César Aira - César Aira - Wikipedia

César Aira
Cesar Aira Wikipedia.jpg
narozený (1949-02-23) 23. února 1949 (věk 71)
Coronel Pringles, Provincie Buenos Aires, Argentina
obsazeníProzaik, autor povídek, esejista

César Aira (Argentinská španělština: [ˈSesaɾ ˈajɾa];[1] narozen 23. února 1949 v Coronel Pringles, Provincie Buenos Aires ) je Argentinec spisovatel a překladatel a exponent současná argentinská literatura. Aira vydala více než sto krátkých knih příběhů, románů a esejů. Alespoň od roku 1993 je charakteristickým znakem jeho práce skutečně frenetická úroveň psaní a publikace - každý rok dvě až pět knih s novelou.[2] Přednášel na University of Buenos Aires, na Copi a Arthur Rimbaud a na University of Rosario na Konstruktivismus a Stéphane Mallarmé Přeložil a upravil knihy z Francie, Anglie, Itálie, Brazílie, Španělska, Mexika a Venezuely.[3]

Jeho práce

Kromě své beletrie a překladatelské činnosti, které se živí, píše Aira také literární kritiku, včetně monografických studií básníka Copiho. Alejandra Pizarnik a britský spisovatel limericků a nesmyslů z devatenáctého století Edward Lear. Napsal krátkou knihu, Las tres fechas (Tři data), obhájce ústředního významu zkoumání okamžiku svého života, o kterém píší, data dokončení díla a data vydání díla, když se obracíte na některé menší excentrické autory. Aira byla také literárním vykonavatelem úplných děl svého přítele básníka a romanopisce Osvaldo Lamborghini (1940–1985).

Styl

Aira v rozhovorech často hovořila o vypracování avantgardní estetiky, ve které se místo editace toho, co napsal, věnuje „letu vpřed“ (fuga hacia adelante) improvizovat cestu z rohů, do kterých se zapisuje. Aira také hledá ve své vlastní práci a chválí práci jiných (jako je argentinsko-pařížský karikaturista a komiksový romanopisec) Copi ), „kontinuum“ (el continuo) konstantní hybnosti ve fiktivním příběhu. Výsledkem je, že jeho fikce mohou radikálně přeskakovat z jednoho žánru do druhého a často nasazují narativní strategie z populární kultury a „subliterárních“ žánrů, jako je pulpní science fiction a televizní telenovely. Často odmítá odpovídat obecným očekáváním toho, jak by měl román skončit, přičemž mnoho z jeho fikcí je zcela otevřených.

Zatímco jeho předmět sahá od surrealistických nebo dadaistických kvazi-nesmyslů až po fantastické příběhy z jeho sousedství Buenos Aires Flores, Aira se také často vrací do argentinského devatenáctého století (dvě knihy přeložené do angličtiny, Zajíc a Epizoda v životě krajináře, jsou příklady toho; tak je nejznámější román jeho raných let, Ema la cautiva (Emma, ​​zajatý)). Pravidelně se také vrací hrát se stereotypy exotického východu, například v Una novela čína, (Čínský román); El volante (Leták), a El pequeño monje budista (Malý buddhistický mnich). Aira také ráda zesměšňuje sebe a své rodné město z dětství Coronel Pringles ve fikcích, jako je Cómo me hice monja (Jak jsem se stal jeptiškou ), Cómo me reí (Jak jsem se smál), El cerebro muzikál (Hudební mozek) a Las curas milagrosas del doctor Aira (Zázračné léčby Dr. Airy). Jeho novela La prueba (1992) sloužil jako základ - nebo výchozí bod, protože po novele následuje pouze první půlhodina - filmu Diega Lermana Tan de repente (Najednou) (2002). Jeho román Cómo me hice monja (How I Became a Nun) byla vybrána jako jedna z deseti nejlepších publikací v Španělsko v roce 1998.

