Předseda Rady ministrů Sovětského svazu - Chairman of the Council of Ministers of the Soviet Union - Wikipedia
| Předseda Rada ministrů Sovětského svazu Председатель Совета Министров Советского Союза | |
|---|---|
 | |
 | |
| Rezidence | Moskevský Kreml |
| Jmenovatel | Nejvyšší sovět Sovětského svazu |
| Předchůdce | Předseda Rady lidových komisařů Sovětského svazu |
| Formace | 15. března, 1946 |
| První držitel | Joseph Stalin |
| Konečný držitel | Nikolay Ryzhkov |
| Zrušen | 14. ledna, 1991 |
| Posloupnost | Předseda vlády Sovětského svazu |
The Předseda Rady ministrů Sovětského svazu byl předseda vlády Sovětského svazu během existence Rada ministrů Sovětského svazu z 1946 na 1991.
Pravomoci
Jmenování předsedy Rady ministrů Sovětského svazu provedla Nejvyšší sovět Sovětského svazu. Mezi pravomoci předsedy Rady ministrů Sovětského svazu patří:[1]
- Řízení činnosti vlády Sovětského svazu;
- Výběr kandidátů na členy vlády ke schválení Nejvyšší sovět Sovětského svazu;
- Předkládání návrhů Nejvyšší sovět Sovětského svazu o jmenování a odvolávání členů vlády (se souhlasem Nejvyšší sovět Sovětského svazu nebo Prezidium Nejvyššího sovětu Sovětského svazu );
- Organizace práce Rady ministrů a jejího prezidia a řízení jejich zasedání;
- Koordinace činnosti jejich zástupců;
- Zajištění kolegiality v práci vlády;
- Zastoupení Sovětského svazu v mezinárodních vztazích;
- Rozhodování v naléhavých případech o některých otázkách veřejné správy.
Alexej Kosygin byl více než 40 let členem vlády Sovětského svazu (od roku 2006) 1939 na 1980 ), Z nichž 16 působilo jako předseda Rady ministrů
14. října 1964 se plénum ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, které zbavilo Nikitu Chruščova jeho povinností prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu a předsedy Rady ministrů Sovětského svazu uznalo za nevhodné dále kombinovat nejvyšší post strany a post předsedy vlády.[2]
Přes jeho široké pravomoci byla osobní moc předsedy Rady ministrů Sovětského svazu významně omezena. Například předseda Rady ministrů neměl právo samostatně jmenovat a odvolávat členy vlády Sovětského svazu - včetně ministři a předsedové státní výbory - a další členové vlády; toto právo patřilo Nejvyšší sovět Sovětského svazu (a v období mezi jeho zasedáními - prezidium Nejvyššího sovětu). Jmenování náměstků ministrů Sovětského svazu, místopředsedů státních výborů Sovětského svazu a členů kolegií ministerstva a státní výbory, jakož i otázky hospodářské politiky země a jejího provádění ústředními vládními orgány, byly předmětem kolegiálního zvážení členy vlády. Totéž platí pro rozhodnutí o vytvoření, reorganizaci, zrušení, personálním zajištění a činnostech podřízené orgány Rady ministrů Sovětského svazu, včetně orgánů vytvořených k systematické kontrole provádění vládních rozhodnutí. Tato rozhodnutí nepřijala pouze hlava vlády, ale většina hlasů členů Rady ministrů nebo jejího prezidia.[1] Omezený vliv, který by hlava sovětské vlády mohla mít osobně na činnost členů vlády a vládních agentur, dokládají slova Alexej Kosygin, Předseda Rady ministrů Sovětského svazu, jeden z iniciátorů Ekonomická reforma z roku 1965, uvedl v rozhovoru s předsedou vlády Československa, Lubomír Štrougal v 1971:
Nic nezbylo. Všechno se zhroutilo. Všechny práce byly zastaveny a reformy se dostaly do rukou lidí, kteří je vůbec nechtějí ... Reforma je torpédována. Lidé, se kterými jsem zpracoval materiály kongresu, již byli odstraněni a byli povoláni úplně jiní lidé. A nic neočekávám.
— [3]
Seznam (se zástupci)
Zde jsou seznamy předsedů Rada ministrů Sovětského svazu, první poslanci a místopředsedové Rady ministrů Sovětského svazu. Seznam předsedů Rady ministrů Sovětského svazu je uveden v chronologickém pořadí. U každého předsedy jsou uvedeny abecední seznamy prvních poslanců a zástupců. Data osoby ve funkci jsou uvedena v závorkách.
| Stalinova vláda (1946–1953) | ||
|---|---|---|
| № | Předseda | První místopředseda |
| 1 |  Joseph Stalin (19. března 1946 - 5. března 1953) |
|
| Místopředsedové | ||
| ||
| Malenkovova vláda (1953–1955) | ||
|---|---|---|
| № | Předseda | První místopředsedové |
| 2 |  Georgy Malenkov (5. března 1953 - 8. února 1955) |
|
| Místopředsedové | ||
| ||
| Bulganinova vláda (1955–1958) | ||
|---|---|---|
| № | Předseda | První místopředsedové |
| 3 |  Nikolay Bulganin (8. února 1955 - 27. března 1958) |
|
| Místopředsedové | ||
| ||
| Chruščovova vláda (1958–1964) | ||
|---|---|---|
| № | Předseda | První místopředsedové |
| 4 |  Nikita Chruščov (27. března 1958 - 15. října 1964) |
|
| Místopředsedové | ||
| ||
| Kosyginova vláda (1964–1980) | ||
|---|---|---|
| № | Předseda | První místopředsedové |
| 5 |  Alexey Kosygin (15. října 1964-23. Října 1980) |
|
| Místopředsedové | ||
| ||
| Tichonovova vláda (1980–1985) | ||
|---|---|---|
| № | Předseda | První místopředsedové |
| 6 |  Nikolay Tichonov (23. října 1980 - 27. září 1985) |
|
| Místopředsedové | ||
| ||
| Ryzhkovova vláda (1985–1990) | ||
|---|---|---|
| № | Předseda | První místopředsedové |
| 7 |  Nikolay Ryzhkov (27. září 1985-14. Ledna 1991)[4] |
|
| Místopředsedové | ||
| ||
Viz také
- Rada ministrů Sovětského svazu
- Předseda vlády Sovětského svazu
- Předseda Rady lidových komisařů Sovětského svazu
- Předseda vlády Sovětského svazu
Reference
- ^ A b „O Radě ministrů Sovětského svazu: Zákon Sovětského svazu ze dne 5. července 1978“ (28) (Vedomosti Nejvyššího sovětu Sovětského svazu vyd.). 1978: 436. Citovat deník vyžaduje
| deník =(Pomoc) (Se změnami a dodatky provedenými v letech 1981, 1985, 1989 a 1990) - ^ Usnesení Pléna ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu „O soudruhu Nikitě Chruščovovi“ (1964)
- ^ Victor Andriyanov. Kosygin - Moskva: Mladá garda, 2003 - (Život báječných lidí. Vydání 1064 (864)) - ISBN 5-235-02623-3
- ^ A b Životopis: Ryzhkov Nikolay Ivanovich // Vládci Ruska a Sovětského svazu