Classis Misenensis - Classis Misenensis

Část série na
Armáda starověkého Říma
SPQRomani.svg Portál starověkého Říma • Bluetank.png Válečný portál

The classis Misenensis („Flotila Misenum "), později oceněn honorifics praetoria a Pia Vindex, byla starší flotila císaře Římské námořnictvo.

Dějiny

The classis Misenensis byla založena Caesar Augustus v roce 27 př. n. l., kdy italská flotila do té doby sídlila převážně v Ostia, byl přesunut do nového přístavu Portus Julius na Misenum v Neapolský záliv.[1] Velil jí a praefectus classis, čerpané z nejvyšších úrovní jezdecká třída, kteří vydělávají více než 200 000 sesterce ročně. Jejím úkolem bylo ovládnout západní část Středozemní moře, a jako čestný praetoria, udělil Vespasianus za jeho podporu během občanská válka 69 CE,[2] navrhuje classis Misenensisspolečně s classis Ravennatis, tvořil námořní protějšek Pretoriánská stráž, stálá námořní síla, kterou měl císař přímo k dispozici.

The classis Misenensis rekrutoval své posádky převážně z východu, zejména z Egypt.[2] Jelikož Řím ve Středomoří nečelil žádné námořní hrozbě, byla většina posádek flotily nečinná. Někteří námořníci sídlili v Řím sám, původně umístěný v kasárnách pretoriánské stráže, ale později dostal vlastní kasárna, Castra Misenatium blízko Koloseum.[1] Tam byli zvyklí na předstírané námořní bitvy (naumachiae) a ovládal mechanismus, který rozvinul plátěný baldachýn Koloseum.[3] Mezi námořníky této flotily Nero vybírá legio I Classis a využil některé z jejích vedoucích důstojníků při vraždě své matky Agrippina mladší.[1]

V roce 192 byla flotila Misenum podporována Didius Julianus, a poté se zúčastnil kampaně Septimius Severus proti Pescennius Niger, transportující jeho legie na východ.[4] Flotila zůstala aktivní na východě po několik příštích desetiletí, kdy se objevil Peršan Sassanidská říše představuje novou hrozbu. V letech 258–260 classis Misenensis byl zaměstnán při potlačení povstání v severní Africe.[5]

V roce 324 se lodě flotily zúčastnily tažení za Konstantin Veliký proti Licinius a jeho rozhodující námořní vítězství v Battle of the Hellespont. Poté byla převážná část lodí přesunuta do Konstantinopol Constantinovo nové hlavní město.

Praefecti classis Misenensis

Následující seznam je založen na Wernerovi Eckovi a Hansi Liebovi, „Ein Diplom für die Classis Ravennas vom 22. listopadu 206“, Zeitschrift für Papyrologie und Epigraphik, 96 (1993), str. 86-88

