Kabinet Namibie - Cabinet of Namibia
![]() |
---|
Tento článek je součástí série o politika a vláda Namibie |
The Kabinet Namibie je jmenovaným orgánem, který byl zřízen kapitolou 6 (články 35–42) Ústava Namibie. Je pověřeno zahrnout následující pozice: Prezident Namibie, Předseda vlády Namibie a jakékoli pozice, které tak prezident jmenuje.[1]
Všichni členové kabinetu také sedí v národní shromáždění. Tuto situaci kritizovala namibijská občanská společnost a opozice, protože vytvářely značné překrývání výkonný a zákonodárce podkopává dělba moci. Navíc počet členů vlády obecně odsouvá běžné poslance do zadních lavic.[2]
Seznam kabinetů Namibie
Současný kabinet (2020–)
Stávající kabinet byl oznámen 21. března 2020. Několik funkcí náměstků ministra bylo zrušeno jako opatření snižující náklady. Ministerstvo zemědělství, vodního a lesního hospodářství bylo sloučeno s ministerstvem pozemkové reformy a ministerstvo veteránských záležitostí je nyní součástí obrany.[3]
- Prezident: Hage Geingob
- Víceprezident: Nangolo Mbumba
- Premiér: Saara Kuugongelwa-Amadhila
- Místopředseda vlády: Netumbo Nandi-Ndaitwah
- Ministr pro prezidentské záležitosti: Christine oHoebes
- Zástupce pro uznávání zdravotně postižených: Alexia Manombe-Ncube
- Zástupce pro uznávání marginalizovaných osob: Royal ǀUiǀoǀoo
- Ministr zemědělství, vodního hospodářství a pozemkové reformy: Calle Schlettwein
- Náměstek: Anna Shiweda
- Generální prokurátor: Festus Mbandeka
- Ministr obrany a záležitostí veteránů: Peter Vilho
- Náměstek: Hilma Nicanor
- Ministr školství, umění a kultury: Anna Nghipondoka
- Náměstek: Faustina Caley
- Ministr životního prostředí, lesnictví a cestovního ruchu: Pohamba Shifeta
- Ministr financí: Iipumbu Shiimi
- Ministr pro rybolov a mořské zdroje: Albert Kawana
- Náměstek: Sylvia Makgone
- Ministr pro rovnost pohlaví, vymýcení chudoby a sociální péči: Doreen Sioka
- Náměstek: Bernadette Jagger
- Ministr zdravotnictví a sociálních služeb: Kalumbi Shangula
- Náměstek: Esther Muinjangue (NUDO ), jediný opoziční politik ve vládě
- Ministr vnitra, přistěhovalectví, bezpečnosti a ochrany: Frans Kapofi
- Náměstek: Daniel Kashikola
- Ministr vysokoškolského vzdělávání, odborné přípravy a inovací: Itah Kandjii-Murangi
- Ministr industrializace a obchodu: Lucia Iipumbu
- Náměstek: Verna Sinimbo
- Ministr informačních a komunikačních technologií: Peya Mushelenga
- Náměstek: Emma Theofelus
- Ministr mezinárodních vztahů a spolupráce: Netumbo Nandi-Ndaitwah
- Náměstek: Jennely Matundu
- Ministr spravedlnosti: Yvonne Dausab
- Ministr práce, průmyslových vztahů a vytváření pracovních míst: Utoni Nujoma
- Náměstek: Hafeni Ndemula
- Ministr dolů a energetiky: Tom Alweendo
- Náměstek: Kornelia Shilunga
- Generální ředitel Národní plánovací komise: Obeth Kandjoze
- Ministr veřejných podniků: Leon Jooste
- Ministr sportu, mládeže a vojenské služby: Agnes Tjongarero
- Náměstek: Emma Kantema-Gaomas
- Ministr měst a rozvoje venkova: Erastus Uutoni
- Náměstek: Derek Klazen
- Ministr prací a dopravy: John Mutorwa
- Náměstek: Veikko Nekundi
2015–2020
6. kabinet byl vyhlášen 19. března 2015. Postavení Víceprezident bylo založeno poprvé, stejně jako pět ministerstev po dvou náměstcích ministrů. Jejich dvojí jmenování významně zvýšilo počet vedoucích pozic ve veřejné správě.[4][5]
