Čínský hřbitov v Los Angeles - Chinese Cemetery of Los Angeles

Čínský hřbitov v Los Angeles
Detaily
Založeno1922
Souřadnice34 ° 2'11 ″ severní šířky 118 ° 10'20 ″ Z / 34,03639 ° N 118,17222 ° W / 34.03639; -118.17222Souřadnice: 34 ° 2'11 ″ severní šířky 118 ° 10'20 ″ Z / 34,03639 ° N 118,17222 ° W / 34.03639; -118.17222
TypSoukromé
Ve vlastnictvíČínská konsolidovaná dobročinná asociace v Los Angeles

The Čínský hřbitov v Los Angeles je jedním z několika historických hřbitovů nalezených v okolí East Los Angeles, počítaje v to Evergreen a Kalvárie hřbitovy. Nachází se na First Street a Eastern Avenue v části Belvedere Gardens ve východním Los Angeles, dnes je hřbitov na jihu ohraničen dálnicí Pomona (60) a na východě dálnicí Long Beach (710).

Hřbitov zřídila Čínská konsolidovaná dobročinná asociace v Los Angeles (CCBA) v roce 1922 poskytnout pohřebiště čínským obyvatelům v Los Angeles,[1] stejně jako v té době všechny hřbitovy v Los Angeles bránily komukoli čínského původu nakupovat pohřební pozemky.[2]

CCBA také vlastní část Forest Lawn Memorial Park v Hollywood Hills, který funguje také jako čínský hřbitov.[1]

Pozadí

Hlavní článek: Historie čínských Američanů v Los Angeles

Rasismus proti osobám čínského původu v Los Angeles a ve Spojených státech v průběhu 19. století byl hlavní hnací silou vzniku čínského hřbitova a také důvodem Union Station posunul originál čínská čtvrť ve stejném časovém období.[3]

Na konci 19. století žilo v Los Angeles odhadem 10 000 Číňanů. Téměř všichni byli muži, kteří přišli pracovat na železnici. V důsledku Čínský zákon o vyloučení a další zákony zaměřené na Číňany, nemohli se oženit s občany USA nebo vlastnit majetek a omezili se pouze na několik povolání, jako jsou praní špinavých peněz a domácí chlapci, nebo na nežádoucí práce, jako jsou kopání příkopů. Byli zakázáni ve většině obchodů a veřejných institucích a byli terčem rasistického násilí, které často zůstalo nepotrestáno. Bylo jim také zakázáno pohřbívat na všech místech kromě města, které vlastnili hrnčířské pole.[3]

Dějiny

Jediným místem, které umožňovalo pohřeb čínských osob, byl chudý hřbitov nebo „Potters Field“ u Loreny a 1. ulice, přiléhající k hřbitovu Evergreen.[3][4] V té době to bylo ve vlastnictví města a poté hrabství Los Angeles.[4] Zakladatelé hřbitova Evergreen dali městu 9 akrů (36 000 m)2) parcela navrhovaného hřbitova v roce 1877 pro použití jako pole hrnčíře výměnou za územní odchylku umožňující hřbitov.[4]

Čínská komunita měla dovoleno využít koutek městského hrnčířského pole a v září 1888 postavila svatyni.[5] Na rozdíl od bílých domorodců, kteří byli pohřbíváni zdarma, museli Číňané zaplatit 10 USD, aby byli pohřbeni.[5]

Vlastnictví chudého hřbitova přešlo z města do hrabství Los Angeles v roce 1917. V té době bylo jasné, že pole hrnčíře bude mít pohřební prostor jen na několik dalších let, takže čínská komunita reagovala zakoupením pozemků a otevřením Čínský hřbitov.[4]

Mezitím kraj využil založení nového hřbitova jako příležitost k prodloužení životnosti hrnčířského pole. Norman Martin, dozorce krajského ministerstva charit, napsal dopis Chan Kai Singovi, tajemníkovi Čínské obchodní komory. V dopise ze dne 19. června 1923 napsal:

„Nedávno vaši lidé založili nový čínský hřbitov na ulici East 1st Street, a bylo by velmi žádoucí, kdyby mohla být těla pohřbená na okresním hřbitově přenesena na vaše nové místo,“[3]

