Charles G. Widdén - Charles G. Widdén

Charles Godfrey Widdén [1] (1874-1933) [2] byl Narozený ve Švédsku zpěvák a komik, který pravidelně vystupoval v Worcester, Massachusetts a New York City v letech 1900 - 1920 a dosáhl národního významu svými četnými nahrávkami.[3]

Život a kariéra

Charles G. Widdén
Charles G. Widdén.jpg
narozený
Karl Gottfrid Widén

(1874-09-21)21. září 1874
Stockholm, Švédsko
Zemřel9. října 1933(1933-10-09) (ve věku 59)
New York City
obsazenízpěvák,
komik,
žonglér,
křída mluvčí
Manžel (y)Alice Steel

Rodák z Stockholm, Charles G. Widdén přišel do Spojené státy v roce 1888 ve věku čtrnácti. Usadil se ve Worcesteru v Massachusetts a v roce 1891 se stal americkým občanem. V roce 1901 se oženil s Alice Steel, se kterou měl dceru jménem Elsie.[4][5] Ačkoli byl Widdén známým bavičem, byl primárně zaměstnán v průmyslových a komerčních povoláních. Vládní a obchodní záznamy naznačují, že byl v různých dobách dělníkem, baličem, strojníkem, mistrem, zkoušečem drátu a malířem cedulí.[6]

Jako mladý Widdén začal vystupovat jako vypravěč, žonglér a křída mluvčí, [7] a do roku 1900 byl velmi uznávaným bondkomiker (rustikální komiks).[8] V roce 1903 Charles G. Widdén cestoval po Švédsku se silnými muži Hjalmar Lundin a August W. Johnson. Jeho společníci pořádali výstavy zápasů a vzpírání, zatímco Widdén předvedl svůj talent pro žonglování a komedii. Tento pětiměsíční pobyt je jedinou známou instancí Widdénu na turné ve Švédsku nebo Americe.[9]

Bondkomik (rustikální humor) byla populární forma zábavy v přelom století Švédsko. Také to mělo velké pokračování Švédští Američané. Rustikální komiks, často oděný jako venkovský bumpkin, převzal alias, aby spolu s jeho bizarním vzhledem. Například Widdén se někdy jmenoval Olle ve Kvarna (Olle ve mlýně). Hjalmar Peterson byl další bondkomiker z Švédsko, který byl aktivní současně a měl podobný repertoár. Peterson byl známější pod uměleckým jménem Olle i Skratthult (Olle z Laughtersville).[10]

V roce 1916 se Widdén přestěhoval z Worcesteru do New Yorku,[11] kde už byl známou postavou ve skandinávské komunitě. Blízkost tam nahrávacích společností z něj udělala jednoho z předních hudebních umělců švédské Ameriky.[10] Objevil se na mnoha typech akcí: sborové koncerty, divadelní produkce, tance, bazary, pikniky a dokonce i zápasnické zápasy - příležitostně s komikem Calle Sjöquistem.[12][13] Noviny prohlásily Widdéna za nejvýznamnějšího švédského humoristu v Americe a významného poskytovatele smíchu po celé zemi.[3] V roce 1921 se Charles G. Widdén vrátil do svého rodného města Worcester na koncert v Zahradnická hala. Poptávka po vstupenkách na jeho čtvrtek 3. února program byla tak velká, že byla přidána druhá show na sobotu 5. února.[14]

Po roce 1920 Widdén vytvořil méně nahrávek a jeho finální vydání vyšlo v roce 1924.[15] Zároveň byly méně časté zprávy o jeho činnosti ve švédském americkém tisku.[3] Sanfranciský týdeník Vestkusten zveřejněné slovo o jeho smrti v roce 1933: „Charles G. Widdén zemřel 9. října v Druskinově nemocnici v New Yorku ve věku padesáti devíti. V New Yorku a Worcesteru byl dobře známý jako zpěvák a komik. Konec přišel rychle v důsledku zápalu plic. Jeho nejbližší přeživší jsou manželka a dcera. “ [2]

V roce 2016 Minnesota Historical Society otevřel online archiv švédských amerických novin. Tyto historické publikace podávají mnoho zpráv o živých vystoupeních a nahrávkách Charlese G. Widdéna v letech 1903 - 1924. Někdy označované jako „The Hobo Juggler“,[16] jeho křestní jméno se liší od Charlese po Charlieho po Chase. Kalle, zatímco jeho příjmení je napsáno Widdén, Widden, Widén a Wideen.[3]

Populární umělec nahrávky

V letech 1913 a 1924 Charles G. Widdén zaznamenal více než 100 stran Columbia, Edison a Vítěz štítky. Jeho výkon byl stabilní. Jeho nová vydání vyšla každý rok v tomto období. Widdénův repertoár sestával z písní, básní, příběhů a monologů.[17] Kromě několika monologů v Angličtina udělal všechno ve svém rodném domě švédský.[15]

