Brücke der Solidarität - Brücke der Solidarität - Wikipedia
Most solidarity Brücke der Solidarität | |
---|---|
![]() Most při pohledu z jižního přístupu | |
Souřadnice | 51 ° 24'54 ″ severní šířky 6 ° 44'19 ″ východní délky / 51,41500 ° N 6,73861 ° ESouřadnice: 51 ° 24'54 ″ severní šířky 6 ° 44'19 ″ východní délky / 51,41500 ° N 6,73861 ° E |
Nese | Moerser Straße |
Kříže | Rýn |
Národní prostředí | Duisburg |
Ostatní jména) | Admirál-Graf-Spee-Brücke od roku 1988: Brücke der Solidarität |
Vlastnosti | |
Design | Svázaný oblouk |
Celková délka | 255,9 m |
Výška | 35 m |
Dějiny | |
Zahájení výstavby | Červenec 1945 |
Slavnostně otevřena | 3. července 1950 |
Umístění | |
![]() |
The Most solidarity (Němec: „Brücke der Solidarität“) je most přes Rýn mezi městskými částmi Rheinhausen a Hochfeld ve městě Duisburg.
Historie mostu
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/84/Br%C3%BCcke_der_Solidarit%C3%A4t_-_Schild.jpg/220px-Br%C3%BCcke_der_Solidarit%C3%A4t_-_Schild.jpg)
Stavba na předchůdci mostu, na Admirál-Graf-Spee-Brücke, byla zahájena 12. ledna 1934 a most byl slavnostně otevřen 22. května 1936 tehdejším ministrem Joseph Goebbels. Celkové náklady na stavbu byly 6,75 milionu Říšská značka. Jako Železniční most Duisburg-Hochfeld, most ustoupil do vzduchu Wehrmacht 4. března 1945. Zůstal pouze lužní most na levém břehu Rýna.
V červenci 1945 byl nový most již ve výstavbě a most byl uveden do provozu 3. července 1950. Na základě doporučení Krupp Stahlbau Rheinhausen, nový most byl postaven jako Svázaný oblouk, největší svého druhu v Německu v té době s rozpětím 255,9 metrů. Zatímco předchozí most měl čtyři pruhy, Britská vojenská vláda trval na tříproudém mostě. Začátkem 90. let byl most důkladně zrekonstruován, zejména staré části lužního mostu. Od několika let je možné pomocí semaforu upravit směr jízdních pruhů podle aktuální poptávky.
Technická data
- Typ konstrukce: Svázaný oblouk
- Šířka oblouku: 255,91 m
- Pfeilhöhe 35,5 m
- Versteifungsträger: einwandig genietete Blechträger mit 4320 mm Stegblechhöhe
- Abstand der Versteifungsträger: 12,4 m
- Steghöhe des Hutquerschnitts: 1,7 m Scheitel, 2,10 m Kämpfer
- Šířka vozovky: 9 m (3 pruhy po 3 m)
- Šířka jízdního pruhu: 1,1 m
- Šířka stezky: 1,8 m
Pojmenování
V roce 1987 byl Rheinhausen přítomen v médiích kvůli protestům proti uzavírání místních ocelárna. Dne 10. prosince 1987 byl most obsazen Krupp dělníci na protest proti uzavření jejich závodu.[1] Po celou zimu 1987 a 1988 následovaly velké demonstrace proti uzavření zbývající huti. Kromě mostu přes Rýn okupovali demonstranti také Bundesautobahn 40 a zablokoval ústředí Krupp v Villa Hügel v Essen. Kolíky doprovázely konflikty měsíce. Proto se Rheinhausen stal synonymem pro ocelářská krize. Most Rheinhausen-Hochfeld byl přejmenován na Brücke der Solidarität protestujícími pracovníky 20. ledna 1988. V tento den pochodovalo k mostu 50 000 ocelářských dělníků z více než 60 tavíren. Učni školicí dílny Krupp vyrobili přes noc nový typový štítek.[2] Brzy poté byl název oficiálně upraven městem Duisburg.
Viz také
Reference
- AufRuhr. Rheinhausen 1987/1997. Text Waltraud Bierwirth, Fotos Manfred Vollmer. Essen: Klartext-Verlag, 1997. ISBN 3-88474-596-4.
- ^ Deutsches Historisches Museum: Fotografie Demonstrace na Rheinhausener Rheinbrücke
- ^ Der Mythos von Rheinhausen Archivováno 4. března 2016 na adrese Wayback Machine (PDF; 8,0 MB). Byl machen die Gewerkschaften heute? flétna. Magazin der bpb „Dezember 2007, strana 12, abgerufen am 3. října 2012