Pivovar Budějovický Budvar - Budweiser Budvar Brewery

Tento článek je o českém pivovaru. Pro pivo Budweiser vyrobené v USA viz Budweiser.

Souřadnice: 48 ° 59'37 ″ severní šířky 14 ° 28'34 ″ východní délky / 48,9935766 ° N 14,4761973 ° E / 48.9935766; 14.4761973

Budějovický Budvar, národní podnik
Pivovar Budějovický Budvar
Dříve
  • Český akciový pivovar (1895–1930)
  • Budvar-český akciový pivovar České Budějovice (1930–1967)
Státní podnik
PrůmyslAlkoholické nápoje a vaření
Založený1895; Před 125 lety (1895)
Hlavní sídloKarolíny Světlé 512/4,
České Budějovice
,
Česká republika
Klíčoví lidé
produktyLežák odrůdy, jako např světlý ležák, dunkel a eisbock
Produkční produkce
Zvýšit 1,6 milionu HL piva[1] (2015)
PříjmyZvýšit Kč 2 470 milionů[1] (2015)
Zvýšit 349,8 mil. Kč[1] (2015)
254927000 českých korun (2017)Upravte to na Wikidata
Aktiva celkem5 327 842 000 českých korun (2017)Upravte to na Wikidata
Počet zaměstnanců
653[1] (2015)
webová stránkawww.budejovickybudvar.cz

Budějovický Budvar (čeština: Budějovický Budvar [ˈBuɟɛjovɪtskiː ˈbudvar]) je pivovar v čeština město České Budějovice (Němec: České Budějovice), nejlépe známý pro své původní Budweiser nebo Budweiser Budvar světlý ležák vaří pomocí artéská voda, moravský ječmen a Žatecký chmel.[2][3] Budweiser Budvar je čtvrtým největším výrobcem piva v České republice a druhým největším vývozcem piva do zahraničí.[4]

The státní byli zapojeni do pivovaru a jeho světlého ležáku Budweiser spor o ochrannou známku s Anheuser-Busch, pivovar ve Spojených státech, nad právem prodávat a prodávat pivo pod tímto názvem Budweiser od počátku 20. století.[5][6] Pivovar je začleněn jako Budějovický Budvar, národní podnik („Budějovický Budvar, národní podnik“).

Dějiny

Sídlo a pivovar Budějovického Budvaru na předměstí Kněžské Dvory České Budějovice, na snímku v roce 2011

1265–1895

Historie vaření piva v České Budějovice (Němec: České Budějovice) sahá až do roku 1265, kdy Ottokar II, Český král, udělil městu práva na vaření.[7] V jednom okamžiku bylo město císařským pivovarem Svatá říše římská.[3] Kvůli podpoře kvality nápoje bylo blízkým městům zakázáno vařit. Aby se pivo Budweis odlišilo od piva pocházejícího z jiných regionů, nazývalo se Budweiser Bier (německy „pivo z Budějovic“).[8][5] Na počátku 16. století poskytoval český pivovarnický průmysl obcím až 87% celkových příjmů. The Třicetiletá válka v letech 1618 až 1648 však zdevastovala velkou část střední Evropy a s ní i české pivní odvětví. Současně Království české se stal součástí Habsburská monarchie po válce.[9]

Samostatný pivovar, Budweiser Bürgerbräu (čeština: Budějovický měšťanský pivovar) byla založena v roce 1795 německy mluvícími občany města a v roce 1802 začala vařit Budweiser Bier.[5][10] Společnost začala dodávat své pivo do Spojené státy v roce 1875. O rok později, Adolphus Busch, německý přistěhovalec do Spojené státy a podnikatel, se během své návštěvy Evropy často setkával s Budějovickým pivovarem. Proto se rozhodl pojmenovat své vlastní pivo Budweiser a vařit ho podle českého procesu.[11] Budweiser Bürgerbräu získal Anheuser-Busch InBev v roce 2014 na podporu svého nároku na ochrannou známku Budweiser.[12]

1895 – dosud

Pivovar Budějovický Budvar byl založen v roce 1895 jako český akciový pivovar, kdy se místní české pivovary v Českých Budějovicích, tehdy součást Rakouska-Uherska, spojily a začaly vařit Budweiser s novou technologií. S Německá okupace Československa v době druhá světová válka a jeho komunistická vláda Během Studená válka „pivovar nebyl schopen konkurovat americkému Anheuser-Busch, protože výroba selhala. Do roku 1948 byly všechny české pivovary znárodněny komunistickou vládou.[5][9][11]

Pivovar v roce 2015 uvedl, že od roku 1991 vzrostl o 226% a za posledních deset let se jeho celkový objem prodeje zvýšil o 39%.[1]