Poezie obsahovala několik děl švédského autora Gustaf Fröding,[18] jehož texty a příběhy - populární na obou stranách Atlantiku - byly základem rustikálního humoru. Widdén zaznamenal Frödingovy básně týkající se nadpřirozena: Bergslagstroll (Horští trollové) a Skögsrån (Dřevěný sprite) [19] stejně jako ti, kteří se zabývají imigrací do Amerika: Farväll (Sbohem) a I bönhuset (Na modlitebním setkání). Värmland básník Oscar Stjerne rovněž přispěl do Widdénova repertoáru dvěma básněmi: Dektarelott (Hodně básníka) a Ett neosvětlený lid (Cizí lidé).[15] J. L. Runeberg byly také zastoupeny básně vlasteneckých Finů: Soldatgossen (Chlapec vojáka) a Sven Duva (hrdina války proti Rusku v letech 1808 - 1809).[20] Tyto verše byly součástí Runebergova epického díla Fänrik Ståls Sägner (The Tales of Ensign Stål ).

Asi jedna třetina Widdénova výstupu byla mluvené slovo a velká část jeho popularity spočívala na jeho původních komiksových monologech. Dnes je připomínán hlavně kvůli jódlovému smíchu, kterým tyto domácí příběhy přerušoval. Když mluvíš švédský někdy předpokládal komickou osobnost Olle ve Kvarně (Olle ve mlýně). v Angličtina stal se z něj „Peterson“. Jeho příběh z roku 1917 „Peterson v tureckých lázních“ byl jednou z prvních nahrávek skandinávských dialektů.[15][21]

Charles G. Widdén měl rozsáhlý hudební repertoár. Nahrál přes šedesát písní - čerpal ze všeho od lidové hudby a estrády až po hudební revue a taneční melodie. Nejvíce pozoruhodně zaznamenal Widdén Kostervalsen (Valčík na ostrově Koster) a sedmnáct dalších čísel podle Göran Svenning a David Hellström. Také pokryl písničky od Lars Bondeson Axel Engdahl, Adolf Englund, Gustaf Fröding, Skånska Lasse, Emil Norlander, Theodor Pinet a Ernst Rolf.[15]

Widdénovy komické písně se často zabývaly manželskými problémy. Švédské písně jako např Jäntblig (Pohledy dívek) [19] a Stackars Olson (Chudák starý Olson) se k překladu přidali americké písně: „Lucky Jim“ as Lycklige Jim a „Neber mě domů“ jako Pan Johnsons klagan (Nářek pana Johnsona). Báseň Herre i sitt hus (Pán svého domu) od Gösty Schönberga byl na tom podobně.[22] Bez ohledu na zdroj šlo o varovné příběhy manželů s hekáčem. Våran bal (Náš míč) byla švédská verze Irving Berlin stiskněte „Všichni to teď dělají“. Ačkoli to nebylo ze své podstaty rasistické, berlínské složení bylo považováno za Coon píseň kvůli ovlivněnému způsobu, jakým to zpívalo Bílý umělci.[15]

Charles G. Widdén natočil svou poslední nahrávku v roce 1924 a zanechal po sobě obrovský katalog hudby a humoru. O více než devadesát let později jeho nahrávky stále prodávají obchody s klasickou hudbou a online prodejci. V roce 2011 Knihovna Kongresu otevřela své webové stránky National Jukebox se streamovaným zvukem pro osmnáct Widdénových písní a příběhů.

Obnovený zájem o Charles G. Widdén

Samuelsonova cukrárna 1890

V 70. letech byl Charles G. Widdén znovuobjeven ve své rodné zemi a ve Spojených státech. The Švédský institut emigrantů z Växjö významně zmínil Olle i Skratthult (Hjalmar Peterson ) a Charles G. Widdén na výstavě o zábavě ve švédské Americe z roku 1973. Pro tuto příležitost byl vyroben malý disk s výňatky z jejich písní a příběhů.[10]

The Snoose Boulevard Festival se konala v Cedar-Riverside sousedství Minneapolis od roku 1972 do roku 1977. Na konci 19. století se Cedar Avenue stala známou jako „Snoose Boulevard“, přezdívka, která se ve skandinávských komunitách často označuje jako hlavní ulice. Termín odvozený z lásky obyvatel k snus (šňupací tabák), levná forma tabáku. Akce, která oslavovala skandinávskou minulost této oblasti, obsahovala hudbu, jídlo a umění imigrantů, kteří tam kdysi žili. Hlavním umělcem byla Anne-Charlotte Harvey, zpěvačka původem z Stockholm, Švédsko. V souvislosti s festivalem nahrála tři alba lidových melodií, emigrantských balad, hymnů, valčíků a komických písní. Výroční oslavu a nahrávky sponzoroval neziskový projekt Olle i Skratthult.[23] Harveyova alba, produkovaná renomovaným etnomuzikologem Maury Bernsteinem, obsahovala šest písní z Widdenovy diskografie.[15]

Švédští zpěváci Gustav Fonandern a Lydia Hedberg cestoval po Spojených státech a nahrával pro Columbia a Victor Records během dvacátých let. Tři z jejich písní - ty, které Widdén také zaznamenal - vydalo Centrum pro švédskou lidovou hudbu a jazzový výzkum na LP z roku 1981 „From Sweden to America“.[24] Album vyšlo jako CD v roce 1996 a v roce 2011 bylo k dispozici na iTunes a Amazon mp3. Sbírka zaznamenaná ve Švédsku a Spojených státech v letech 1917 až 1980 měla čísla o Olle i Skratthult Olga Lindgren, Ragnar Hasselgren a Anne-Charlotte Harvey také.

