Bruno Wolkowitch - Bruno Wolkowitch - Wikipedia
Bruno Wolkowitch | |
---|---|
Bruno Wolkowitch v roce 2015 na Televizní festival v Monte Carlu. | |
narozený | Bruno Jacques Wolkowitch 10. května 1961 Paříž, Francie |
Národnost | francouzština |
obsazení | Herec |
Pozoruhodná práce |
|
Televize |
|
webová stránka | www.brunowolkowitch.com |
Bruno Wolkowitch je francouzský herec narozený 10. května 1961 v Paříž, v 11. okrsek.
Životopis
Bruno Wolkowitch (orig. Wołkowicz) je polského původu. Jeho otec byl krejčí, který se stal účetním, a jeho matka kosmetička, která se stala dermatologickou asistentkou.[1] Dětství prožil v Champigny-sur-Marne a pak jeho dospívání Saint-Maur-des-Fossés (Val-de-Marne ).
Jako herec se vyučil v letech 1981 až 1984 ve Studiu 34 u Clauda Mathieua. V roce 1984 mu byl udělen diplom o dramatu Conservatoire national supérieur d'art dramatique v Paříž. V letech 1984 až 1987 studoval u Viviane Theophilides, Michel Bouquet a Jean-Pierre Vincent. Zároveň vstoupil do Comédie-Française.
Poté se objevil v mnoha televizní filmy a získal pozornost s televizním seriálem Madame le Maire v roce 1997 a PJ (Policejní soudce). Ve druhé sérii hrál Wolkowitch kapitána / velitele Vincenta Fourniera. Objevil se v prvních 100 epizodách, od roku 1997 do března 2006 Francie 2. Wolkowitch se objevil v záběrech do minulosti několik dalších let.
Kromě své role polního policisty, pilíře policejní stanice v PJ Saint-Martin, hraje i nadále další postavy, zejména Lagardèrovu ve dvou částech televizní film, vysílaný v roce 2003.
Kromě televize vystupuje také v divadlo. V roce 2006 hrál v Slečno Julie z August Strindberg, s Christine Citti - který hrál v prvních dvou sezónách PJ - a Emilie Dequenne.
Bruno Wolkowitch je také vášnivý fotografování.
V říjnu 2015, na France Inter,[2] herec uznal, že ve věku sedmnácti let strávil velmi krátký pobyt ve vězení v Izraeli, aby chránil přítele na základě obvinění souvisejícího s narkotiky. Od té doby mu byl zakázán vstup do Izraele.
Sdílí svůj život s herečkou Fanny Gilles. Setkali se v roce 2003 na souboru „PJ“. Mají dceru Lou, narozenou v roce 2006, a syna, narozeného v roce 2011.
Filmografie
Herectví
Filmy

Rok | Titul | Role | Ředitel | Poznámky |
---|---|---|---|---|
1983 | Pro ty, které jsem miloval | Jurek | Robert Enrico | Připsáno v titulcích pod jménem "Bruno Volko" |
1984 | Pekelný vlak | Roger Hanin | ||
1987 | Držte se vpravo | Jean-Luc Godard | ||
1988 | L'enfance de l'art | Francis Girod | ||
1989 | Vent de Galerne | Bernard Favre | ||
1993 | Mauvais garçon | Jacques Bral | ||
1994 | Joan panna | Jacques Rivette | ||
L'Affaire | Sergio Gobbi | |||
1995 | L'Uomo proiettile (kánon L'Homme) | Silvano Agosti | ||
1997 | La Chica | Bruno Gantillon | ||
1998 | Terminale | Terrien | Francis Girod | |
2004 | Le Grand Rôle | Steve Suissa | Hlas vypnut | |
2010 | Turista | Francouzský policejní komisař | Florian Henckel von Donnersmarck | |
2012 | Láska není dokonalá | Francesca Muci | ||
2013 | Chez nous c'est trois! | Claude Duty | ||
Pětihvězdičkový život | Maria Sole Tognazzi | |||
2016 | La folle histoire de Max et Léon | Jonathan Barré, Palmashow | ||