Ocenění a vyznamenání

Bibliografie

Částečná bibliografie:

Romány

  • Moreira (1975). Achával Solo
  • Ema, la cautiva (1981). Editorial de Belgrano
  • La luz argentina (1983). CEAL
  • El vestido rosa. Las ovejas (1984). Ada Korn Editora
  • Canto castrato (1984). Editor Javier Vergara
  • Una novela čína (1987). Editor Javier Vergara
  • Los fantasmas (1990). Grupo Editor Latinoamericano
  • El bautismo (1991). Grupo Editor Latinoamericano
  • La Liebre (1991). Emecé
  • Balzámovat (1992). Emecé
  • La guerra de los gimnasios (1992). Emecé
  • La prueba (1992). Grupo Editor Latinoamericano
  • El Llanto (1992). Beatriz Viterbo
  • El volante (1992). Beatriz Viterbo
  • Diario de la hepatitida (1993). Bajo la luna nueva
  • Madre e hijo (1993). Bajo la luna Nueva
  • Cómo me hice monja (1993). Beatriz Viterbo
  • La costurera y el viento (1994). Beatriz Viterbo
  • Los misterios de Rosario (1994). Emecé
  • La Fuente (1995). Beatriz Viterbo
  • Los dos payasos (1995). Beatriz Viterbo
  • La Abeja (1996). Emecé
  • El mensajero (1996). Beatriz Viterbo
  • Dante y Reina (1997). Kámo
  • El congreso de literatura (1997).
  • La serpiente (1998). Beatriz Viterbo
  • El sueño (1998). Emecé
  • Las curas milagrosas del Dr. Aira (1998).[10] Simurg
  • La Mendiga (1998). Mondadori
  • Un epizodio en la vida del pintor viajero (2000). Beatriz Viterbo
  • El juego de los mundos (2000). El Broche
  • Un sueño realizado (2001). Alfaguara
  • La Villa (2001). Emecé
  • El mago (2002). Mondadori
  • Varamo (2002). Anagrama
  • Fragmentos de un diario en los Alpes (2002).[10] Beatriz Viterbo
  • La princesa Primavera (2003). Éra
  • El tilo (2003).[10] Beatriz Viterbo
  • Las noches de Flores (2004). Mondadori
  • Yo era una chica moderna (2004). Interzona
  • Yo era una niña de siete años (2005). Interzona
  • Cómo me reí (2005). Beatriz Viterbo
  • Haikus (2005). Kámo
  • El pequeño monje budista (2005). Mansalva
  • Parménides (2006). Alfaguara
  • La cena (2006). Beatriz Viterbo
  • Las conversaciones (2007). Beatriz Viterbo
  • La vida nueva (2007). Mansalva
  • Las aventuras de Barbaverde (2008). Mondadori
  • La confesión (2009). Beatriz Viterbo
  • El chyba (2010). Mondadori
  • Yo era una mujer casada (2010). Blatt & Ríos
  • Festival (2011). BAFICI
  • El Marmol (2011). La Bestia Equilátera
  • El náufrago (2011). Beatriz Viterbo
  • Cecil Taylor (2011). Mansalva
  • Los dos hombres (2011). Urania
  • Entre los indios (2012). Mansalva
  • El testamento del Mago Tenor (2013). Emecé
  • Margarita (un recuerdo) (2013). Mansalva
  • El Ilustre Mago (2013). Ediciones Biblioteca Nacional
  • Artforum (2014). Blatt & Ríos
  • Actos de caridad (2014). Hueders
  • Biografía (2014). Mansalva, Buenos Aires
  • Triano (2015). Milena Caserola, Buenos Aires
  • La invención del tren fantasma (2015). Mansalva, Buenos Aires
  • El Santo (2015). Mondadori / Literatura Random House, Buenos Aires
  • Una aventura (2017). Redakční Mansalva, Buenos Aires
  • Eterna Juventud (2017). Hueders, Santiago de Chile
  • Saltó al otro lado (2017). Ediciones Urania, Buenos Aires
  • El gran misterio (2018). Blatt & Ríos, Buenos Aires
  • Un filósofo (2018). Iván Rosado, Rosario
  • Prins (2018). Random House, Buenos Aires
  • El presidente (2019). Mansalva, Buenos Aires
  • Pinceladas musicales (2019). Blatt & Ríos, Buenos Aires
  • Fulgentius (2020). Random House Literatura, Barcelona
  • Lugones (2020). Blatt & Ríos, Buenos Aires

