezinárodní kontrolní komise pověřen v blízkosti Ismail Qemali vláda a později Princ Wied.[3]

Když první světová válka začal Chekrezi emigrovat do USA přes Itálii. Navzdory svému mladému věku, pouhých 23 let, se Costa Chekrezi stal redaktorem novin “Slunce " (Albánec: Dielli), v Boston a byl hlavní editor novin od roku 1915 do roku 1919. Vydával také měsíčník Illyria, a významně přispěl k Vatra měsíční publikace Recenze Jadranu,[4] kde zdůrazňoval zvěrstva nad Albánci během první světová válka. Mezitím, kromě toho, že polyglot, vystudoval ekonomii, veřejnou správu a anglický jazyk na Harvardská Univerzita. Promoval dne 17. června 1918, a Bakalář umění stupeň.[1][2]
Constantine také přeložil do albánštiny krátkou historii Albánie, kterou napsal Frederick Gibert, který byl publikován v Bostonu a napsal historickou studii s názvem „Albánie, minulost a současnost“, publikovanou v roce 1919 v New York City[5] který byl v Albánii přeložen a publikován až v roce 2012 během 100. výročí Deklarace nezávislosti.

Po dobu dvou let byl profesorem historie na Columbia University.[3] Podle Elsie se krátce vrátil do Albánie v roce 1920, aby se zúčastnil Kongres v Lushnje.[2] V letech 1922–1932 byl akreditovaným představitelem albánské vlády (vycházející z kongresu v Lushnje) s titulem „Albánský komisař ve Washingtonu“,[6] také členem National Press Club v USA V roce 1923 vyšel jeho anglicko-albánský slovník.

Po návratu do Albánie v roce 1925 by se dostal do ostrého konfliktu s Král Zog, konkrétně na některé ústupky ve prospěch italsko-albánských bank nově umístěných v rámci přidružení Zog k Itálii. Od prvního setkání s Ahmet Zagolli, kritizoval albánské politické vztahy s Bělehrad také. V roce 1929 působil jako člen první Státní rady (Albánec: Këshilli i Shtetit), založená 11. dubna téhož roku.[7] Následující roky ho ukáží jako působivého publicistu, redaktora novin Telegraf ("Telegraf") a Ora („Watch“), kde byl tlačen k tomu, aby publikoval několik článků pro monarchii,[8] ale hned po oznámení monarchie byl Costa Chekrezi zatčen přímými rozkazy Koço Kota a odsouzen k jednomu roku odnětí svobody. Jeho noviny „Telegraf“ a „Ora“ byly navždy zavřeny.[1]

Poté, co byl aktivním vůdcem a účastníkem Fier Revolt z roku 1935,[3] musel uprchnout z Albánie do Itálie společně se svými přáteli Musou Kranjou a Xhevahirem Arapim na italské rybářské lodi. Došli Monopoli a byli převezeni do vězení v Bari po dobu tří měsíců. Tam by Chekrezi psal Mussolini žádá o jeho propuštění. Po třech měsících byli propuštěni a získali právo na politický azyl. Mezitím byl v Albánii odsouzen k trestu smrti. Při pokusu o vytvoření Organizace albánských emigrantů (Albánec: Organisation e Shqiptarëve në Emigracion), Chekrezi byl zatčen francouzskou vládou a překvapivě umístěn do koncentrační tábor Vernet d 'Ariege ve Francii do 27. října 1941. Není příliš jasné, proč tam byl umístěn a jak z něj utekl. Poté odešel do Ameriky.

Bylo to 28. prosince 1941, kdy Chekrezi spolu s Tajar Zavalani založena v Bostonu „Svobodná Albánie“ (Albánec: Shqipëria e Lirë) organizace, která se snaží jednat jako albánská exilová vláda, pravděpodobně s navázanými kontakty s Úřad pro strategické služby,[9] a podobně jako Vatra nějak fungoval během první světové války.[10] V roce 1945 se této organizace vzdal.
Costa Chekrezi vyvinul úsilí k udržení mostů mezi spojenci a Albánií. V roce 1946 přijal delegaci v čele s ním Tuk Jakova v New Yorker Hotel a druhé setkání s Mihal Prifti, kde Costa navrhl, aby albánská vláda našla způsob, jak se spojit se západními mocnostmi, zejména s USA, a zrušit „přátelské“ vztahy s Jugoslávie z Tito, kreslení paralel s Král Zog -Nikola Pašić dohody.[11] Na podzim roku 1950 uspořádal setkání s albánskými představiteli Behar Shtylla a Vilson Progri na Guvernér Clinton Hotel.

