Cat Country (román) - Cat Country (novel)

Kočičí země
Země koček 貓 城 記 cca 1947.png
C. 1947 Čínské vydání
AutorLao ona
Originální název貓 城 記 / 猫 城 记
PřekladatelWilliam A. Lyell
ZeměČína
Jazykčínština
Žánrdystopický satira
Publikováno1933
VydavatelXiandai Shuju
Publikováno v angličtině
1970
OCLC966097069

Kočičí země (zjednodušená čínština : 猫城记; tradiční čínština : 貓城記; pchin-jin : Māochéngjì, také přeloženo jako Město koček[1]) je dystopický satirický román čínského spisovatele Lao ona (1899–1966). Byl přeložen do angličtiny, francouzštiny, němčiny, maďarštiny, japonštiny a ruštiny.[2]

Pozadí a publikace

Lao ona

Lao Žila v Anglii šest let, než se v roce 1930 vrátila do Číny. V roce 1931, když žila v Jinan, napsal román o Jinanský incident volala Lake Daming.[3] Rukopis však byl ztracen, když vydavatel se sídlem v Šanghaji Komerční tisk, byl napaden Japonci v Incident 28. ledna. Lao Pak se obrátila na nový projekt a začala Kočičí země,[4] který byl pověřen Shi Zhecun.[3] Román se poprvé objevil v serializované podobě mezi srpnem 1932 a dubnem 1933 v časopise Xiandai (現代 / Les Contemporains)[5][6] a poté jako samostatná kniha v srpnu 1933, kterou vydal Xiandai Shuju (現代 書局) v Šanghaji. To bylo přetištěno sedmkrát až do roku 1949, a pak žádné vydání se objevilo v ČLR až do roku 1984.[2]

Spiknutí

Kosmická loď nepojmenovaného vypravěče první osoby dopadla na Mars. Jeho společník při havárii zahynul a on uvízl sám na Marsu. Brzy se setká s obyvateli planety, kteří mají tváře koček, ale jinak vypadají jako lidé, a některé z těchto koček ho zajmou a setkává se s vůdcem skupiny zvané Scorpion, majitel domu, který vlastní plantáž „listů snění“, návyková droga připomínající opium, kterou užívají všechny kočky.[7] Vypravěče zaměstnává Scorpion, aby střežil své snění[8] a nakonec se naučí Felinese a seznamuje se se zemí a její kulturou pod vedením Scorpiona a jeho syna Younga Scorpiona. Ve společnosti se potýká s mnoha problémy, včetně špatného zacházení se ženami, nedostatečné hygieny a špatných stavebních standardů, které vyvrcholily návštěvou školy, kde jediným výstřelem došlo ke zhroucení zdí.[9] Školy rozdávají první den vysokoškolské diplomy a muzea jsou zaplněna prázdnými místnostmi, protože obsah byl vyprodán cizincům.[8] V politické debatě dominují „rvačky“, politické strany po vzoru zahraničních systémů, přičemž aktuálně vedoucí ideologií je „Every Shareskyism“, jehož vůdce zabil a poté nahradil císaře koček,[10] a slogany složené z pseudoruských blábolů.[11] Mnoho kočičích lidí je zabito revolucí a nakonec je země napadena cizí mocí. Útočníci uvěznili zbývající kočičí lidi v kleci a nakonec se navzájem kousli k smrti. O několik měsíců později vypravěče zachrání projíždějící francouzská kosmická loď.[8]

Analýza a interpretace

Román je dystopická satira.[2] Bylo to popsáno jako kritické vůči vládě Kuomintangu,[12] a korupce ve společnosti v té době,[13] ale také obecněji podezřelé z politické indoktrinace v Číně.[14] Kritika politických stran (zvaná „rvačky“) byla považována za použitelnou jak pro KMT, tak pro komunisty.[15] Celkově je zkoumáno mnoho údajných slabin čínského národního charakteru a satira kritizuje konzervativce i radikály.[16]

Román ukazuje vliv evropské utopické literatury a připomíná jej Jonathan Swift je Gulliverovy cesty, jak ve svém přehnaném satirickém tónu, tak při používání zvířecích tvorů.[17] Zatímco nastavení na Marsu, uznávaný vliv H. G. Wells ' První muži na Měsíci a dystopický obsah vedly k Kočičí země protože je klasifikován jako sci-fi, existuje malý zájem o technologii,[8] a někteří autoři prohlásili, že to není science fiction.[2] Přesto byl v letech 1910 až 1949 považován za téměř jediný příklad čínské sci-fi.[5][8]