Budějovický Budvar

Historické pivní kádě uvnitř pivovaru v České Budějovice, na snímku v roce 2004

Výroba

Pivo Budweiser Budvar se vyrábí pouze v sídle pivovaru v České Budějovice podle bavorského Reinheitsgebot zákon o čistotě piva z roku 1516, kresba artéská voda ze studní pod ním a vaří se moravský ječmen a Žatecký chmel, známý jako a ušlechtilý hop odrůda, od Žatec kraj.[2][6] Ležáky zrají minimálně 90 dní. Nick Redmayne z Nezávislý noviny to porovnaly se 72 hodinovým líhnutím (zráním), po kterém se prodávají masově prodávaná piva.[3] V roce 2004 Evropská unie oceněn Budweiser Budvar a Chráněné zeměpisné označení status tradičně a regionálně vyráběného zboží.[3] Budweiser je považován za „podpisový produkt“ pivovaru a „symbol národní hrdosti“.[5] Autor vlivných knih o pivu, Michael Jackson, uvedl v roce 2002 následující ležák společnosti:

Budweiser Budvar je skvělé pivo, protože má skvělé suroviny a skvělé pivovary. Vyrábějí to pomalu a pečlivě. Její celistvosti nejlépe prospívá její produkce ve městě původu, v regionu hrdém na své pivo.[13]

V roce 1990 společnost uvařila 450 000 hektolitrů piva ročně a exportovala do 18 zemí; v roce 2013 1,42 milionu hektolitrů a 66 zemí; a v roce 2015 1,6 milionu hektolitrů a 76 zemí.[3][6][1] Jedná se o nejprodávanější zahraniční pivo v Německu, které podle zprávy z roku 2016 prodává přibližně 290 000 hektolitrů ročně[2] a nejprodávanější české pivo ve Velké Británii podle zprávy z roku 2003.[14]

Spor o ochrannou známku

Budweiser, jak se prodává v Ženeva Ve Švýcarsku v roce 2017
Hlavní článek: Spor o ochrannou známku Budweiser

Pivovar Budějovický Budvar a americký pivovar Anheuser-Busch byli zapojeni do probíhajícího sporu o ochrannou známku týkající se názvu Budweiser od počátku 20. století. V roce 1939, jen jeden týden před Německá okupace Československa Budějovický Budvar souhlasil s tím, že přizná výhradní práva americkému pivovaru v oblasti Spojených států.[15] V době druhá světová válka a Studená válka, Budějovický Budvar nebyl schopen konkurovat tehdy nezávislé Anheuser-Busch. V roce 1994 se tehdejší generální ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček rozhodl nepodepsat s americkým pivovarem smlouvu o ochranné známce, která by rozdělila jejich území do celého světa.[6] Dne 29. července 2010 ztratila společnost Anheuser-Busch v posledním stupni odvolání Evropský soudní dvůr, což znamená, že nemusí zaregistrovat název Budweiser jako Ochranná známka Evropské unie na pivo.[16]

Kvůli sporu o ochrannou známku se pivo Budweiser Budvar dováží jako Czechvar do Brazílie, Kanady, Mexika, Panamy, Peru, na Filipíny a do Spojených států.[17][18] a Anheuser-Busch prodává své pivo jako Bud ve většině zemí Evropské unie.

Piva

Logo piva Budweiser Budvar
Hrnek Budweiser světlý ležák

Společnost uvádí, že úpravou receptury vaří různé druhy ležáku Budweiser Budvar, například:[19]

  • B: CLASSIC, světlé točené pivo se 4,0% ABV (v čeština: 10 ° nebo Výčepní).
  • B: ORIGINÁL, 90denní splatnost světlý ležák a vlajková loď značky, prodávaná jako prémiový ležák, obsahuje 5,0% ABV (česky: 12 ° or Ležák).
  • B: DARK, a tmavý ležák s Mnichovem, karamelem a restovanou slad a 4,7% ABV (v češtině: Tmavé).
  • B: SPECIÁL, původní světlý ležák s přidanými kulturami kvasinek a 5,0% ABV Kroužkovaný ležák).
  • CVIKL, nefiltrovaný droždí světlý ležák s 4,0% ABV Nefiltrované).
  • B: STRONG, silný bledý ležák zrající 200 dní, obsahuje 7,5% ABV (česky: 16 ° or Speciální).
  • B: ZDARMA, a pivo s nízkým obsahem alkoholu s 0,5% ABV Nealkoholické).
  • B: CRYO, an eisbock s 21% ABV Mražený speciál).