K zásadní rekonstrukci kabinetu došlo v únoru 2018, kdy byli propuštěni dva ministři, viceprezident odešel do důchodu ze zdravotních důvodů a proběhlo několik dalších rotací.[6] V návaznosti na únorovou reorganizaci vlády se počet náměstků ministrů opět snížil na jednoho za ministerstvo, jedinou výjimkou byla kancelář viceprezidenta. Tento krok byl oznámen jako opatření snižující náklady.[7][8]
- Prezident: Hage Geingob
- Víceprezident: Nickey Iyambo (do února 2018), Nangolo Mbumba
- premiér: Saara Kuugongelwa-Amadhila
- Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Netumbo Nandi-Ndaitwah
- Náměstek: Peya Mushelenga (do února 2018), Christine oHoebes
- Náměstek: Maureen Hinda (do února 2018)
- Generální prokurátor: Albert Kawana
- Generální ředitel Národní plánovací komise a ministr hospodářského plánování: Tom Alweendo (do února 2018), Obeth Kandjoze
- Náměstek: Lucia Iipumbu (do února 2018), Piet van der Walt
- Ministr zemědělství, vodního a lesního hospodářství: John Mutorwa (do února 2018), Alpheus arNaruseb
- Náměstek: Theo Diergaardt
- Náměstek: Anna Shiweda
- Ministr obrany: Penda ya Ndakolo
- Náměstek: Billy Mwaningange
- Ministr školství, umění a kultury: Katrina Hanse-Himarwa (do července 2019), Martin Andjaba (herectví)[9]
- Náměstek: Anna Nghipondoka
- Ministr životního prostředí a cestovního ruchu: Pohamba Shifeta
- Náměstek: Tommy Nambahu (do února 2018), Bernadette Jagger
- Ministr financí: Calle Schlettwein
- Náměstek: Natangwe Ithete
- Ministr pro rybolov a mořské zdroje: Bernhard Esau (do 13. listopadu 2019), Albert Kawana (herectví)[10]
- Zástupce náčelníka Samuel Ankama (do února 2018), Sylvia Makgone
- Ministr pro rovnost pohlaví a dobré životní podmínky dětí: Doreen Sioka
- Náměstek: Lucia Witbooi
- Ministr zdravotnictví a sociálních služeb: Bernard Haufiku (do prosince 2018), Kalumbi Shangula[11]
- Náměstek: Julie Kavetuna
- Ministr vysokoškolského vzdělávání, odborné přípravy a inovací: Itah Kandjii-Murangi
- Náměstek: Becky Ndoze-Ojo
- Ministr vnitra a přistěhovalectví: Pendukeni Iivula-Ithana (do února 2018), Frans Kapofi
- Náměstek: Erastus Uutoni
- Ministr industrializace, obchodu a rozvoje malých a středních podniků: Immanuel Ngatjizeko (do února 2018), Tjekero Tweya
- Náměstek: Piet van der Walt (do února 2018), Lucia Iipumbu
- Ministr informačních a komunikačních technologií: Tjekero Tweya (do února 2018), Stanley Simataa
- Zástupce: Stanley Simaata (do února 2018), Engel Nawatiseb
- Ministr spravedlnosti: Albert Kawana (do února 2018), Sackeus Shanghala (do 13. listopadu 2019), Frans Kapofi (úřadující)[10]
- Náměstek: Lidwina Shapwa
- Ministr práce, průmyslových vztahů a vytváření pracovních míst: Erkki Nghimtina
- Náměstek: Alpheus Muheua (do února 2018), Tommy Nambahu
- Ministr pozemkové reformy: Utoni Nujoma
- Náměstek: Bernadus Swartbooi (do prosince 2016),[12] Priscilla Boois (od prosince 2016)[13]
- Ministr dolů a energetiky: Obeth Kandjoze (do února 2018), Tom Alweendo
- Náměstek: Kornelia Shilunga
- Ministr pro vymýcení chudoby a sociální péči: biskup Zephania Kameeta
- Náměstek: Priscilla Beukes
- Zástupce: Reverend Aino Kapewangolo
- Ministr pro prezidentské záležitosti: Frans Kapofi (do února 2018), Immanuel Ngatjizeko (do února 2018), Martin Andjaba[14]
- Náměstek: Christine oHoebes (do února 2018)
- Ministr veřejných podniků: Leon Jooste
- Náměstek: Engel Nawatiseb (do února 2018), Veikko Nekundi
- Ministr bezpečnosti a zabezpečení: Charles Namoloh
- Náměstek: Daniel Kashikolo
- Ministr sportu, mládeže a vojenské služby: Jerry Ekandjo (do února 2018), Erastus Uutoni
- Náměstek: Agnes Tjongarero
- Ministr měst a rozvoje venkova: Sophia Shaningwa (do února 2018), Peya Mushelenga