2018 | Zacházej se mnou jako s ohněm | Ivo | Marie Monge |
Televize
Let | Titul | Role | Tvůrce | Poznámky |
---|---|---|---|---|
1985 | Madame le Maire | Jean-François Claire | ||
1987 | Mort aux ténors | Ivan | Serge Moati | V seriálu Série noire |
Mont královský | Mario Philip Azzopardi | |||
1989 | Les Cinq Dernières Minutes | „Cherubíni nejsou andělé“; Režie Jean-Pierre Desagnat | ||
Les Enquêtes du commissaire Maigret | „Auberge aux noyés“; Režie Jean-Paul Sassy | |||
Quand le diable ricane | Armand Wahnoun | |||
Les Jupons de la Révolution: Madame Tallien | Didier Grousset | |||
1990 | Le Vagabond des mers | José Varela | ||
Force de frappe: Voie sans problém | Paolo Barzman | |||
1992 | Maigret | „Maigret a soudcovský dům“; režie Bertrand Van Effenterre | ||
1994 | Deux Millions de dollars dans un fauteuil | Yves Amoureux | ||
Meurtres par prokuratura | Claude-Michel Řím | |||
Mayday | Jean-Louis Daniel | |||
1995 | Vášeň mortelle | Claude-Michel Řím | ||
1996 | Dans un grand vent de fleurs | Guillaume Garlande | Gérard Vergez | |
1997 | Nalijte mon fils | Michaëla Watteaux | ||
1997–2005 | PJ | Vincent Fournier | ||
1997 | Jamais sans toi | Daniel Janneau | ||
Vérité zavázat | Ředitel věznice | „Moje dcera ... tato neznámá“; Režie Claude-Michel Řím | ||
1998 | Famille de coeur | Gérard Vergez | ||
Doppio Segreto | Marcello Cesena | |||
1999 | Marie et Tom | Dominique Baron | ||
Mieux vaut tard que jamais | Luca Manfredi | |||
2000 | Les Cordier, juge et flic | Marc Singer | „Portrét se skalpelem“ | |
Remise de peine | Alberto Simone | |||
2001 | Méditerranée | Henri Helman | ||
Le Gave | Christian Bonnet | |||
La Faux | Jean-Dominique de La Rochefoucauld | |||
2002 | Garonne | Claude d'Anna | ||
La Parité | Gérard Vergez | |||
Trop plein d'amour | Steve Suissa | |||
2003 | Qu'elle est belle la quarantaine! | Alexis Lecaye | ||
Lagardère | Henri de Lagardère / Le Bossu | Henry Helman | ||
2004 | Le Frangin d'Amérique | Jacques Fansten | ||
2005 | Je t'aime à te tuer | Alain Wermus | ||
Retrouver Sara | Claude d'Anna | |||
2007 | Rock'n Roll Circus | Alain Robillard | ||
2008 | Sagan | Philippe | Diane Kurys | |
Hold-up à l'italienne | Claude-Michel Řím | |||
Velcí reportéři | Gilles de Maistre | |||
2009 | PJ | Vincent Fournier | ||
2009–10 | Les Toqués | Monsieur B | „Zlatá horečka“, „Trojský kůň“ | |
2010 | Le Désamour | Daniel Janneau | ||
2011 | Coup de chaleur | Christophe Barraud | ||
La République des enfants | Garcin | Jacques Fansten | ||
2012–16 | Roztočit | Simon Kapita | Frédéric Tellier, Jean-Marc Brondolo | |
2012 | Ragazze sul web | Marco Pontecorvo | ||
2013 | Rouge Brésil | Sylvain Archambault | ||
Pourquoi personne me croit? | Jacques Fansten | |||
Cherif | "Falešná záminka"; režie Vincent Giovanni | |||
À Corde tendence | Pierre-Antoine Hiroz | |||
2015 | Obvinit | „Příběh Simona“; režie Didier Bivel | ||
Un père coupable | Caroline Huppert | |||
Meurtres à Carcassonne | Julien Despaux | |||
Hranice | Olivier Marchal | |||
2016 | Mongeville | "Žijící legenda"; režie René Manzor | ||
Cain | Sezóna 4, „Vězni“; Christophe Douchand | |||
2017 | Cassandre | Epizoda 5 „Backfire“; podle Hervé Renoh | ||
La Loi de Valérie | Thierry Binisti |
