Šéf obrany (Finsko) - Chief of Defence (Finland)
Šéf obrany Finské republiky Puolustusvoimain Komentaja Kommendören för försvarsmakten | |
---|---|
![]() Vlajka šéfa obrany | |
Finské obranné síly | |
Nahlásit | Prezident republiky Ministr obrany |
Jmenovatel | The Vláda |
Jmenovatel | Prezident republiky |
Formace | 28. ledna 1918 |
První držitel | Carl Gustaf Emil Mannerheim |
Náměstek | Náčelník štábu velení obrany |
webová stránka | www.mil.fi |
The Šéf obrany (Finština: puolustusvoimain komentaja; lit. Velitel obranných sil, švédský: kommendören för försvarsmakten) je Šéf obrany a velitel Finské obranné síly, z pověření Prezident Finska.
Velitel obrany velí Finská armáda, Finské letectvo, Finské námořnictvo a je mu nápomocno velení obrany. Je nejvýše postaveným důstojníkem sil (admirál nebo generál) a jeho zástupcem je náčelník štábu velení obrany (Finština: pääesikunnan päällikkö).
Současný šéf obrany je generál Timo Kivinen.
Role a funkce
Na rozdíl od mnoha jiných západních zemí mají finské obranné síly skutečného vojenského velitele s přímou autoritou nad všemi silami a náčelník štábu je samostatný. Šéf obrany odpovídá za všechny operativní aspekty obranných sil, zatímco ministerstvo obrany v čele s civilním ministrem plánuje dlouhodobé ekonomické aspekty. Ve správních záležitostech má náčelník obrany pravomoc zformovat nebo rozpustit jakoukoli jednotku pod úrovní brigády a provést veškerou nezbytnou reorganizaci velitelské struktury obranných sil, pokud tyto změny nebudou mít široký dopad na finskou společnost, na finance státu nebo na personálu obranných sil.[1] Ve věcech velení má náčelník obrany pravomoc činit jakékoli velitelské rozhodnutí, které není vyhrazeno finskému prezidentovi.[2] Ve věcech vyhrazených ministrovi obrany nebo finskému prezidentovi připravuje šéf obrany rozhodnutí a předkládá svůj návrh ministrovi nebo prezidentovi.
Bezprostřední podřízení velitele obrany jsou [3]
- Náčelník štábu velení obrany
- Velitel Finská armáda
- Velitel Finské námořnictvo
- Velitel Finské letectvo
- Rektor Univerzita národní obrany
Šéf obrany je jmenován prezidentem na základě jmenování Finská státní rada a může být požádán o odchod do důchodu, kdykoli nastane důvod. Od roku 1972 však všichni náčelníci obrany odešli do důchodu až poté, co splnili zákonný věk odchodu do důchodu 63 let.
Seznam finských náčelníků obrany
Ne. | Portrét | Šéf obrany | Vzal kancelář | Opustil kancelář | Čas v kanceláři | Pobočka obrany |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Carl Gustaf Emil Mannerheim (1867–1951) (jako nejvyšší velitel sil Finské republiky) | Polní maršál28. ledna 1918 | 30. května 1918 | 122 dní | ![]() | |
2 | Karl Fredrik Wilkama (1876–1947) (jako nejvyšší velitel finských vojenských sil) | Generálmajor31. května 1918 | 12. srpna 1918 | 74 dní | ![]() | |
3 | Vilhelm Aleksander Thesleff (1880–1941) (tak jako Ministr obrany ) | Generálmajor13. srpna 1918 | 27. listopadu 1918 | 106 dní | ![]() | |
4 | Rudolf Walden (1878–1946) (tak jako Ministr války ) | Plukovník27. listopadu 1918 | 31. prosince 1918 | 34 dní | ![]() | |
(2) | Karl Fredrik Wilkama (1876–1947) (jako velitel finské armády) | Generálmajor1. ledna 1919 | 19. června 1919 | 169 dní | ![]() | |
5 | Kaarlo Edward Kivekäs (1866–1940) (jako velitel finské armády) | Generálmajor1. ledna 1919 | 11. září 1919 | 83 dní | ![]() | |
(2) | Karl Fredrik Wilkama (1876–1947) (jako velitel hostitelů) | Generálmajor12. září 1919 | 7. srpna 1924 | 4 roky, 330 dní | ![]() | |