- Náměstek: Derek Klazen
- Zástupce: Sylvia Makgone (do února 2018), šéf Samuel Ankama
- Ministr pro záležitosti veteránů: Nickey Iyambo
- Zástupce pro uznávání zdravotně postižených: Alexia Manombe-Ncube
- Zástupce pro uznávání marginalizovaných osob: Royal ǀUiǀoǀoo
- Zástupce pro uznání veteránů v boji za nezávislost: Hilma Nicanor
- Ministr prací a dopravy: Alpheus arNaruseb (do února 2018), John Mutorwa
- Náměstek: Sankwasa James Sankwasa
- Náměstek: Kilus Nguvauva
2010–2015
Tento kabinet byl jmenován v roce 2010. The SWAPO kongres koncem listopadu 2012 vyústil v „jednu z největších rekonstrukcí kabinetu, jaké země od nezávislosti zažila“.[15]
- Prezident: Hifikepunye Pohamba
- premiér: Nahas Angula (2010-2012), Hage Geingob (2012-2015)[15]
- Místopředseda vlády: Marco Hausiku
- Předseda parlamentu: Theo-Ben Gurirab
- Místopředseda: Loide Kasingo
- Ministr obchodu a průmyslu: Hage Geingob (2010-2012), Calle Schlettwein (2012-2015)[15]
- Zástupce: Tjekero Tweya
- Ministr spravedlnosti: Pendukeni Iivula-Ithana (2010–2012), Utoni Nujoma (2012–2015)[15]
- Náměstek: Tommy Nambahu
- Ministr bezpečnosti a zabezpečení: Nangolo Mbumba (2010–2012), Immanuel Ngatjizeko (2012–2015)[15]
- Zástupce: Erastus Uutoni
- Ministr pro prezidentské záležitosti a generální prokurátor: Albert Kawana
- Zástupce: žádný
- Ministr obrany: Charles Namoloh (2010-2012), Nahas Angula (2012-2015)[15]
- Náměstek: Lempy Lucas (2010-2012), Petrus Iilonga (2012-2015)[15]
- Ministr vnitra a přistěhovalectví: Rosalia Nghidinwa (2010-2012), Pendukeni Iivula-Ithana (2012-2015)[15]
- Náměstek: Elia Kaiyamo
- Ministr financí: Saara Kuugongelwa-Amadhila
- Zástupce: Calle Schlettwein (2010-2012), volný od 4. prosince 2012[16]
- Ministr pro místní a místní správu, bydlení a rozvoj venkova: Jerry Ekandjo (2010–2012), Charles Namoloh (2012–2015)[15]
- Zástupce: Priscilla Beukes
- Ministr zahraničních věcí: Utoni Nujoma (2010-2012), Netumbo Nandi-Ndaitwah (2012-)[15]
- Zástupce: Peya Mushelenga
- Ministr zdravotnictví: Richard Kamwi
- Náměstek: Petrina Haingura
- Ministr školství: Abraham Iyambo (do 2. února 2013), David Namwandi (od 21. února 2013)
- Zástupce: David Namwandi (do 20. února 2013), Silvia Makgone (od 21. února 2013)[17]
- Ministr pozemků a přesídlení: Alpheus arNaruseb
- Zástupce: Theo Diergaardt (jmenován v lednu 2011)[18]
- Ministr prací a dopravy: Erkki Nghimtina
- Zástupce náčelníka Samuel Ankama (2010-2012), vedoucí Kilus Nguvauva (2012-2015)[15]
- Ministr zemědělství, vodního a lesního hospodářství: John Mutorwa
- Náměstek: Petrus Iilonga (2010-2012), Lempy Lucas (2012-)[15]
- Ministr životního prostředí a cestovního ruchu: Netumbo Nandi-Ndaitwah (2010–2012), Uahekua Herunga (2012-2015)[15]
- Zástupce: Uahekua Herunga (2010-2012), Pohamba Shifeta (2012-)[15]
- Ministr práce a sociálních věcí: Immanuel Ngatjizeko (2010–2012), Doreen Sioka (2012-2015)[15]
- Náměstek: Alpheus Muheua
- Ministr pro záležitosti veteránů: Nickey Iyambo
- Náměstek: Hilma Nicanor (jmenován v lednu 2011)[18]
- Ministr pro rovnost pohlaví a dobré životní podmínky dětí: Doreen Sioka (2010–2012), Rosalia Nghidinwa (2012–2015)[15]
- Náměstek: Angelika Muharukua
- Ministr informací a informačních technologií: Joel Kaapanda
- Zástupce: Stanley Simataa
- Ministr pro rybolov a mořské zdroje: Bernard Ezau
- Zástupce: náčelník Kilus Nguvauva (2010-2012), náčelník Samuel Ankama (2012-2015)[15]
- Ministr dolů a energetiky: Isak Katali
- Náměstek: Willem Isaacks
