Kompletní vydání Bohuslava Martinů - Bohuslav Martinů Complete Edition

Kompletní vydání Bohuslava Martinů

The Kompletní vydání Bohuslava Martinů (BMCE; Souborné vydání děl Bohuslavy Martinů (česky) si klade za cíl vydat kompletní díla českého skladatele Bohuslav Martinů (1890–1959). BMCE je kompletní historické kritické vydání všech hotových a nedokončených skladeb Bohuslava Martinů. Je založen na vědeckém hodnocení všech dostupných zdrojů a analyzován nejnovějšími metodami textové kritiky a hudební filologie.[1] BMCE je velmi komplexní podnik, který nabízí řadu organizačních, právních a akademických výzev.[2] První svazek byl vydán v roce 2014 a podle plánu je vydáno celkem 106 svazků v průběhu 53 let.[3] Z těchto důvodů je BMCE považováno za vrcholný počin současné češtiny hudební vydavatelství.[4]

"První svazky Complete Edition Bohuslava Martinů slibují mimořádný vydavatelský počin."[2]

Kompletní vydání

Svazek vydání

Dříve bylo mnoho skladeb Bohuslava Martinů buď nezvěstných, dostupných pouze jako nekvalitní reprodukce autogramů nebo rukopisných kopií, nebo opatřených neadekvátní edicí; publikovaná díla obsahovala chyby a problematická řešení výkonu nebo byla vyprodána nebo jinak nepřístupná.[5] Již z tohoto důvodu je nové kritické vydání velmi potřebným podnikem v oblasti hudební filologie, interpretace a historie, i když by nemělo přinést žádné nové poznatky ani nepublikované skladby.[6]

BMCE je založen na pečlivé vědecké práci, výzkumu primárních zdrojů a nejnovějších metodických standardech a zkušenostech v hudební filologii. Přináší nová čtení hudebního textu a čerstvé poznatky o genezi díla. Mezinárodní redakční rada je vybavena zkušenostmi z dalších kompletních vydání vydaných po celé Evropě. Vydání je určeno jak pro praktické použití hudebníky, tak pro teoretické studium muzikologů a vědců. Pomocí hloubkových analýz primárních zdrojů artikuluje skladatelovy záměry v nejpravdivější možné formě. Rozsáhlé předmluvy a kritické zprávy také představují nejnovější poznatky; kromě „poslední autorizované verze“,[7] vedle intervencí hudebníků, vydavatelů a producentů jsou poskytována alternativní originální čtení.[6] Redakční pokyny odpovídají nejnovějším trendům ve vydávání soudobé hudby (stáhnout tady ) při respektování zvláštností skladatelovy notace. Proto se jejich použití může u jednotlivých svazků mírně lišit.[2] Podrobný přehled redakčních pravidel, struktury samostatných svazků a harmonogramu publikací byl zveřejněn v Hudební věda ředitel Institutu Bohuslava Martinů v roce 2004.[8]

Mnoho autogramů a tisků skladeb Martinů je rozptýleno po různých zemích, prakticky nepřístupných nebo zcela chybí. Mnoho z jeho publikovaných prací zůstává vázáno na nakladatelství po celém světě, a proto jsou z velké části nedostupné. Kompletní vydání Bohuslava Martinů se ujalo obtížného úkolu přinést dílo tohoto významného skladatele dvacátého století širší veřejnosti poprvé v jeho komplexnosti, včetně vydání dříve neznámých nebo nedokončených skladeb a skladatelových skic knih.[9]

BMCE vydává Bärenreiter-Verlag, Kassel prostřednictvím české pobočky Bärenreiter Praha (nástupce českého státního hudebního vydavatelství) Supraphon ). K vydání se již přihlásila řada univerzit, hudebních archivů a dalších institucí v Evropě i Americe. První publikované svazky se již dostaly na koncertní pódia - a díla Martinů se tak hrají v nových kritických verzích. Abychom jmenovali několik příkladů, Symfonie č. 4 a Epos o Gilgamešovi byly provedeny Česká filharmonie pod Jiří Bělohlávek, zatímco Strašidelná nevěsta vykreslil Jiří Rožeň a Filharmonie Brno.[10] BMCE také usiluje o šíření méně známých, dříve nepublikovaných nebo nově objevených skladeb do repertoárů světově proslulých souborů.[11]

„Toto nové kompletní vydání - které velmi doporučuji hudebním knihovnám i vážným nadšencům Martinů - by mělo udělat hodně pro to, aby se jeho hudba dostala na okraj.“ říká muzikolog Nigel Simeone, odborník na hudbu dvacátého století.[12] Německý kritik Christoph Flamm počítá s tím, že BMCE „Splňuje největší očekávání.“[11]