6 | Vilho Petter Nenonen (1883–1960) (jako velitel hostitelů) | generálporučík8. srpna 1924 | 16. dubna 1925 | 251 dní | ![]() | |
7 | Lauri Malmberg (1888–1948) (jako velitel hostitelů) | Plukovník16. dubna 1925 | 1. října 1925 | 168 dní | ![]() | |
(2) | Karl Fredrik Wilkama (1876–1947) (jako velitel hostitelů) | generálporučík2. října 1925 | 21. května 1926 | 231 dní | ![]() | |
8 | Aarne Sihvo (1889–1963) (jako velitel hostitelů) | generálporučík21. května 1926 | 15. ledna 1933 | 6 let, 239 dní | ![]() | |
9 | Hugo Viktor Österman (1892–1975) (jako velitel hostitelů) | generálporučík15. ledna 1933 | 16. října 1939 | 6 let, 274 dní | ![]() | |
(1) | Polní maršál Carl Gustaf Emil Mannerheim (1867–1951) Herectví [5][poznámka 1] | 17. října 1939 | 20. listopadu 1939 | 34 dní | ![]() | |
(1) | Carl Gustaf Emil Mannerheim (1867–1951) [5][poznámka 2] (tak jako Vrchní velitel ) | Finský maršál20. listopadu 1939 | 12. ledna 1945 | 5 let, 53 dní | ![]() | |
10 | Erik Heinrichs (1890–1965) | Generál pěchoty12. ledna 1945 | 1. července 1945 | 170 dnů | ![]() | |
11 | Jarl Lundqvist (1896–1965) | generálporučík2. července 1945 | 3. června 1946 | 336 dní | ![]() | |
(8) | Aarne Sihvo (1889–1963) | Generál pěchoty4. června 1946 | 31. května 1953 | 6 let, 361 dní | ![]() | |
12 | Kaarlo Heiskanen (1894–1962) | Generál pěchoty1. června 1953 | 28. října 1959 | 6 let, 149 dní | ![]() | |
13 | Sakari Simelius (1900–1985) | Generál pěchoty29. října 1959 | 12. listopadu 1965 | 5 let, 348 dní | ![]() | |
14 | Yrjö Keinonen (1912–1977) | Generál pěchoty13. listopadu 1965 | 30.dubna 1969 | 3 roky, 199 dní | ![]() | |
15 | Kaarlo Leinonen (1914–1975) | Všeobecné1. května 1969 | 14. března 1974 | 4 roky, 317 dní | ![]() | |
16 | Lauri Sutela (1918–2011) | Všeobecné15. března 1974 | 11. října 1983 | 9 let, 210 dní | ![]() | |
17 | Jaakko Valtanen (narozen 1925) | Všeobecné12. října 1983 | 28. února 1990 | 6 let, 139 dní | ![]() | |
18 | Jan Klenberg (1931–2020) | Admirál1. března 1990 | 31. října 1994 | 4 roky, 244 dní | ![]() | |
19 | Gustav Hägglund (narozen 1938) | Všeobecné1. listopadu 1994 | 3. června 2001 | 6 let, 214 dní | ![]() | |
20 | Juhani Kaskeala (narozen 1946) | Admirál4. června 2001 | 31. července 2009 | 8 let, 57 dní | ![]() | |
21 | Ari Puheloinen (narozen 1951) | Všeobecné1. srpna 2009 | 31. července 2014 | 4 roky, 364 dní | ![]() | |
22 | Jarmo Lindberg (narozen 1959) | Všeobecné1. srpna 2014 | 31. července 2019 | 5 let, 0 dní | ![]() | |
23 | Timo Kivinen (narozen 1959) | Všeobecné1. srpna 2019 | Držitel úřadu | 1 rok, 117 dní | ![]() |
Reference
- ^ Laki puolustusvoimista. (551/2007) §29. Citováno 30-10-2008. (ve finštině)
- ^ Laki puolustusvoimista. (551/2007) § 30, 33. Citováno 30-10-2008. (ve finštině)
- ^ Tasavallan presidentin asetus toimivallan jaosta sotilaskäskyasioissa (1089/2007) § 2. Citováno 30. 10. 2008. (ve finštině)
- ^ Suomen itsenäisyyden ajan puolustusvoimain komentajat. Finské obranné síly. 01.08.2014. Citováno 2016-01-16. (ve finštině)
- ^ A b Klinge, Matti (1997) Gustaf Mannerheim. Kansallisbiografia. Citováno 2016-01-15. (ve finštině)
Poznámky
- ^ Oficiální seznam náčelníků obrany na webu finských obranných sil (Citováno 2016-01-15) neuvádí Mannerheima jako náčelníka obrany. Je to proto, že pozice sotaväen päällikkö (Commander of the Hosts) nebyl zrušen. Místo toho nově vytvořená pozice puolustusvoimain komentaja byl velitelem puolustuslaitos, současný název obranných sil, Finská pohraniční stráž a Bělogvardějec.
- ^ Od roku 1942, předtím, polní maršál