Brown Bag Software v. Symantec Corp. - Brown Bag Software v. Symantec Corp.

Brown Bag Software v. Symantec Corp
Pečeť odvolacího soudu Spojených států pro devátý okruh.svg
SoudOdvolací soud Spojených států pro devátý obvod
Celý název případuBrown Bag Software, California Corporation, Formerly Telemarketing Resources, Inc. v. Symantec Corp., a California Corporation John L. Friend, an Individual and Dba Softworks Development, 960 F.2d 1465 (9. cir. 1992)
Rozhodnuto7. dubna 1992
Citace960 F. 2d 1465 - Odvolací soud, 9. obvod 1992
Členství v soudu
Sedící soudciJoseph Tyree Sneed III, Thomas Tang, David R. Thompson
Klíčová slova
Porušení autorských práv, podstatná podobnost

Brown Bag Software v. Symantec Corp. je případ práva duševního vlastnictví, ve kterém Odvolací soud Spojených států pro devátý obvod částečně potvrdil a částečně uvolnil předchozí rozhodnutí Okresní soud Spojených států pro severní obvod Kalifornie. Společnost Brown Bag Software žalovala společnosti Symantec Corporation a John L. Friend, individuálního vývojáře softwaru pro Softworks Development, za porušení autorských práv a několik státních zákonů týkajících se podobnosti počítačů společností Symantec Corporation a Brown Bag Software osnovy programů.

Okresní soud zamítl stížnosti společnosti Brown Bag Software na porušení autorských práv a devátý obvodní odvolací soud tato rozhodnutí potvrdil. Devátý obvodní odvolací soud konstatoval, že nebylo vydáno rozhodnutí ohledně státněprávních nároků Brown Bag, a vrátil věc okresnímu soudu k rozhodnutí. Okresní soud později zamítl nároky právního státu Brown Bag a dokončil všechny žaloby v tomto případě.

Pozadí

John L. Friend byl nezávislý vývojář počítačových programů pro Softworks Development. Friend se nechal inspirovat originálním osnovním programem ThinkTank společnosti Symantec a vytvořil svůj vlastní osnovní program s názvem PC-Outline.[1]

V roce 1987 společnost Friend prodala vlastnictví duševního vlastnictví PC-Outline společnosti Brown Bag Software na základě dvou ustanovení. Za prvé, Friend nemohl vyvinout program, který by porušoval nově nabytá autorská práva společnosti Brown Bag na PC-Outline. Zadruhé, Friend měl nevýhradní právo používat několik stránek zdrojového kódu PC-Outline.

Ve stejném roce společnost Friend vyvinula a prodala další osnovní program s názvem GrandView společnosti Symantec. Společnost Symantec rebrandovala tuto akvizici jako upgrade svých počítačových programů, ThinkTank a MORE.

8. června 1988 společnost Brown Bag Software žalovala společnost Symantec u federálního okresního soudu za porušení autorských práv a práv k ochranné známce společnosti Brown Bag.[2] Brown Bag tvrdil, že Symantec a Friend zkopírovali několik funkcí PC-Outline, včetně: základních konceptů počítačového grafického uživatelského rozhraní, myšlenky osnovního programu, použití rozevíracích oken a barevného schématu programu. Dále společnost Brown Bag tvrdila, že společnost Symantec nepravdivě inzerovala svůj program GrandView jako upgrade oproti programu Brown Bag pro PC-Outline.

Rozhodnutí soudu devátým okruhem

Přístup k obchodním tajemstvím prozrazeným v oblasti objevování

Za společnost Symantec Corp byl vydán ochranný příkaz, který má omezit interní právní zástupce společnosti Brown Bag v přístupu k jakémukoli obchodnímu tajemství vyzrazenému v objevu.[1] Společnost Symantec tvrdila, že přístup k těmto obchodním tajemstvím, která zahrnovala zdrojový kód, vývojové plány a informace o beta testeru, byla nepřiměřenou zátěží. Soudce vydal rozkaz poté, co dospěl k závěru, že zaměstnání právního zástupce společnosti Brown Bag by „nutně znamenalo poradenství zaměstnavatelům v souvislosti s obchodními tajemstvími společnosti Symantec“.[1]

Brown Bag tvrdil, že soudce, který vydal rozkaz, neprovedl před vydáním ochranného rozkazu věcné šetření. Soud přezkoumal záznamy a zjistil, že soudce před vydáním ochranného příkazu provedl s oběma stranami komplexní slyšení. Soud poznamenal, že soudce rovněž umožnil společnosti Brown Bag nepřímo interpretovat obchodní tajemství považovaná za „pouze oči právníků“ prostřednictvím nezávislého konzultanta a žádat o nerušený přístup ke všem dokumentům, které považoval za nezbytné na základě jednotlivých dokumentů.[3] Soud to považoval za dobrý důvod pro ochranný příkaz a potvrdil rozhodnutí soudce.

