Zámecká kaple - Castle chapel


Zámecké kaple (Němec: Burgkapellen) v evropské architektuře jsou kaple které byly postaveny v rámci hrad. Plní náboženské požadavky hradního pána a jeho družiny, někdy také sloužily jako pohřebiště. Protože konstrukce takového kostel stavby byly pro pána hradu drahé, samostatné kaple se nenacházejí na každém sídle šlechty. Sekundární místnost často vybavena oltář muselo stačit.
Podle historičky Sarah Speightové: „Náboženská role kaplí byla stejně normální, jako rutina a pravděpodobně tak neoddělitelná od hradů, jako jakýkoli zájem o symboliku a / nebo vojenskou sílu.“[1]
Zámecké kaple byly obvykle zasvěceny svatí; zvláště ty spojené s rytířství, jako Svatý Jiří nebo Svatý Gereon. V roce 1437 byla kaple sv Svatý Marek na zámku v Braubach, Německo, dalo zámku jeho současný název: Marksburg.
Hradní kaple se často nacházely poblíž brány nebo v horním patře budovy brána věž jako například na Zámek Wildenberg v Odenwald. To bylo za účelem reklamace Bůh ochrana nad nejzranitelnějším bodem hradu.
Ačkoli hradní kaple by mohly být použity jako farní kostel obyvateli měst spjatých s hrady bylo vzácné, že by hrady začleňovaly pohřebiště.[2]
Významnými příklady jsou dvojité kaple na císařských hradech a Kaiserpfalzen, například kaple sv Norimberský hrad. U služeb šlechta seděli na horních balkonech a jejich doprovod v lavicích dole. Konstrukce kaple zdůraznila rozdíly ve stavu.
Příklady
- St John's Chapel, Londýn, uvnitř Londýnský Tower, jehož budovy zahrnují také Kostel svatého Petra ad Vincula, farní kostel.
- Kaple sv. Jiří ve Windsoru
- Altenstein Castle Chapel
- Zámecká kaple, hrad Stargard
Reference
Literatura
- Denton, Jeffrey Howard (1970), „Castle-chapels“, English Royal Free Chapels, 1100–1300: A Constitutional Study, Manchester University Press, s. 119–131, ISBN 9780719004056
- Barbara Schock-Werner (ed.): Burg- und Schloßkapellen. Kolloquium des Wissenschaftlichen Beirats der Deutschen Burgenvereinigung. Stuttgart, 1995.
- Ulrich Stevens: Burgkapellen. Andacht, Repräsentation und Wehrhaftigkeit im Mittelalter. Darmstadt, 2003.
- Gerhard Streich: Burg und Kirche während des deutschen Mittelalters. Untersuchungen zur Sakraltopographie von Pfalzen, Burgen und Herrensitzen. Sigmaringen, 1984.
- Speight, Sarah (2004), „Náboženství v Bailey: Charty, kaple a duchovenstvo“, Château Gaillard: Études de castellologie médiévale, 21: 271–280
- Thon, Alexander; Rudersdorf, Tina (1999), "Burgkapelle, Kapellenerker und Tragaltar. Überlegungen zu einer Typologie des Sakralbereichs mittelalterlicher Burgen im Rheinland", Jahrbuch für westdeutsche Landesgeschichte (25): 141–181, ISSN 0170-2025