Úplnost (znalostní báze) - Completeness (knowledge bases)

Termín úplnost jak je aplikováno na znalostní báze odkazuje na dva různé pojmy.

Formální logika

Ve formální logice je znalostní báze KB kompletní -li neexistuje vzorec α takový, aby KB ⊭ α a KB ⊭ ¬α.

Příklad znalostní báze s neúplnými znalostmi:

KB: = {A ∨ B}

Pak máme KB ⊭ A a KB ⊭ ¬A.

V některých případech a konzistentní znalostní báze lze doplnit o předpoklad uzavřeného světa - to znamená přidání všech neomezené literály jako negace znalostní báze. Ve výše uvedeném příkladu by to ale nefungovalo, protože by došlo ke nekonzistentnosti znalostní báze:

KB '= {A ∨ B, ¬A, ¬B}

V případě, že KB: = {P (a), Q (a), Q (b)}, KB ⊭ P (b) a KB ⊭ ¬P (b), tedy s předpokladem uzavřeného světa, KB '= {P (a), ¬P (b), Q (a), Q (b)}, kde KB '⊨ ¬P (b).

Správa dat

Ve správě dat je úplnost metaknowledge které lze uplatnit pro části KB prostřednictvím tvrzení úplnosti.[1][2]

Například znalostní báze může obsahovat úplné informace o predikáty R a S, zatímco pro predikát T není nic uplatněno. Pak zvažte následující dotazy:

 Q1: - R (x), S (x) Q2: - R (x), T (x)

U dotazu 1 by znalostní báze vrátila úplnou odpověď jako jedinou predikáty které jsou samy o sobě úplné, se protínají. U dotazu 2 nebylo možné takový závěr učinit, protože predikát T je potenciálně neúplný.

Viz také

Reference

  1. ^ Motro, 1989 (1989). "Integrita = Platnost + Úplnost". Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)CS1 maint: číselné názvy: seznam autorů (odkaz)
  2. ^ Levy, Alon (1996). Msgstr "Získání úplných odpovědí z neúplných databází". Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)