Kritický příjem

Lao Vyhlásila jeho pokus o satiru za neúspěch,[18][1] naříká nad nedostatkem humoru,[10] a kritici popsali knihu jako ne velký román.[19] Cyril Birch to popisuje jako zvuk strukturovaný a zábavný, ale velmi nerovnoměrný.[16] Koon-Ki Timmy Ho tvrdí, že mnoho kritiků hodnotilo Kočičí země podle norem, které se nevztahují na utopickou beletrii, a uvádí, že kniha „umístila [Lao She] mezi úspěšné moderní spisovatele dystopie ve světové literatuře“.[2]

Reference

  1. ^ A b Doleželová-Velingerová, Milena (1988). Selektivní průvodce čínskou literaturou: 1900-1949. BRILL. p. 104. ISBN  978-90-04-07880-2.
  2. ^ A b C d E HO, KOON-KI TOMMY (1987). „Cat Country: A Dystopian Satira“. Moderní čínská literatura. 3 (1/2): 71–89. ISSN  8755-8963. JSTOR  41492507.
  3. ^ A b Prado-Fonts, Carles (2014). “Úzkost beletrie: Přezkoumání Laoských raných románů”. Moderní čínská literatura a kultura. 26 (2): 177–215. ISSN  1520-9857. JSTOR  43492547.
  4. ^ Spence, Jonathan D. (1999). Hledání moderní Číny (2. vyd.). W W Norton & Company Incorporated. p. 404. ISBN  978-0-393-98363-0.
  5. ^ A b Isaacson, str. 125
  6. ^ Rea, Christopher (8. září 2015). Věk neúcty: Nová historie smíchu v Číně. Univ of California Press. p. 136. ISBN  978-0-520-28384-8.
  7. ^ Isaacson, str. 129
  8. ^ A b C d E Raphals, Lisa (2013). „Alterity and Alien Contact in Lao She's Martian Dystopia, Cat Country“. Sci-fi studie. 40 (1): 73–85. doi:10,5621 / sciefictstud.40.1.0073. ISSN  0091-7729. JSTOR  10,5621 / sciefictstud.40.1.0073.
  9. ^ Isaacson, str. 130-133
  10. ^ A b Johnson, Úvod
  11. ^ Isaacson, str. 142
  12. ^ Tang, Tao (1993). Dějiny moderní čínské literatury. Tisk v cizích jazycích. p. 259. ISBN  978-7-119-01459-3. Příběh kočičí země, dokončený v roce 1932, byl román v bájné podobě. Příběh kočičí země byl kritický vůči vládě Kuomintangu.
  13. ^ Hermann, Marc (2011). Biographisches Handbuch chinesischer Schriftsteller: Leben und Werke (v němčině). Walter de Gruyter. p. 126. ISBN  978-3-598-24550-3.
  14. ^ Witchard, Anne (1. srpna 2012). Lao She v Londýně. Hong Kong University Press. p. 129. ISBN  978-988-8139-60-6.
  15. ^ Vohra, Ranbir (1974). Lao She a čínská revoluce. Harvard Univ Asia Center. ISBN  978-0-674-51075-3.
  16. ^ A b Birch, Cyril (1961). „Lao She: Humorista v jeho humoru“. China Quarterly. 8 (8): 45–62. doi:10.1017 / S030574100000179X. ISSN  0305-7410. JSTOR  651666.
  17. ^ Fokkema, Douwe Wessel (2011). Perfect Worlds: Utopian Fiction in China and the West. Amsterdam University Press. p. 286. ISBN  978-90-8964-350-6.
  18. ^ Lao, ona; Goldblatt, Howard (1999). Blades of Grass: The Stories of Lao She. University of Hawaii Press. p. 298. ISBN  978-0-8248-1803-6.
  19. ^ Bruno, Debra (9. srpna 2013). „Nové vydání knih Lao She se vrací do temné historie“. The Wall Street Journal. Citováno 20. ledna 2020.

Bibliografie