Cefalonia (báseň) - Cefalonia (poem) - Wikipedia

Cefalonia 1943-2001
AutorLuigi Ballerini
Jazykitalština
ŽánrPoezie
Datum publikace
2005

Cefalonia 1943-2001 je dlouhý báseň, napsaný jako dialog v nerýmovaném verši od Luigi Ballerini v letech 2001 až 2003, odrážející masakr italských vojáků z 33rd Infantry Division Acqui spáchal Němec vojáci Wehrmacht, na řecký ostrov Kefalonia ve dnech následujících po Příměří z Cassibile, dohodnuto mezi Italové a Anglo-americký 3. září 1943 a odhalena 8. září 1943.

Báseň byla poprvé publikována Mondadori.[1] v roce 2005. U příležitosti 70. let tragédieth výročí, vydalo druhé vydání v roce 2013 Marsilio Editori.

Spiknutí

Dialog probíhá mezi dvěma postavami, Ettorem B., italským vojákem, který oficiálně zemřel v boji 17. září (ale byl možná popraven), a Hansem D., německým podnikatelem. Vztahy, které spojují tyto dvě postavy s událostmi, ke kterým došlo na ostrově, jsou velmi odlišné: vztahy Ettore B. jsou skutečné a konečné a vztahy Hanse D. jsou podle všeho tajné. Jejich přítomnost získává význam pouze na symbolické úrovni.[2] Ettore B. je přímou obětí války; Hans D. je nepřímý kat, který se nemůže vyhnout podezření, že kati - přímí nebo nepřímí - nemohou být zproštěni odvoláním na povinnost uposlechnout nebo přinejmenším ze stavu nevědomosti.

Historické pozadí

Večer 8. září 1943 dostal velitel italské divize Acqui, generál Antonio Gandin, rozkaz k odporu proti jakékoli žádosti o odzbrojení, která by mohla pocházet od bývalých spojenců Italů, Němců. Němci, kteří již byli na ostrově Kefalonia a početně horší, měli jistotu, že dostanou posily a budou moci počítat s leteckou podporou. Dali Italům toto ultimátum: pokračujte v boji vedle Němců, obraťte své těžké zbraně (s příslibem repatriace) a zvedněte zbraně proti nám. „Generál Hubert Lanz na letáky napsal: Položte ruce, skoro jako by to byla záležitost deposito barbae tajně oblečených dětí: Nechceme tuto bitvu. / A jako lákadlo dodal: Budete zničeni ohromnými silami “. Po četných žádostech o konkrétní objednávky, ke kterým Badoglio vláda neposkytla žádnou odpověď a po několika neúspěšných pokusech o uklidnění nových nepřátel, včetně předání jim klíčových funkcí pro kontrolu nad ostrovem, jako je průsmyk Kardakata, byla zvolena třetí možnost, kterou si žádala další divize vrchní velení než velící důstojník. V boji s německými štuky padlo v boji 1250 vojáků <.ref name = "pietredellememoria">"Memoriale ai Caduti della Divisione Acqui - Cefalonia | Pietre della Memoria". pietredellamemoria.it. Citováno 22. května 2020. Po kapitulaci osobně Hitler, 18. září[3] vydal rozkaz, aby žádný člověk nebyl vzat do zajetí.

Shromážděno bylo celkem 5 000 vojáků: jeden z nejnásilnějších masakrů vězňů a všech Druhá světová válka. Dalších 3 000 zahynulo na moři v důsledku potopení lodí, které je přepravovaly do Německa.[4]

V roce 2001 Italský prezident Carlo Azeglio Ciampi oficiálně prohlášen[5] že Masakr v Kefalonii označil první epizodu[6] z Italský odpor proti nacisticko-fašistickým silám. U příležitosti své návštěvy místa masakru šel až k tomu, že požádal Německo o oficiální omluvu, ale ztratil příležitost poukázat na hlubokou nezodpovědnost italského vojenského velení[7] při opuštění celé divize pěchoty pod leteckým útokem kulometem, a rozhodl se pracovat na básni.[8] Toto vážné opomenutí bylo podnětem k napsání básně, která se poté vyvinula podél linií neplánovaného postupu kin.

