Náčelníci Sierry Leone - Chiefdoms of Sierra Leone - Wikipedia
 |
|---|
| Tento článek je součástí série o politika a vláda Sierra Leone |
Legislativní |
|
|
 Portál Sierra Leone |
The náčelníci Sierry Leone jsou správními jednotkami třetí úrovně v Sierra Leone. Od roku 2017 je v Sierra Leone 190 šéfů. Dříve jich bylo 149.[1]
Historie a organizace
The nejvyšší náčelníci a vládnoucí rodiny ve vrchnostech byly uznány a zmocněny Britská koloniální správa když v roce 1896 uspořádala protektorát v Sierra Leone.[2] Šéfové mají obvykle pravomoc „zvyšovat daně, kontrolovat soudní systém a přidělovat půdu, nejdůležitější zdroj ve venkovských oblastech.“[3]
Dědiční prvořadí šéfové a jejich subšéfové byli jedinou místní vládou v Sierra Leone až do roku 2004, kdy Světová banka sponzoroval vytvoření volených místních rad. Místní hodnostáři, známí jako Tribal Authority, si v každém náčelnictví uznaném britskou správou v roce 1896 zvolili doživotní prvořadé náčelníky z řad vládnoucích rodin.[3]
Některé náčelníky mají několik vládnoucích rodin a rozdíly mezi nimi z hlediska ekonomického pokroku byly předmětem studia v roce 2013.[3] Zjistili, že existuje pozitivní vztah mezi počtem vládnoucích rodin v náčelnictví a vzdělávacími, zdravotními a ekonomickými výsledky, pokud jde o lidský kapitál.[4]
The okresy z Sierra Leone byli do roku 2017 rozděleni do 149 hlavních představitelů náčelnictví, jak je uvedeno níže od roku 2011.[2] Od roku 2017 byly rozděleny do 190 šéfství.[1]
Východní provincie
Severní provincie
Severozápadní provincie
Jižní provincie
Viz také
Reference
- ^ A b „Sierra Leone odhaluje novou geografickou mapu“. Afrika Recenze. Archivovány od originál dne 2018-02-21. Citováno 2018-02-01.
- ^ A b Tristan Reed a James A. Robinson, Knížectví Sierry Leone, Učenec, Harvard University, 15. července 2013, dokument k dispozici online, přístup ke dni 30. dubna 2014
- ^ A b C Daron Acemoglu, Tristan Reed. a James A. Robinson. „Chiefs: Economic Development and Elite Control of Civil Society in Sierra Leone“ Archivováno 2016-03-05 na Wayback Machine, Stanford University, 29. srpna 2013, přístup ke dni 30. dubna 2014
- ^ Acemoglu a kol. (2013), „Chiefs: Economic Development“, s. 1. 4