Charita Ticino - Caritas Ticino

Charita Ticino
Založený1942
ZakladatelAngelo Giuseppe Jelmini it: Angelo Giuseppe Jelmini
Soustředit seHumanitární pomoc, Mezinárodní rozvoj a sociální služby
Oblast sloužila
Švýcarsko a po celém světě
Zaměstnanci
32
webová stránkawww.caritas-ticino.ch
Část série na
Katolické sociální učení
Znak Svatého stolce
Přehled
046CupolaSPietro.jpg Portál katolicismu

Charita Ticino je nezisková organizace se sídlem ve švýcarském Ticinu.

Dějiny

Latinské slovo Charita (nebo Charitas) definuje kulturu v křesťanské dimenzi lásky k Bohu a lidským bytostem,[1] a byl přijat jako název všech charitativních organizací / sociálních[2] které se vyvinuly v západním světě. V Ticinu, italsky mluvící části Švýcarsko, v roce 1942 biskup Angelo Giuseppe Jelmini vytvořila diecézní charitu Caritas Ticino k řešení sociálních problémů poválečného období, zejména ve vztahu k válečným uprchlíkům. V průběhu desetiletí organizace sledovala vývoj sociálního státu a stávají se partnery Republiky a Kanton Ticino. Zejména vyvinulo poradenství v oblasti sociálních služeb pro dluh, program zaměstnanosti pro opětovné začlenění nezaměstnaných do zaměstnání se stovkou míst v recyklačním průmyslu a v zemědělství a průmyslových informacích s televizní produkcí, která je pro charitativní organizaci jedinečná. Myšlenka, která řídí organizaci společenských akcí, odkazuje na Katolické sociální učení církve, zejména encykliky z roku 2009, Charita ve Veritate z Papež Benedikt XVI, kromě řádků zanechaných biskupem v Luganu v Římskokatolická diecéze Lugano, Eugenio Corecco v roce 1992.[3]

Myslel

„Jakákoli by měla být povaha tohoto odvětví a jeho intervence v sociální oblasti, Charita je povolán s ještě větší naléhavostí vyjádřit ve společnosti dvě specifické hodnoty křesťanství, jejichž sociální význam nelze měřit čistě racionálně. Prvním je odměna člověku v nesnázích, protože to bylo také bezplatné vykoupení, které nám nabídl Kristus. Druhým je nadměrná nabídka, přebytek je Kristova láska k nám. Charita má doposud potřeby ostatních, ale bohatství Boží lásky ji omezuje na to, aby vypadala a hodnotila ji podle potřeby člověka, protože člověk je více než jeho potřeby. “[4]

Reference

  1. ^ Benedikt XVI., Deus Caritas Est
  2. ^ ARS CARITATIS, třicáté výročí založení Papežské rady „Cor Unum“
  3. ^ Eugenio Corecco un Vescovo e la sua Chiesa vol.2 di Ernesto William Volonté ed. Cantagalli 2005 str. 38
  4. ^ Eugenio Corecco na stránce „Diocesi di Lugano e Carità: dalla storia uno sguardo al futuro“ pag. 206

Zdroje