Letáky a samostatné povídky

  • El infinito (1994). Vanagloria Ediciones
  • La pastilla de hormonona (2002). Belleza y Felicidad
  • Mil mám (2003). Eloísa Cartonera
  • El cerebro muzikál (2005). Eloísa Cartonera
  • El todo que surca la nada (2006). Eloísa Cartonera
  • Picasso (2007). Belleza y Felicidad
  • El Perro (2010). Belleza y Felicidad
  • Eliminal y el dibujante (2010). Spirálové molo
  • El té de Dios (2010). Mata-Mata
  • La Revista Atenea (2011). Sazón Ediciones Latinoamericanas
  • El Hornero (2011). Sazón Ediciones Latinoamericanas
  • En el café (2011). Belleza y Felicidad[11]
  • Cihlová zeď (2012). Del Centro

Příběhy původně publikované v časopisech

  • „El té de Dios“ (2011) v mexickém vydání Playboy[12]
  • "El hornero" v Muela de Juicio časopis
  • "Pobreza" v Muela de Juicio časopis
  • "Los osos topiarios del Parque Arauco" v Paula časopis

Sbírky povídek

  • La trompeta de mimbre (1998). Beatriz Viterbo
  • Tres historias pringlenses (2013). Ediciones Biblioteca Nacional
  • Relatos reunidos (2013). Mondadori
  • El cerebro muzikál (2016). Náhodný dům Literatura

Eseje a literatura faktu

  • Copi (1991). Beatriz Viterbo
  • Nouvelles Impressions du Petit-Maroc[13] (1991). Seznamte se (francouzsky / španělsky dvojjazyčně)
  • Taxol: předchůdce „Duchamp en México“ y „La broma“ (1997). Simurg
  • „La nueva escritura“, La Jornada Semanal, Ciudad de México, 12. dubna 1998 (anglický překlad Nové psaní, publikoval v The White Review, Červenec 2013)
  • Alejandra Pizarnik (1998). Beatriz Viterbo
  • Cumpleaños (2000, 2001). Mondadori - autobiografická esej
  • Diccionario de autores latinoamericanos (2001). Emecé
  • Alejandra Pizarnik (2001). Ediciones Omega
  • Las tres fechas (2001). Beatriz Viterbo
  • Edward Lear (2004). Beatriz Viterbo
  • Pequeno manual de procedimentos (2007). Arte & Letra
  • Pokračování různých nápadů (2014). Ediciones Universidad Diego Portales
  • Sobre el arte contemporáneo seguido de En La Habana (2016). Náhodný dům Literatura