V roce 1951 vydal v roce politickou analýzu "Třetí plán rozdělení Albánie" Washington DC.[12]

Constantin Chekrezi, byl na půl století zastíněn komunistický režim; zemřel blízko Boston, 10. ledna 1959, ve věku 66 let. Na jeho pohřbu Fanoušek Noli by ho popsal jako „státníka, který celý život bojoval za svůj národ, a skvělého Albánce, který musel zemřít jako chudák“.[1]

„Albánie minulost a současnost“ - 1919

Práce

  • Letra shkresa fialetore („Literární dopisy a spisy“) (1917), Boston[13]
  • Albánie a Balkán (1917),[14]
  • Albánie minulost a současnost (1919), New York: Společnost Macmillan[5]
  • Kende për rjeshten e funtme te shkollave filltare („Reading, pro poslední ročník základních škol“) (1921), Boston[15]
  • Histori e Shqipërisë („History of Albania“) (1921), Boston[16]
  • Historický e-mail a e-mail, e-mail, e-mail, e-mail, e-mail, e-mail, e-mail („Starověké dějiny od pelasgických dob do pádu římské říše“) (1921), Boston
  • Histori e re e Evropës („New European history“) (1921), Boston[17]
  • Historia mesjetare e Evropës që në rënien e Romës gjer në rënien e Kostantinopojës („Středověké dějiny Evropy od pádu Říma do pádu Konstantinopole“) (478-1453) (1921), Boston 1921[18]
  • Chekreziho anglicko-albánský slovník (Albánec: Fjalor inglisht-shqip i Çekrezit) (1923), Boston[19]
  • Třetí plán rozdělení Albánie (Albánec: Rovina i třetina za kopii a Shqipërisë) (1951), Washington D.C.[12]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d Thani Naqo (09.01.2012), Nga jeta dhe veprimtaria e patriotit Kostandin Çekrezi [Co se týká života a činnosti vlastence Kosta Chekreziho] (v albánštině), Gazeta Kritika, archivovány od originál dne 02.10.2013, vyvoláno 2013-09-30
  2. ^ A b C Robert Elsie (19. 3. 2010). Historický slovník Albánie (2. vyd.). Strašák Press. p. 79. ISBN  978-0810861886. Citováno 2013-09-30.
  3. ^ A b C Naim Zoto (2012-12-30). "Pas 93 vjetësh, botohet n shqip historia e parë e Shqipërisë e shkruar në gjuhën angleze" [Po 93 letech se zveřejní první historie Albánie psaná v angličtině] (v albánštině). Rajoni Press. Archivovány od originál dne 01.02.2014. Citováno 2014-01-24.
  4. ^ Noli, Fan Stylian; Chekrezi, Constantin Anastasi (01.04.2009). Recenze Jadranu. Citováno 2013-12-24.
  5. ^ A b „Albánie minulost a současnost (1919)“. Citováno 2013-12-24.
  6. ^ „Biografie: Kostandin Anastas Çekrezi (v albánštině)“. Zicisht.weebly.com. Citováno 2013-12-24.
  7. ^ Shqipenia me 1937 (PDF) (v albánštině), Já, Komisioni i Kremtimeve te 25-vjetorit te Vete-qeverrimit, 1937, s. 79, archivovány od originál (PDF) dne 25.09.2015
  8. ^ Bernd Jürgen Fischer (01.03.2007). Balkan Strongmen: Diktátoři a autoritářští vládci jihovýchodní Evropy. Purdue University Press. p. 40. ISBN  978-1557534552. Citováno 2013-09-30.
  9. ^ Bernd Jürgen Fischer (1999), Albánie ve válce, 1939-1945, Středoevropská studia, Purdue University Press, s. 243, ISBN  978-1557531414
  10. ^ Robert Elsie (2010-03-19), Historický slovník Albánie (2. vyd.), Strašák Press, str. 468, ISBN  978-0810861886
  11. ^ Çekrezi: Debati në SHBA me të dërguarit e Enverit [Chekrezi: Debata v USA s delegáty Envera] (v albánštině), Gazeta Panorama, 22.02.2013, archivovány od originál dne 03.10.2013, vyvoláno 2013-09-30
  12. ^ A b „Třetí plán rozdělení Albánie“ (v albánštině). Shtepiaelibrit.com. Citováno 2013-12-24.
  13. ^ Letra shkresa fialetore. Worldcat.org. OCLC  256500663. Citováno 2013-12-24.
  14. ^ Albánie a Balkán. Worldcat.org. OCLC  83081699. Citováno 2013-12-24.
  15. ^ Kendime për rjeshten e funtme te shkollave filltare. Worldcat.org. OCLC  256501034. Citováno 2013-12-24.
  16. ^ Histori e Shqipërisë. Worldcat.org. OCLC  3669850. Citováno 2013-12-24.
  17. ^ Histori e re e Evropës. Worldcat.org. OCLC  256501060. Citováno 2013-12-24.
  18. ^ Historia mesjetare e Evropës që në rënien e Romës gjer në rënien e Kostantinopojës. Worldcat.org. OCLC  256500676. Citováno 2013-12-24.
  19. ^ Chekreziho anglicko-albánský slovník. Worldcat.org. OCLC  2712744. Citováno 2013-12-24.

externí odkazy