Výňatek „Petersonův švagr“

Můj švagr Peterson je nejzábavnější člověk, kterého jsi kdy viděl ve svém životě. Jednou v noci minulý týden šel na večeři se svým přítelem jménem Carlson a oba si objednali steak. Takže servírka servírovala dva steaky na jednom velkém talíři a můj švagr Peterson byl myslím trochu hladový. Protože se chytil jednoho z kousků steaku a stal se největším steakem, kterého se chytil. Carlsonovi se to moc nelíbilo, a tak řekl Petersonovi: „Řekni, Petersone, nejsi příliš zdvořilý ve svém chování u stolu. Teď, kdybych si nejdříve vzal jeden z těch kousků steaku, vzal bych si jeden z menší kousky místo větších. “ „No,“ řekl Peterson, „dostal jsi malý kousek steaku. O co kopeš ?!“ (Smích) [25]

Galerie

  • Gustaf Fröding 1896

  • Oscar Stjerne c. 1909

  • Zahradnická síň ve Worcesteru 1892

  • Hjalmar Lundin 1898

  • Göstasův štít a báseň 1908

Reference

  1. ^ Worcester Directory (Worcester, MA: R. L. Polk & Company, 1916), s. 827.
  2. ^ A b Vestkustan 30. listopadu 1933, s. 3.
  3. ^ A b C d Švédské americké noviny mhs.org. Citováno: 8. prosince 2016.
  4. ^ MooseRoots Archivováno 2016-10-23 na Wayback Machine mooseroots.com. Citováno: 22. prosince 2016.
  5. ^ Švédské a americké záznamy archive.org. Citováno: 5. března 2020.
  6. ^ Původ ancestry.com. Citováno: 22. prosince 2016.
  7. ^ Nordstjernan 14. února 1907, s. 16.
  8. ^ Nordstjernan 1. prosince 1910, s. 15.
  9. ^ 1903 švédské turné archive.org. Citováno: 5. března 2020.
  10. ^ A b C Svensk-amerikanska bondkomiker Olle i Skratthult och Charlie „zábava“ Widdén Ulf Beijbom, (The Swedish Emigrant Institute of Växjö, Sweden, 1973).
  11. ^ Skandinávie 16. února 1916, s. 13.
  12. ^ Koncerty a recenze archive.org. Citováno: 5. března 2020.
  13. ^ Calle Sjöquist archive.org. Citováno: 24. března 2018.
  14. ^ Svea 2. února 1921.
  15. ^ A b C d E F G Etnická hudba na deskách: diskografie etnických nahrávek produkovaných ve Spojených státech v letech 1893-1942 Richard K. Spottswood, (University of Illinois Press, 1990) LCCN 89-020526. Svazek 5, str. 2728-2733.
  16. ^ Skandinávie 3. listopadu 1909, s. 10.
  17. ^ Písně, básně a příběhy archive.org. Citováno: 22. července 2018.
  18. ^ Příběhy a dobrodružství archive.org. Citováno: 5. července 2015.
  19. ^ A b Gustaf Fröding: vybrané básně Charles Wharton Stork (New York: The Macmillan Company, 1916).
  20. ^ Antologie švédských textů od roku 1750 do roku 1915 Charles Wharton Stork (New York: Americko-skandinávská nadace, 1917).
  21. ^ Obchody s nahrávkami v Chicagu archive.org. Citováno: 7. listopadu 2016.
  22. ^ Gösta báseň archive.org. Citováno: 27. května 2019.
  23. ^ Sewardův profil Duben 2005.
  24. ^ Ze Švédska do Ameriky (Stockholm: Caprice Records, 1981).
  25. ^ Victor 69565 (New York City: Victor Records, 1917).

externí odkazy

Reklamy
Suvenýr záznam
Švédská Wikipedia
Švédská hudba a film
Článek
Články na Snoose Boulevard
Snoose Boulevard photos at the Minnesota Historical Society
Diskografie
Sven Svenssons Sven
Streamování zvuku v Národním jukeboxu
Streamování zvuku v internetovém archivu
Archiv Gustavus College a Lutheran Church
Videa
Texty a próza zaznamenané Charlesem G. Widdénem
Zpěvníky v internetovém archivu
Noty
Švédské texty
Fröding texty a prózy
Runeberg texty
Anglické texty
Fröding překlady
Runeberg překlady