Pivovar Budějovický Budvar dále vyrábí pivo pod značkou Pardál.[20]

  • Pardál, světlé točené pivo s 3,8% ABV.
  • Pardál Echt, a světlý ležák s 4,5% ABV.
  • Pardál Echt kvasnicový, nefiltrované kvasinkové pivo se 4,5% ABV.
  • Pardálovo Bezové, an bezinka pivo s 2,0% ABV.

Seznam sládků

Následuje seznam pivovarů Budějovický Budvar sládci:[21]

  • Antonín Holeček, 1.4.1895–31.3.1899
  • František Felix, 1.4.1899-31.12.1908
  • Josef Brych, 1.1.1909–26.2.1919
  • Vladimír Kořán, 1.3.1919-31.12.1935
  • Oldřich Miškovský, 1.1.1936–30.4.1942
  • Václav Rambousek, 1.5.1942–10.4.1948
  • Rudolf Smolík, 1.1.1949–31.7.1959
  • Miloš Heide, 1.8.1959–31.12.1984
  • Josef Tolar, 1.1.1985–31.12.2008
  • Adam Brož, 1. 1. 2009 - dosud

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E F „Obchodní a ekonomické výsledky pivovaru Budějovický Budvar za rok 2015“. Budějovický Budvar, n.p. 2016-07-21. Archivovány od originál dne 06.12.2017. Citováno 2017-12-06.
  2. ^ A b C „Wem gehört das deutsche Bier?“. Frankfurter Allgemeine (v němčině). 2016-02-16. Citováno 2017-12-05.
  3. ^ A b C d E Redmayne, Nick (09.11.2017). „Jak se Budějovický Budvar stal srdcem české pivní kultury“. Nezávislý. Citováno 2017-12-05.
  4. ^ „MAPA: Komu patří pivovary v češtině? Čtyři piva z deseti jsou z Prazdroje“. iDNES.cz. 14. října 2015.
  5. ^ A b C d E Remakant, Manu (2017-07-30). „Co se jmenuje? Neptej se na to Bud Lovers“. Novinky CNN18. Citováno 2017-12-06.
  6. ^ A b C d Cunningham, Benjamin (2014-01-27). „Kde nesmí být Budweiser Budweiserem“. Čas. ISSN  0040-781X. Citováno 2017-12-05.
  7. ^ "Historie pivovaru". Budějovický Budvar, n.p. Citováno 2017-12-06.
  8. ^ „Ochranné známky pivovaru Budějovický Budvar“. Budějovický Budvar, n.p. Citováno 2017-12-06.
  9. ^ A b Englund, Terje B. (2004). Češi v kostce. Praha: Baset. 37–38. ISBN  8073400510.
  10. ^ Kenety, Brian (2005-08-22). „Stoletý Budweiser Bier míří do St Louis, aby se ujal amerického obra“. Radio Praha. Citováno 2017-12-06.
  11. ^ A b Notte, Jason (11.05.2016). „Budweiserova„ Amerika “již neexistuje“. MarketWatch. Citováno 2017-12-06.
  12. ^ Rousek, Leos (02.07.2014). „InBev kupuje pivovar, kde začalo jméno Budweiser“. Wall Street Journal. ISSN  0099-9660. Citováno 2017-12-06.
  13. ^ Jackson, Michael (2002-05-02). „Rozumí svět českým pivům?“ (Projev na českém velvyslanectví v Londýně). Citováno 2017-12-05.
  14. ^ Willoughby, Ian (2003-03-26). „Užívat si české pivo v Londýně“. Radio Praha. Citováno 2017-12-05.
  15. ^ Watkins, Kirby (2007). Spravedlivé používání ochranných známek: Anheuser-Busch v Budějovický Budvar. Praha: Univerzita Karlova.
  16. ^ „Rozsudek ve věci C-214/09 P Anheuser-Busch Inc. v. OHIM a Budějovický Budvar, národní podnik“ (PDF). Soudní dvůr Evropské unie. 2010-07-29.
  17. ^ "Kontaktujte nás". www.czechvar.com. Archivovány od originál dne 2015-09-23. Citováno 2017-12-05.
  18. ^ "První české pivo na trhu PHL". BusinessMirror. 2017-10-22. Citováno 2017-12-06.
  19. ^ "Naše pivo". Budvar.cz. Archivovány od originál dne 2018-03-18. Citováno 2018-03-18.
  20. ^ „Pivo Pardál ... pivo vyladěné samotnými pijáky!“. Pardal.cz. Archivovány od originál dne 2018-03-18. Citováno 2018-03-18.
  21. ^ Rail, Evan (2009-01-15). „V Budějovickém Budvaru převezme nový sládek“. Pivní kultura. Citováno 2017-12-06.

Další čtení

externí odkazy