Carludovica - Carludovica

Carludovica
Carludovica 20020331 1.JPG
Carludovica drudei květenství
Vědecká klasifikace E
Království:Plantae
Clade:Tracheofyty
Clade:Krytosemenné rostliny
Clade:Monocots
Objednat:Pandanales
Rodina:Cyclanthaceae
Rod:Carludovica
Ruiz & Pav.[1]
Synonyma[2]
  • Ludovia Pers., Zamítnuté jméno
  • Salmia Willd. 1811 ne Cav. 1795 ani Post & Kuntze 1903 ani Hort. Sander. ex Gard. Chron.

Carludovica je rod v rodina Cyclanthaceae. Je původem z tropů Amerika z jihu Mexiko a Guatemala na Ekvádor a Bolívie.[2] Carludovica je pojmenován na počest Karel IV Španělský a jeho manželka Maria Luisa z Parmy.[3][4]

Pěstování a použití

Carludovica palmata, ze kterých jsou vyráběny panamské klobouky.

Rod je pravděpodobně nejlépe známý pro Carludovica palmata (toquilla), z jehož mladých listů se vyrábí Panamské klobouky.

Carludovica divergens se přidává do některých verzí halucinogenního nápoje Ayahuasca.

Neidentifikovaný druh patřící do této rodiny (možná a Carludovica druh) byl ve Spojených státech prodáván jako pokojová rostlina pod názvem „Jungle Drum“.

Seznamy druhů

Podle Kew World Checklist of Selected Plant Families existují čtyři druhy[2]

Tropicos uvádí více druhů, ale může obsahovat potenciální synonyma:C. acuminata - C. angustifolia - C. angustissima - C. asplundii - C. atropurpurea - C. atrovirens - C. aurantiaca - C. brachypus - C. bracteosa - C. caput-medusae - C. Caribea - C. caulescens - C. chelidonura - C. chiapensis - C. kóma-pyrrhae - C. coronata - C. costaricensis - C. crenifolia - C. decurrens - C. dentata - C. disticha - C. diverguje - C. drudei - C. ecuadoriensis - C. eleganci - C. ensiformis - C. euryphylla - C. fanoušci - C. fimbriata - C. funifera - C. gardneri - C. gigantea (syn. z C. palmata) - C. glandulosa - C. glauca - C. goebelii - C. gracilis - C. helicotricha - C. heterophylla - C. hookeri - C. horrida - C. humilis - C. imperialis - C. incisa (syn. z C. palmata) - C. insignis - C. insularis - C. integrifolia - C. irazuensis - C. kegeliana - C. Killipii - C. labela - C. lancifolia - C. latifolia - C. latifrony - C. laucheana - C. leucocarpa - C. Longicomans - C. longicrura - C. longipes - C. makropoda - C. marceana - C. mattogrossensis - C. mexicana - C. microcarpa - C. mikrocefalie - C. microphylla - C. moritziana - C. nana - C. nobilis - C. oerstedii - C. palmata - C. palmifolia - C. parvula - C. phacospatha - C. pittieri - C. plicata - C. plumerii - C. polymera - C. pygmaea - C. quitoensis - C. rheithrophila - C. rhodocephala - C. rigida - C. rivularis - C. rotundifolia - C. rupestris - C. sarmentosa - C. sartori - C. skandeny - C. schizophylla - C. sellowiana - C. hadi - C. serrata - C. stenophylla - C. steyermarkii - C. stylaris - C. subacaulis - C. sulcata - C. tabascana - C. tetragona - C. tetragonopus - C. tocoso - C. Trailiana - C. trigona - C. tristicha - C. utilis - C. vestita - C. wallisii - C. williamsii

Reference

  1. ^ Ruiz & Pav., Fl. Peruv. Prodr .: 146 (1794)
  2. ^ A b C Kew World Checklist of Selected Rodinies
  3. ^ Genaust, Helmut (1976). Etymologisches Wörterbuch der botanischen Pflanzennamen ISBN  3-7643-0755-2
  4. ^ Harling, G. (1958) „Monografie Cyclanthaceae“ Acta Horti Berg. 18 : 128–131.
  • Franz, Nico M .; O'Brien, Charles W. (2001) "Ganglionus, nový rod Derelomini (Coleoptera: Curculionidae) spojený s Carludovica (Cyclanthaceae) " Annals of the Entomological Society of America 94 (6): 835–850.
  • Henderson, Peter (1881). Hendersonova příručka rostlin. New York: P. Henderson & Co. str. 38. OL  24234145M.

externí odkazy