Práce v anglickém překladu

  • Zajíc (trans. Nick Caistor; 1997) ISBN  978-1-85242-291-2 (Hadí ocas)
  • Epizoda v životě krajináře (překlad. Chris Andrews; 2006) ISBN  978-0-8112-1630-2 (Nové směry)
  • Jak jsem se stal jeptiškou (překlad. Chris Andrews; 2007) ISBN  978-0-8112-1631-9 (Nové směry)
  • Duchové (překlad. Chris Andrews; 2009) ISBN  978-0-8112-1742-2 (Nové směry)
  • Literární konference (překlad Katherine Silver; 2010) ISBN  978-0-8112-1878-8 (Nové směry)
  • Švadlena a vítr (trans. Rosalie Knecht; 2011) ISBN  978-0-8112-1912-9 (Nové směry)
  • Hudební mozek (překlad. Chris Andrews; 5. prosince 2011) v Newyorčan časopis
  • Varamo (překlad. Chris Andrews; 2012) ISBN  978-0-8112-1741-5 (Nové směry)
  • Zázračné léčby Dr. Airy (překlad Katherine Silver; říjen 2012) ISBN  978-0-8112-1999-0 (Nové směry)
  • Zajíc (trans. Nick Caistor; červen 2013) ISBN  978-0811220903 (Nové směry)
  • Chudinské čtvrti (překlad. Chris Andrews; listopad 2013) ISBN  978-0811219112 (Nové směry)
  • Konverzace (překlad Katherine Silver; červen 2014) ISBN  978-0811221108 (Nové směry)
  • Picasso (překlad. Chris Andrews; 11. srpna 2014) v Newyorčan časopis
  • Cecil Taylor (překlad. Chris Andrews; 13. února 2015) v BOMBARDOVAT časopis
  • Hudební mozek: a jiné příběhy (překlad. Chris Andrews; březen 2015) ISBN  978-0811220293 (Nové směry)
  • Večeře (překlad Katherine Silver; říjen 2015) ISBN  978-0811221085 (Nové směry)
  • Ema v zajetí (překlad. Chris Andrews; 6. prosince 2016) ISBN  978-0811219105 (Nové směry)
  • Malý buddhistický mnich a Důkaz (trans. Nick Castor) ISBN  978-0811221122, New Directions, USA (2017)
  • Malý buddhistický mnich (trans. Nick Castor) ISBN  978-1908276988, A další příběhy, Velká Británie, (2017)
  • Důkaz (trans. Nick Castor) ISBN  9781908276964, A další příběhy, Velká Británie (2017)
  • Lípa (překlad. Chris Andrews) ISBN  978-0811219082, New Directions, USA (2018); Tak jako Lípa ISBN  9781911508120, A další příběhy, Velká Británie (2018)
  • Narozeniny (překlad. Chris Andrews) ISBN ISBN  978-0811219099, New Directions, USA (2019); ISBN  978-1911508403, A další příběhy, Velká Británie (2019)
  • Artforum (trans. Katherine Silver) ISBN  978-0811229265, New Directions, USA (2020)