názevČasové oknoZdroj
Tiberius Julius Optatus Pontianus52CIL XVI, 1 = ILS 1986; CIL X, 6318 = ILS 2815
Claudius Julianus69Tacitus, Historiae 3.57
Sextus Lucilius Bassus69 - 71CIL XVI, 12; CIL XVI, 13; CIL XVI, 15; CIL XVI, 16; AE 1997, 1273 = RMD-IV 204 Tacitus,Historiae 2.100, 3.12
Claudius Apollinaris69Tacitus, Historiae 3,76f
Gaius Plinius Secundus79Plinius mladší, Epistulae, 6.16.4
Quintus Marcius Turbo114CIL XVI, 60; AE 1955, 255
Julius Fronto118-129CIL XVI, 66; AE 2002, 1734 = RMD-V 353; AE 2008, 1756; AE 2014, 1618; AE 2014, 1619; CIL XVI, 74; AE 2005, 691
Marcus Gavius ​​Maximusca. 132/3
Marcus Calpurnius Seneca Fabius Turpio Sentinatianus133-134CIL XVI, 79; CIL II, 1178 = ILS 2736; AE 2005, 1717
Caecius Severus139-140CIL XVI, 177; AE 1977, 793 = RMD-I 38
Valerius Paetus145CIL XVI, 92; AE 2008, 1111
Titus Furius Victorinusca. 154CIL VI, 41143 = ILS 9002
Tuticanius Capito158-160AE 1985, 994 = RMD-III 171; AE 1995, 1822 = RMD-IV 277; AE 1997, 1769 = RMD-V 425; AE 2006, 1855; AE 2006, 1856; AE 2006, 1858
Julius Crescens166CIL XVI, 122; AE 1992, 1507 = RMD-III 172
Publius Cominius Clemensca. 178CIL V, 8659 = ILS 1412; AE 1890, 151; RSH-85
Lucius Julius Vehilius Gratus Julianusca. 183/4CIL VI, 31856 = ILS 1327
Gnaeus Marcius Rustius Rufinusmezi 190 a 208CIL IX, 1582 = ILS 1343; CIL X, 1127
Claudius Diognetus209AE 1976, 794 = RMD-I 73
Valerius Datus212RMD-I 74
Claudius Dionysius214AE 1979, 626 = RMD II 131
Marcius Agrippa217Historia Augusta „Vita Caracalla“ 6,7
Aelius Secundus218AE 1991, 1359 = RMD-III 353
Appius Celer219-221AE 1991, 1359 = RMD-III 192; AE 1995, 1565 = RMD-IV 307
Licinius Hierocles229AE 1985, 821 = RMD II 133
Valerius Valensca. 238/40CIL X, 3336 = ILS 3756
Gaius Julius Alexander246AE 1910, 36 = ILS 9221
Aelius Aemilianus247CIL XVI, 152
Marcus Cornelius Octavianusca. 260CIL VIII, 12296 = ILS 2774; AE 1907, 4 = ILS 9006; AE 1954, 136

Seznam známých lodí

Následující názvy lodí a typy classis Misenensis přežili:[1]

  • 1 hexeres: Ops
  • 1 quinquereme: Victoria
  • 9 quadriremes: Fides, Vesta, Venuše, Minerva, Dacicus, Fortuna, Annona, Libertas, Olivus
  • 50 triremes: Concordia, Spes, Mercurius, Iuno, Neptunus, Asklépios, Herkules, Lucifer, Diana, Apollo, Venuše, Perseus, Salus, Athenonix, Satyra, Rhenus, Libertas, Tigris, Oceán, Cupidus, Victoria, Býk, Augustus, Minerva, Particus, Eufráty, Vesta, Aesculapius, Pietas, Fides, Danubius, Ceres, Tibur, Pollux, Mars, Salvia, Triunphus, Aquila, Liberus Pater, Nilus, Caprus, Sol, Isis, Providentia, Fortuna, Iuppiter, Virtus, Castor
  • 11 liburnians: Aquila, Agathopus, Fides, Aesculapius, Iustitia, Virtus, Taurus Ruber, Nereis, Clementia, Armata, Minerva

Do 79 let neměla tato flotila pravděpodobně nic většího než kvadrireme v provozu,[6] pro Plinius starší, velitel flotily, vyšetřoval erupci Vezuvu kvadrireme, pravděpodobně jeho vlajková loď a největší třída plavidla ve flotile.

Reference

  1. ^ A b C Společník římské armády, str. 209
  2. ^ A b Věk galeje, str. 80
  3. ^ Historia Augusta, Commodus XV.6
  4. ^ Věk galeje, str. 83
  5. ^ Věk galeje, str. 84
  6. ^ Plinius mladší, Písmena, VI.16

Zdroje

  • Erdkamp, ​​Paul (ed.) (2007). Společník římské armády. Blackwell Publishing Ltd. ISBN  978-1-4051-2153-8.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz)
  • Gardiner, Robert (ed.) (2004). VĚK GALÉLIE: Středomořská plavidla od předklasické doby. Conway Maritime Press. ISBN  978-0-85177-955-3.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz)