Komise pro Afriku - Commission for Africa

The Komise pro Afriku, také známý jako Blairova komise pro Afriku, byla iniciativa zavedená britskou vládou k prozkoumání a poskytnutí podnětu pro rozvoj v Africe. Zahrnuto na jaře roku 2004, mezi jeho cíle patří vytváření nových nápadů pro rozvoj a provádění stávajících mezinárodních závazků vůči Africe.[1] Africkí vůdci tvoří většinu ze 17 komisařů.

Zpráva Komise byla zveřejněna v březnu 2005.[2] Publikaci uvítaly mezinárodní agentury, které rovněž vyzvaly k opatrnosti. „Důkaz o hodnotě africké komise bude spočívat v politické vůli a energii, které se jí podaří přimět proměnit její doporučení v realitu,“ uvedl mluvčí Oxfamu.[3]

Komise a její zpráva měly jasný dopad na veřejnou diskusi ve Velké Británii a do jisté míry i jinde o tom, jak by se mohl urychlit vývoj v Africe. Na summitu světových lídrů G8 v letošním roce ve skotském Gleneagles byla zpráva považována za plán opatření G8. Summit v Gleneagles přislíbil to, co požadovala zpráva Komise, pokud jde o zdvojnásobení pomoci a významné rozšíření mnohostranných oddlužení. Nepodařilo se však splnit to, co Komise požadovala od obchodu - včetně ukončení vývozních subvencí pro zemědělství ze strany bohatých zemí a ukončení „vzájemnosti“ v jednáních o světovém obchodu.

Summit však slíbil, že bude implementováno 50 z 90 doporučení Komise, včetně: odpuštění dluhu ve výši 36 miliard $ při 100% zrušení dluhu dodaného pro 19 zemí; zahájení činnosti Centrálního fondu pro reakci na mimořádné situace OSN (CERF); zdvojnásobení předchozí úrovně podpory základního vzdělávání, odstranění školného a zvýšení úsilí o zvýšení účasti dívek a gramotnosti žen; další dva miliony Afričanů dostalo antiretrovirovou léčbu HIV / AIDS; imunizační programy, které zastavily přenos obrny všude kromě Nigérie; výcvik dalších 20 000 afrických mírových sil; zpřísnění kontroly obchodu s ručními palnými zbraněmi; užší spolupráce s Africkou unií a jejím programem Nové partnerství pro Afriku (Nepad), aby se africké vlády více zodpovídaly svým lidem; naléhání na bohaté národy, aby ratifikovaly Úmluvu OSN o korupci; zavedení opatření k vrácení peněz vypleněných diktátory ze západních bank oprávněným vlastníkům; a pomocí exportních úvěrů k potlačení západních společností, které platí úplatky.

Po summitu se však profil zprávy vytratil, ale měla zjevně zásadní dopad na provádění politiky, i když není jasné, zda budou všechna doporučení Komise, která byla v Gleneagles přislíbena, plně provedena.

V dubnu 2007 Panel afrického pokroku (APP) byl spuštěn jako nezávislý orgán pro Afriku, aby zaměřil pozornost světových vůdců na plnění jejich závazků vůči kontinentu. Panel, kterému předsedá Kofi Annan, se skládá z Michel Camdessus, Peter Eigen, Bob Geldof, Graça Machel, Snažte se Masiyiwa, Linah Mohohlo, Robert Rubin, a Tidjane Thiam.

Dne 13. září 2010 Komise zahájila druhou zprávu, Stále náš společný zájem, při pohledu na to, co se stalo od poslední zprávy - v Africe i proti jednotlivým doporučením učiněným v roce 2005. Zjistilo se, že i přes značný pokrok směrem k Rozvojové cíle tisíciletí v mnoha afrických zemích se hospodářský úspěch Afriky za posledních pět let musel ještě promítnout do ekonomických výhod pro většinu Afričanů. Zpráva konstatuje, že oproti mnoha doporučením došlo k pokroku, zejména v oblasti obchodní reformy však došlo k velmi malému posunu. Učinila nová doporučení, jak zajistit, aby se příslib zrychleného ekonomického růstu Afriky proměnil v rozvoj v subsaharské africké oblasti. Vyzvala africké země, aby pokračovaly v reformách, které by usnadnily investice a podnikání, a africké vlády, aby splnily své závazky týkající se výdajů na zdravotnictví, vzdělávání, vodu, hygienu a infrastrukturu. Vyzvala k pokračování a rozšiřování pomoci z rozvinutých zemí, ale znovu zdůraznila důležitost pokroku při zvyšování podílu Afriky na světovém obchodu. Uvádí se, že jedno procento světového obchodu má pro Afriku v roce 2009 hodnotu 195 miliard dolarů - pětinásobek částky, kterou dostalo na pomoc.

Komisaři

Reference

  1. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 5. dubna 2005. Citováno 29. května 2005.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  2. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 7. února 2009. Citováno 24. července 2013.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  3. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 28. října 2005. Citováno 29. května 2005.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)

externí odkazy