Freud a historická pravda

Ballerini si představuje, že pod hmotnou pravdou faktů je to, v čem je psychoanalýza, Freud definována jako historická pravda.[9] V konkrétním případě Kefalonie to lze pochopit s přihlédnutím k opovržení, které německý voják ukrýval vůči Italům. Jak poznamenává Marcello Venturi ve svém Bandiera bianca a Cefalonia [Bílá vlajka na Kefalonii], uniforma, kterou nosil německý voják, představovala záruku příslušnosti, ve které se cítil plně realizován, zatímco ta, kterou nosil italský voják, byla prožívána, jako by to byla váha, svěrací bunda, kterou se úředníci a vojáci nemohli dočkat, až se vrátí na jejich civilní oděv[10]

Tento podstatný kulturní rozdíl je tragickým výsledkem bojů na Kefalonii. Ti, kdo odmítají symbolické znázornění hodnot odvahy a disciplíny uniformy, souhlasí s bojem, protože vědí, že budou poraženi nepřítelem, jehož hodnoty byly přijaty jako nezbytná a vzrušující povinnost. Komediální herec se stává tragičtějším než tragický hrdina; je to nesnesitelná šachová hra, která spouští divokou divokost.

... nejnezávažnější iluze, zhroucení smyslů, které by vysvětlovalo nezaměnitelnou chuť naplňující ústa, když ji pronikne pronikavý masakr ... ne jako preventivní opatření, ale kvůli platební neschopnosti. Pocit pohrdání nemohl být vzájemný

Žánr, jazyk a styl

Ballerini předtím experimentoval s monology pro dvě osoby Uno monta la luna (2001), ve kterém Heine mluví se svou postavou Doktor Faust, a Greta Garbo s postavou špiona Mata Hari, jak je zobrazena na obrazovce. Výměna mezi Ettorem B. a Hansem D. se odehrává jako zoufalý pokus o nalezení racionálního vysvětlení událostí, které jsou revoltně absurdní a po cestě protkané filozofickými úvahami, literárními narážkami, historickými odkazy a anekdotami převzatými z každodenního života končí s refrénem, ​​ve kterém motivace nespravedlnosti a rozumu ustupují neoepickému tématu nostos, návrat, ke kterému aspiruje každý člověk, ale to se ukazuje jako nemožné pro všechny.

... ten, kdo tráví svůj život návratem a najde / těší se po touze nevrátit se, je jeho život stejný jako // přechod od podrážděného smyslu ke zvukům vyvolávajícím smích: / udělá to pro smích, aby skryl mezeru, že vede ke hře rolí, // k potížím s zadržováním?

Tento posun významu ze známého výchozího bodu do neočekávaného konce je možný díky nekonvenčnímu používání jazyka, který při zmírnění svých referenčních a kontextových funkcí uvede do hry syntagmy podporováno novou sítí signifikanti.

královna srdcí se liší od královny / předčasné, od vysokých cen, které nemohou a nebudou snášet, od přírody / od opovržení, které miluji, ze kterého, s péčí, musím snášet

Tón řeči a narativní rámec jsou výrazně sarkastické. Toto rétorické zařízení bylo přijato k vstřikování faktů do jedu znepokojivé kvality. Proti všem zásadám slučitelnosti mezi inventio a elokutio, střet německých a italských vojsk v Kefalonii nepřiměřeně vrhá fotbalový zápas, který trvá od okamžiku masakru do roku 2001 (rok oficiální návštěvy Ciampi)[11]). Jednoznačné vítězství italského týmu (konečné skóre 4: 1) je vysvětleno z hlediska

Tady jsou opuštění a zrady, které se staly obětí italských vojáků, které se počítají jako cíle a určují vítězství Itálie se skóre 4: 1.

Kritický příjem

Po jeho vydání, v roce 2005, se recenze na Cefalonii objevily téměř ve všech literárních přílohách italských národních novin. Obzvláště relevantní jsou ty od Roberta Galaverniho (La morálka inquietudine lombarda di Ballerini, Alias ​​- il Manifesto 14. května 2005) Stefano Colangelo (Il tempo matto, nei versi di Ballerini, Liberazione, 18. května 2005), Laura Lilli (La rabbia dei versi racconta Cefalonia, La Repubblica A 11. června 2005) a Felice Piemontese (Cefalonia tra calcio e guerra, Il Mattino, 30. července 2005). Cefalonia také přitahoval kritickou pozornost významného básníka Elio Pagliarani (La tragedia di Cefalonia narrata in versi da Ballerini, Il caffè illustrato, 2005, s. 22-26), kteří ocenili dílo s poznámkou o tom, jak je napětí probíhající skrze dialogizovanou báseň aktivováno skutečnostmi, které jsou záměrně drženy na uzdě, jak je tomu u klasických řeckých tragédií. Vrátíme-li se k této faktické nepřítomnosti, Cesare De Michelis ve svém úvodu k druhému vydání Cefalonie 1943-2001 (Venezia, Marsilio, 2013, s. 9-16) napsal:

Pokud je básník, bez ohledu na to, jak epická je jeho poezie, nucen vzdát se vyprávění, těžko se může vyhnout interpretačnímu a soudcovskému úkolu. Slova, která vyvolává po události mají identifikovat příčiny jejich vzniku, což implicitně znamená analyzovat přítomnost, kterou si vytvořili v čase [...] Přestane být vypravěčem, aby se stal filozofem a moralistou; bude se muset měřit proti křehkosti slov, všech e slov, včetně svých ...[12]

V jeho úvodu k Balleriniho Shromážděné básně (Mondadori, 2016), Cavatorta rovněž zdůraznil spojení jazykové invence a politické angažovanosti, které charakterizuje Cefalonia:

V Ballerini je psaní poezie velmi zvláštním typem liturgie, „službou prováděnou jménem lidí“, modalitou, která čtenáře zahaluje do rušivého a šumivého jazyka a vede je od počátečního tématu války a bolesti k znepokojujícímu reflexe na nutnost nemožného návratu.[13]

Řada esejů věnovaných Cefalonia jsou také obsaženy v Balleriniana, sbírka kritických příspěvků a životopisných skic upravených Beppe Cavatortou a Elenou Codou, kterou vydali Danilo Montanari Editore v Ravenně v roce 2010 u příležitosti sedmdesátých narozenin autora. Cefalonia získal novou kritickou pozornost v La paštika Allegra del Pesce, sbírka esejů poezie a poetiky iontové Balleriniho, editoval Ugo Perolino (Lanciano, Carabba, 2020).

V roce 2005 získala Cefalonia Cenu Lorenza Montana (založena ve Veroně v roce 1986, je to italská literární cena koncipovaná a propagovaná literárním časopisem Anterem) a Cenu Brancati každoročně udělovanou v září v Zafferana-Etnea v Catanii (cena byla založena v roce 1967 z iniciativy některých sicilských spisovatelů na památku Vitaliano Brancati ).

Překlady

Cefalonia 1943-2001 byl přeložen do angličtiny a španělštiny.

Před úplným vydáním Mondadori byla báseň publikována v angličtině v číslech 5 až 9 časopisu Nebo, publikace Otis College of Art and Design v Los Angeles, editoval Paul Vangelisti. Vaso Roto z Madrid vydal španělský překlad v roce 2013 Lino González Veiguela. V roce 2016 byl vydán ve Spojených státech společností Brooklynská železnice, přeložila Evgenia Matt.

Edice

  • Luigi Ballerini, Cefalonia, Mondadori, 2005, ISBN  9788804537786.
  • Luigi Ballerini, Cefalonia 1943-2001, Marsilio, 2013, ISBN  9788831717274.

Reference

  1. ^ „Lo Specchio e la sua storia“. oscarmondadori.it. 11. září 2017. Citováno 22. května 2020.
  2. ^ Ballerini, Luigi (2016). Poesie 1972-2015. Collana Oscar Poesia. v Beppe Cavatorta (ed.): Mondadori.
  3. ^ Dellavalle, Claudio; Istituto storico della Resistenza in Piemonte (1989). 8. Settembre 1943: Storia E Memoria. Franco Angeli. ISBN  978-88-204-3363-5. Citováno 22. května 2020.
  4. ^ "Memoriale ai Caduti della Divisione Acqui - Cefalonia | Pietre della Memoria". pietredellamemoria.it. Citováno 22. května 2020.
  5. ^ „Portale storico della Presidenza della Repubblica“. archivio.quirinale.it. Citováno 22. května 2020.
  6. ^ „Cefalonia, l'omaggio di Ciampi Il primo atto della Resistenza“. La Repubblica. Citováno 22. května 2020.
  7. ^ Aga Rossi, Elena (2016). Cefalonia - La resistenza, l'eccidio, il mito. Il Mulino. ISBN  978-88-15-26515-9.
  8. ^ Azzaro, Lorenzo (2. listopadu 2014). „Intervista a Luigi Ballerini“. Quaderns d'Italià. 19, n.0: 195–205. doi:10,5565 / ot / qdi.376. Citováno 22. května 2020.
  9. ^ Freud, Sigmund (2010). Představení alla psicoanalisi: Prima e seconda serie di lezioni. Bollati Boringhieri. ISBN  978-88-339-7008-0. Citováno 22. května 2020.
  10. ^ „Un'intervista con Marcello Venturi“. na isral.it. 22. prosince 2001. Citováno 22. května 2020.
  11. ^ „Fotografia del Presidente Ciampi“. presidenti.quirinale.it. Citováno 22. května 2020.
  12. ^ De Michelis, Cesare (2013). Cefalonia 1943-2001. Venezia: Marsilio. str. 9–16. ISBN  978-88-317-1856-1.
  13. ^ Cavatorta, Luigi (2016). Poesie (1972-2015). Mondadori. str. xxix – xxx. ISBN  9788804661313.