- Ministr mládeže, národní služby, sportu a kultury: Kazenambo Kazenambo (2010-2012), Jerry Ekandjo (2012-2015)[15]
- Zástupce: Pohamba Shifeta (2010-2012), Julie Kavetuna (2012-2015)[15]
- Generální auditor: Junias Kandjeke[19]
2005–2010
Níže je uveden seznam skříň z Namibijská republika od jmenování v roce 2005 do výměny v roce 2010:
- Prezident: Hifikepunye Pohamba
- premiér: Nahas Angula
- Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Marco Hausiku
- Ministr obrany: Generálmajor Charles Ndaxu Namoloh
- Ministr pro záležitosti veteránů: Ngarikutuke Tjiriange
- Ministr školství: Nangolo Mbumba
- Náměstek: Rebecca Ndjoze-Ojo
- Ministr financí: Saara Kuugongelwa-Amadhila
- Ministr bezpečnosti a zabezpečení: Nickey Iyambo
- Ministr obchodu a průmyslu: Immanuel Ngatjizeko (2005-2008),[20] Hage Geingob (2008-2010)[21]
- Zástupce: Bernhardt Esau
- Ministr vnitra a přistěhovalectví: Rosalia Nghidinwa
- Ministr informací a vysílání: Joel Kaapanda
- Náměstek: Raphael Dinyando[22]
- Ministr spravedlnosti: Pendukeni Iivula-Ithana
- Ministr dolů a energetiky: Erkki Nghimtina
- Ministr práce a sociálních věcí: Immanuel Ngatjizeko
- Náměstek: Petrus Iilonga
- Ministr zdravotnictví a sociálních služeb: Richard Kamwi
- Ministr zemědělství, vodního a lesního hospodářství: John Mutorwa
- Ministr pro rybolov a mořské zdroje: Abraham Iyambo
- Ministr životního prostředí a cestovního ruchu: Willem Konjore (do roku 2008)[23] Netumbo Nandi-Ndaitwah
- Ministr pozemků a přesídlení: Alpheus arNaruseb
- Ministr pro místní a regionální správu, bydlení a rozvoj venkova: Jerry Ekandjo
- Zástupce: Kazenambo Kazenambo[24]
- Ministr prací, dopravy a komunikací: Helmut Angula
- Náměstek: Paulus Kapia pak do října 2005 Steve Mogotsi[25]
- Ministr pro rovnost pohlaví a dobré životní podmínky dětí: Marlene Mungunda
- Náměstek: Angelika Muharukua[26]
- Ministr mládeže, vojenské služby, sportu a kultury: Willem Konjore (od roku 2008)[27]
- Zástupce: Pohamba Shifeta[28]
- Ministr pro prezidentské záležitosti: Albert Kawana
- Ředitel národní plánovací komise: Peter Katjavivi
- Ředitel ústřední zpravodajské služby v Namibii: Lukáš Hangula
1990–1995
První skříň po Namibijská nezávislost sestávalo z 19 ministrů jmenovaných inauguračním prezidentem Samem Nujomou. V roce 1991 byla zřízena další dvě ministerstva:[29]
- Prezident: Sam Nujoma
- premiér: Hage Geingob
- Generální prokurátor: Hartmut Ruppel
- Generální ředitel Národní plánovací komise: Zedakia Ngavirue
- Ministr zemědělství: Anton von Wietersheim (do roku 1993), Nangolo Mbumba
- Ministr obrany: Peter Mweshihange
- Ministr školství: Nahas Angula
- Ministr životního prostředí: Niko Bessinger
- Ministr financí: Otto Herrigel (do roku 1992), Gert Hanekom
- Ministr rybolovu (ustavený 1991): Helmut Angula
- Ministr zahraničních věcí: Theo-Ben Gurirab
- Ministr zdravotnictví: Nickey Iyambo
- Ministr vnitra: Hifikepunye Pohamba
- Ministr informací: Hidipo Hamutenya (do roku 1993), Ben Amathila
- Ministr spravedlnosti: Ngarikutuke Tjiriange
- Ministr práce: Hendrik Witbooi
- Ministr zemí: Marco Hausiku
- Ministr místní správy: Libertina Amathila
- Ministr dolů a energetiky: Andimba Toivo ya Toivo
- Ministr obchodu: Ben Amathila (do roku 1993), Hidipo Hamutenya
- Ministr prací: Richard Kabajani
- Ministr mládeže (ustavený 1991): Pendukeni Ivula-Ithana
Reference
Poznámky
- ^ Ústava Republiky Namibie
- ^ Sasman, Catherine (22. března 2013). „Přítomnost Mbumby v kabinetu pod reflektorem“. Namibie. Archivovány od originál dne 2013-04-13. Citováno 2013-03-25.