Studie Airiny práce

  • Alfieri, Carlos, Konverzace: Entrevistas a César Aira, Guillermo Cabrera Infante, Roger Chartier, Antonio Muñoz Molina, Ricardo Piglia y Fernando Savater (Buenos Aires: katz Editores, 2008), 199 s.
  • Arambasin, Nella (ed.), Aira en réseau: Rencontre transdisciplinaire autour du roman de l’écrivain argentin César Aira Un epizodio en la vida del pintor viajero / Un épisode dans la vie du peintre voyageur (Besançon: Presses universitaires de Franche-Comté, 2005), 151 pp.
  • Capano, Daniel A., „La voz de la nueva novela histórica: La estética de la clonación y de la aporía en La Liebre de César Aira, "in Domínguez, Mignon (ed.), Historia, ficción y metaficción en la novela latinoamericana contemporánea (Buenos Aires: Corregidor, 1996), str. 91-119.
  • Contreras, Sandra, Las vueltas de César Aira (Rosario: Beatríz Viterbo Editora, 2002), 320 s.
  • Decock, Pablo, „El transrealismo en la narrativa de César Aira“, Fabry, Geneviève a Claudio Canaparo (eds.), El enigma de lo real: Las fronteras del realismo en la narrativa del siglo XX (Oxford and Bern: Lang, 2007), s. 157-168.
  • Decock, Pablo, Las figuras paradojicas de Cesar Aira: Un estudio semiótico y axiológico de la estereotipia y la autofiguración (Bern: Peter Lang, 2014), 344 s.
  • Estrin, Laura, César Aira: El realismo y sus extremos (Buenos Aires: Ediciones Del Valle, 1999), 79 s.
  • Fernández, Nancy, Narraciones viajeras: César Aira y Juan José Saer (Buenos Aires: Editorial Biblos, 2000), 190 s.
  • García, Mariano, Degeneraciones textuales: Los géneros en la obra de César Aira (Rosario: Beatríz Viterbo Editora / Consorcio de Editores, 2006), 320 s.
  • Klinger, Diana Irene, Escritas de si, escritas do outro: Retorno do autor e a virada etnográfica: Bernardo Carvalho, Fernando Vallejo, Washington Cucurto, João Gilberto Noll, César Aira, Silviano Santigo (Rio de Janeiro: 7Letras, 2007), 187 s.
  • Lafon, Michel, Cristina Breuil, Margarita Remón-Raillard a Julio Premat (eds.), César Aira, Une Révolution (Grenoble: Université Stendhal - Grenoble 3, Tigre, 2005), 311 s.
  • Mattoni, Silvio, „César Aira“, in Arán, Pampa (et al.) (Eds.), Umbrales y catástrofes: Literatura argentina de los '90 (Argentina: Epoké, 2003), 258 s.
  • Peñate Rivero, Julio, „¿Una poética del viaje en la narrativa de César Aira?“ v Peñate Rivero, Julio (ed.), Relato de viaje y literaturas hispánicas [Příspěvky z mezinárodního kolokvia pořádaného University of Fribourg, květen 2004] (Madrid: Visor Libros, 2004), str. 333-351.
  • Pitol, Sergio a Teresa García Díaz (eds.), César Aira en miniatura: Un acercamiento crítico (Xalpa, Veracruz: Instituto de Investigaciones Lingüístico-Literarias, Universidad Veracruzana, 2006), 188 s.
  • Scramim, Susana, Literatura do presente: História e anacronismo dos textos (Chapecó: Argos Editora Universitária, 2007), 190 s.

Reference

  1. ^ Přibližně výrazné jako „SAY-sar EYE-ra“.
  2. ^ Santos, Lidia (2006). Tropický kýč: masmédia v latinskoamerickém umění a literatuře. Nakladatelé Markus Wiener. str. 162. ISBN  978-1-55876-353-1.
  3. ^ http://ndbooks.com/author/cesar-aira Archivováno 17. října 2016 v Wayback Machine
  4. ^ A b "César Aira". Nadace Konex. Citováno 28. dubna 2017.
  5. ^ „Prix Roger Caillois 2014“. Maison de l'Amérique Latine. Citováno 28. dubna 2017.
  6. ^ „Laureáti Neustadt 2014 - Mia Couto“. Neustadtovy ceny. Citováno 2. května 2017.
  7. ^ „Mezinárodní cena Man Booker 2015“. Cena Man Booker. Citováno 28. dubna 2017.
  8. ^ "America Awards". Archivovány od originál dne 29. listopadu 2013. Citováno 28. dubna 2017.
  9. ^ „Cena Manuela Rojase“. Fundación Manuel Rojas. Citováno 28. dubna 2017.
  10. ^ A b C Kolekce Mondadori Las curas milagrosas del Doctor Aira (2007) dotisky Las curas milagrosas del Dr. Aira (1998) s Fragmentos de un diario en los Alpes (2002) a El tilo (2003).
  11. ^ Esposito, Scott (9. února 2015). „Osm otázek pro Chrisa Andrewse o hudebním mozku“. Konverzační čtení. Archivovány od originál dne 10. března 2016. Citováno 9. března 2016.
  12. ^ Aira, César (2013). „Provenencia de algunos de los relatos“. Relatos reunidos. Náhodný dům Literatura. ISBN  9788439727330.
  13. ^ Název je napsán Nouvelles Impressions du Petit-Maroc na stránka vydavatele Archivováno 16. června 2013 v Archiv. Dnes: týká se čtvrti Petit-Maroc („Malé Maroko“) ve městě Saint-Nazaire, Francie.

externí odkazy