Krátké filmy
Rok | Titul | Ředitel |
---|---|---|
1988 | Un coin de table | Josiane Maisse |
1993 | Qui est-ce qui a éteint la lumière? | Xavier Auradon |
1994 | Parlez après le signal sonore | Olivier Jahan |
1997 | Amour néanmoins | Frédéric Darie |
Dabing
Rok | Titul | Ředitel | Role | Herec |
---|---|---|---|---|
1993 | Romeo krvácí | Peter Medak | Jack Grimaldi | Gary Oldman |
1995 | Obvyklí podezřelí | Bryan Singer | Michael McManus | Stephen Baldwin |
Crossing Guard | Sean Penn | John Booth | David Morse | |
1996 | Pražce | Barry Levinson | Sean Nokes | Kevin Bacon |
Režijní práce
Rok | Titul | Tvůrce | Spolurežisér | Umístění |
---|---|---|---|---|
1992 | Ordinaire et Disgracié | Claude Mollet | Hervé Pierre | Théâtre de la Ville |
Hudební videa
Rok | Píseň | Umělec | Ředitel |
---|---|---|---|
1996 | Kotě | Viktor Lazlo | Philippe Gautier |
Divadlo
Rok | Titul | Tvůrce | Ředitel | Umístění | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Autopsie | Pascal Cantelle | ||||
L'Épreuve | Éric Tallien | ||||
1984 | Parking du ciel | Emmanuel Weisz | Mnichov | ||
1985 | Balkón | Jean Genet | Georges Lavaudant | Comédie-Française | |
1986 | Macbeth | William Shakespeare | Jean-Pierre Vincent | ||
Bouře | Alfredo Arias | Festival d'Avignon Théâtre de la Commune | |||
1987 | Polyeukt | Pierre Corneille | Jorge Lavelli | Comédie-Française | |
1988 | Výměna | Thomas Middleton, William Rowley | Stuart Seide | Théâtre de Gennevilliers | |
král Lear | William Shakespeare | Jacques Kraemer | Théâtre de Boulogne-Billancourt | ||
Le Martyre de Saint Sébastien | Gabriele D'Annunzio, Claude Debussy | Jean-Pierre Vincent, Jean-Paul Chambas | Villa Medici Řím | ||
1989 | Nálady Marianne | Alfred de Musset | Francie Rousselle | Théâtre du Gymnase Marseille | |
1993 | Soud v Le Mal | Jacques Audiberti | Pierre Franck | Théâtre de l'Atelier | |
Kočka na rozpálené plechové střeše | Tennessee Williams | Michel Fagadau | Théâtre Marigny | ||
2005 | Derniers Remords avant l'oubli | Jean-Luc Lagarce | Jean-Pierre Vincent | CDDB-Théâtre de Lorient, La Criée | Jako Pierre |
2006 | Slečno Julie | August Strindberg | Didier Long | Théâtre Marigny | Jako Jean, komorník |
2007 | Je to jen konec světa | Jean-Luc Lagarce | François Berreur | MC2, Nouveau théâtre de Besançon, Maison de la Culture de Bourges, Théâtre de la Cité internationale, Théâtre des Célestins, Théâtre de la Manufacture | Prohlídka |
2008 | TNBA | ||||
Equus | Peter Shaffer | Didier Long | Théâtre Marigny | ||
2010 | Le Donneur de bain | Dorine Hollier | Dan Jemmett | ||
2011 | Pluie d’enfer | Keith Huff | Benoît Lavigne | Pépinière Théâtre | |
2014 | Le Secret de Poussinette | Bruno Wolkowitch | Comédie Saint-Michel | ||
2015 | Danser à Lughnasa | Brian Friel | Didier Long | Théâtre de l'Atelier |
Reference
- ^ „Biographie sur le site web“ (francouzsky). Archivovány od originál dne 16. března 2014. Citováno 18. srpna 2017.
- ^ „La bande originale“ (francouzsky). Archivovány od originál dne 20. října 2015. Citováno 18. srpna 2017.
externí odkazy
- Oficiální webové stránky (francouzsky)
- Bruno Wolkowitch na IMDb
- Bruno Wolkowitch na webu France 2 (francouzsky)