- ^ Nakatana, Festus (23. března 2020). „Geingob upustí od překvapení vlády“. Nová éra. str. 1.
- ^ Immanuel, Shinovene; Mongudhi, Tileni (20. března 2015). „Nákladná demokracie“. Namibie. s. 1–2. Archivovány od originál dne 10. dubna 2015.
- ^ „Náměstci ministrů oznámeni“. Nová éra. 20. března 2015.
- ^ Matthys, Donald (8. února 2018). „Prezident rekonstruuje kabinet - viceprezident je zbaven povinností“. Namibijský ekonom.
- ^ Immanuel, Shinovene; Shapwanale, Ndapewoshali (19. února 2018). „Předsednictví má 3 zástupce“. Namibie. s. 1–2.
- ^ Nakale, Albertina (14. února 2018). "Náměstci ministrů sníženi". Nová éra.
- ^ Shikongo, Arlana (11. července 2019). „Geingob dává vzdělávací portfolio Andjaba“. Namibie. str. 1.
- ^ A b Iileka, Sakeus (14. listopadu 2019). „Zneužití ministři rezignují“. Namibie. str. 1.
- ^ Nakale, Albertina (21. prosince 2018). „Matka Haufiku o svém„ poradním “jmenování“. Nová éra. str. 1.
- ^ „Swartbooi rezignoval, nebyl propuštěn - Kapofi“. Nová éra. 14. prosince 2016.
- ^ "Prezident jmenuje nového zástupce pro země". Namibie. 15. prosince 2016.
- ^ „Andjaba jmenován ministrem prezidentských záležitostí“. Nová éra. 5. dubna 2019.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s Shipanga, Selma; Immanuel, Shinovene (5. prosince 2012). „Přechodný tým vybrán“. Namibie. Archivováno z původního dne 28. prosince 2013. Citováno 27. prosince 2013.
- ^ Duddy, Jo-Mare (8. dubna 2013). „Karuaihe-Martin dostal tip na nejlepší finanční místo“. Namibie. Archivovány od originál dne 10.04.2013. Citováno 2013-04-09.
- ^ Immanuel, Shinovene (22. února 2013). „Pohamba potvrzuje Namwandiho“. Namibie. Archivovány od originál dne 2013-04-13. Citováno 2013-02-22.
- ^ A b Pohamba jmenoval 2 náměstky ministry Archivováno 07.01.2012 na Wayback Machine Namibie, 21. ledna 2011
- ^ Oznámen nový kabinet Namibie Archivováno 07.06.2011 na Wayback Machine 22. března 2010; Namibie
- ^ Kuvee Kangueehi, "Cabinet Shake Up", Nová éra (allAfrica.com), 9. dubna 2008.
- ^ „Konjore Willem“. Parlament Namibie. Citováno 1. srpna 2020.
- ^ „Stefanus Mogotsi nimmt Kapias Stelle ein“ [Stefanus Mogotsi zaujímá pozici Kapie]. Allgemeine Zeitung (v němčině). 24. října 2005.
- ^ Pozadí: Namibie Ministerstvo zahraničí Spojených států, aktualizace z července 2008
- ^ „První kabinet Namibie“. Dodatek k 30. výročí nezávislosti několika namibijským novinám. Březen 2020. s. 6–7.
Literatura
- Hopwood, Graham (2007). Průvodce po namibijské politice. Windhoek: Nadace Konrada Adenauera. ISBN 99916-797-5-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)