Nárok na porušení autorských práv

Soud také potvrdil souhrnný rozsudek okresního soudu o žalobách na porušení autorských práv ve prospěch společnosti Symantec.[1] Z čestného prohlášení počítačového experta Ronalda Ogga označil okresní soud pět skupin vlastností, o nichž si Brown Bag myslel, že porušují jejich autorská práva:

  1. Pojmy zásadní pro řadu počítačových programů
  2. Myšlenka osnovního programu
  3. Použití rozevíracích oken
  4. Barevné schéma používané programem PC-Outline
  5. Sada funkcí podobných PC-Outline

Soud rozhodl, že první čtyři skupiny prvků jsou buď nechráněné zákonem o autorských právech, protože se jednalo o myšlenky nebo koncepty zásadní pro obecné osnovy, nebo nejsou v zásadě podobné mezi těmito dvěma programy. Soud rovněž souhlasil s okresním soudem, že soubor funkcí, které se podobají PC-Outline, byl způsoben právem Frienda vykonávat jeho nevýhradní licenci na zdrojový kód PC-Outline.

Analýza podstatné podobnosti

Brown Bag tvrdil, že okresní soud řádně neprovedl právní analýzu pomocí analytická pitva ve vnitřní zkoušce pro zkoušku podstatná podobnost.[1] Ačkoli použití „analytické pitvy a znaleckého posudku je pro vnitřní testy nevhodné,“ analytické a odborné svědectví je vhodné pro vnější zkoušky.[3] Soud odmítl tvrzení Brown Bag s tím, že testy na vnějších testech se rozšířily o analytickou disekci „jako nástroj pro porovnání nejen myšlenek, ale i výrazů“.[1]

Vnitřní test lze použít pouze při zkoumání chráněného výrazu.[3] Soud cituje Data East USA, Inc. v. Epyx, Inc. podpořit toto tvrzení s tím, že „je třeba určit zdroj podobnosti a určit, zda se na tento zdroj vztahuje autorské právo žalobce“.[1] Místo použití analytické pitvy pro podstatnou podobnost okresní soud použil analytickou pitvu k určení, které prvky lze chránit.[4][5] Soud považoval analytickou disekci prvků chráněných autorskými právy za nezbytnou k určení rozsahu autorských práv společnosti Brown Bag. Vnitřní testy byly provedeny až po odfiltrování nechráněných prvků a nevyužily analytickou pitvu a odborné svědectví.

Nárok na ochrannou známku

Soud se domníval, že se okresní soud pokusil zbavit se všech federálních nároků společnosti Brown Bag (autorská práva a ochranná známka), ale okresní soud výslovně nevydal rozhodnutí týkající se tvrzení, že společnost Symantec porušila práva na ochrannou známku podle Lanham Act.[1] Soud nemohl vydat nové rozhodnutí a vrátil věc okresnímu soudu k objasnění rozhodnutí.

Význam

Devátý okruh stanovil, že analytická pitva může být použita pro podstatnou podobnost vyjádření uživatelských rozhraní, a pečlivě formuloval svůj názor tak, aby platil pro všechny předměty.[3] Devátý obvod dále stanovil, že analytickou pitvu lze použít k oddělení chráněných forem vyjádření od nechráněných. Devátý okruh jasně rozlišoval mezi analytickou pitvou použitou pro vnější testy a analytickou pitvou použitou pro analýzu autorských práv.[1]

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i Brown Bag Software v. Symantec Corp., USA 960 F.2d 1465 (1992).
  2. ^ Hastings Communications and Entertainment Law Journal (Comm / Ent), sv. 15, číslo 3 (1992-1993), str. 571-604 Russo, Jack; Nafziger, Jamie 15 Hastings Comm. & Ent. L.J.571 (1992-1993)
  3. ^ A b C d University of Puget Sound Law Review, sv. 16, 1. vydání (podzim 1992), str. 319 - 372 Bierman, Ellen M. 16 U. Puget Sound L. Rev. 319 (1992-1993)
  4. ^ Apple Computer, Inc. v. Microsoft Corp., USA 35 F.3d 1435 (1994).
  5. ^ Jeffrey Kouf v. Walt Disney Pictures & Television, USA 16 F.3d 1042 (1994).