Navzdory uznání, že každý hrob stál Číňany 10 USD a že tam bylo pohřbeno 902 lidí, Martin řekl, že chce, aby byly ostatky přesunuty na nový hřbitov, a jako náhradu nabídl 2 $ za tělo. „Myšlenka byla, že pohnete všemi těly tak rychle, jak je to možné.“[3]

Hřbitov Evergreen koupil většinu 9-akrů (36 000 m2) hrnčířské pole z kraje v roce 1964 a oblast byla připravena na nové pohřby tím, že byla pokryta 8 stop (2,4 m) zhutněné půdy. Čínská svatyně zůstala na Evergreenu a později ji koupila Čínská historická společnost v jižní Kalifornii v roce 1992 a brzy poté obnovena.[5]

V létě roku 2005 odhalili stavební dělníci z Metropolitního úřadu pro tranzit (MTA), kteří rozšiřovali ulici First Street pro rozšíření lehké železnice Gold Line, kosterní pozůstatky 174 lidí pohřbených poblíž jižní strany krematoria v okrese Los Angeles, přiléhající k hřbitovu Evergreen.[6] Archeologové pracující pro agenturu zjistili, že místo vykopávky byla pravděpodobně čínská část pole hrnčíře.[3] Většina pozůstatků byli asijští muži nalezeni spolu s rýžovými mísami, nefritovými náramky, čínskými pohřebními cihlami, asijskými mincemi a opiovými trubkami.[3] Ostatky byly znovu uloženy na hřbitově Evergreen poblíž čínské svatyně. Památník byl zasvěcen 7. března 2010.[2]

Čínský hřbitov

Částečně kvůli protičínské fanatice ve Spojených státech spolu s neschopností pohřbívat své mrtvé mimo brzy plné pole hrnčíře, koupila čínská komunita prostřednictvím CCBA v roce 1922 pozemky pro vlastní hřbitov na rohu ulice First Street a Eastern Avenue.[1] V té době stálo spiknutí 30 dolarů.[1] Po druhé světové válce byly zakoupeny další pozemky sousedící s hřbitovem, které byly připojeny ke hřbitovu.[1] I tehdy je hřbitov malý a úhledně upravený s úzkými liniemi náhrobků převážně o délce 2–3 stop, leptaných v čínštině a angličtině.

Rodiny se pravidelně chodí poklonit, vyčistit náhrobní kameny a nechat květiny a jiné oběti, obvykle o svátcích, jako je Ching Ming (Čínský pamětní den) a Ch'ung-Yang Chieh (Hladoví duchové nebo Dušičky).[4]

Do roku 2006 hřbitov potřeboval práci, proto CCBA hřbitov zrekonstruovala a postavila pavilon „Nabídka úcty“.[1]

Budoucnost

Budoucnost hřbitova mohou ovlivnit plány na rozšíření 710 a 60 dálnic které sousedí s hřbitovem. Zvolené možnosti neměly vážný dopad na čínský hřbitov, ale je možné, že budoucí růst dálnice bude vyžadovat zásah do místa hřbitova.[7]

Reference

  1. ^ A b C d E F Čínský hřbitov v Los Angeles oficiální webové stránky Archivováno 18. února 2011, v Wayback Machine
  2. ^ A b Ni, Ching-Ching (9. března 2010). „Místo, kde byli čínští dělníci pohřbeni a jejich hroby později zapomenuty, dostává památník“. LA Times. Archivovány od originál 12. srpna 2010. Citováno 27. dubna 2019.
  3. ^ A b C d E F G Vychovávat mrtvé - Standardní Archivováno 9. října 2012 na adrese Wayback Machine
  4. ^ A b C d E „Projekt na zachování čínského pamětního svatyně z 19. století“. Čínská historická společnost v jižní Kalifornii. Archivovány od originál 1. července 2012. Citováno 27. dubna 2019.
  5. ^ A b C Chang, K. Connie (17. září 1992). „Čínská skupina zvítězila v bitvě o nákup svatyně 1888“. Los Angeles Times. ISSN  0458-3035. Citováno 12. května 2019.
  6. ^ Cart, Julie (5. září 2010). „Čínští dělníci konečně odpočívají v míru“. Los Angeles Times. ISSN  0458-3035. Citováno 12. května 2019.
  7. ^ Studie proveditelnosti jízdního pruhu SR60 Předběžná zpráva o posouzení vlivu na životní prostředí, vypracovaná společností Myra L. Frank & Associates, Inc. (květen 2000)

externí odkazy