Jak je BMCE financováno

Kompletní vydání prací Martinů je projekt, který klade vysoké nároky na financování, načasování a personální zajištění. V současné době je spolufinancován Evropskou unií Grantová agentura České republiky, Nadace Bohuslava Martinů, Nadace Martinů v Basileji a Státní kulturní fond Česká republika.[13]

Redakční rada

Slavnostní zasedání redakční rady BMCE
Zasedání redakční rady BMCE

V redakční radě BMCE jsou přední odborníci - muzikologové - z celé Evropy, kteří mají zkušenosti s kritickými vydáními dalších významných skladatelů:[11]

  • Prof. Dr. Peter Ackermann (Hochschule für Musik und Darstellende Kunst, Frankfurt nad Mohanem),
  • Mgr. Aleš Březina, PhD. (Institut Bohuslava Martinů, Praha),
  • Prof. PhDr. Jarmila Gabrielová, CSc. (Katedra hudební vědy Univerzity Karlovy, Praha),
  • Mgr. Martin Ledvinka (Institut Bohuslava Martinů, Praha),
  • PhDr. Kateřina Maýrová (Národní muzeum - České muzeum hudby, Praha),
  • Mgr. Marek Pechač (Ústav Bohuslava Martinů, Praha),
  • Prof. Dr. Daniela Philippi (Gluck-Gesamtausgabe, Institut für Musikwissenschaft, Goethe-Universität, Frankfurt nad Mohanem),
  • Prof. Dr. Ivana Rentsch (Institut für Historische Musikwissenschaft, Universität Hamburg),
  • Prof. Dr. Giselher Schubert (Paul Hindemith-Institut, Frankfurt nad Mohanem),
  • Prof. Dr. Arne Stollberg (Institut für Musikwissenschaft und Medienwissenschaft, Humboldt-Universität, Berlín),
  • PhDr. Eva Velická, PhD. (Bärenreiter Praha),
  • Dr. Paul Wingfield (Trinity College, Cambridge),
  • Mgr. Jitka Zichová (Ústav Bohuslava Martinů, Praha),
  • Doc. MgA. Mgr. Vít Zouhar, Ph.D. (Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc),
  • Mgr. Pavel Žůrek, PhD. (Institut Bohuslava Martinů, Praha)[14]

V čele redakční rady je prezidium, který má rozhodující autoritu; předsedá jí prezidium, který má rozhodující autoritu; it Aleš Březina], ředitel Institutu Bohuslava Martinů.

Redakční rada schází se jednou ročně v Nadaci Bohuslava Martinů v Praze. Práce jednotlivých editorů je představena společně s novými poznatky a výzkumy a jsou diskutovány koncepční problémy, potenciální změny a úpravy pokynů BMCE.[15] Redakční rada dohlíží na vědeckou dokonalost vydání a může rozhodovat o sporných otázkách.[1]

Podklady - výzkum primárních zdrojů Bohuslava Martinů

Jako „nejvyšší úroveň redakční práce" musí kritické vydání odrážet všechny existující zdroje. Úpravy, tj. „Příprava hudebního textu ke zveřejnění", jsou komplexní a vysoce kvalifikovaná práce. Redaktoři musí studovat a kriticky posoudit autogram díla, rukopisné kopie, první výtisky, korespondence a zmínky v tisku týkající se dané skladby, výkonných materiálů atd., aby bylo možné s maximální věrností rekonstruovat skladatelovy záměry. Používají kritické metody založené na historickém výzkumu , sémiotická analýza a důkladné pochopení daného stylu hudby.[16]

Bohuslav Martinů strávil většinu svého života mimo svou domovinu - ve Francii, Spojených státech amerických a Švýcarsku. To znamená, že zdroje jsou rozptýleny po celém světě a jsou uloženy v různých institucích a soukromých sbírkách s omezenou přístupností. Další komplikace jsou způsobeny jazykovými problémy a publikačními právy. Institut Bohuslava Martinů se snaží sbírat digitální a fyzické kopie různých zdrojů jak pro BMCE, tak pro další výzkumné pracovníky; tyto jsou shromážděny do databáze zdrojů a zpřístupněny akademické komunitě. Od svého založení v roce 1995[17] Institut Bohuslava Martinů „Se vyvinula v mezinárodně uznávanou organizaci, která [...] je příkladem a inspirativním konceptem pro další podobné projekty doma i v zahraničí.“[18]

Časový plán publikace

Redakční práce mají tendenci být plánována na desítky let dopředu. Kvůli jasnosti jsou kompletní díla skladatele zařazena do edice následujícím způsobem:

Přehled sérií

I. Scénická díla a filmová hudba (cca 43 svazků)

1. Opery

2. Balety

3. Náhodná a filmová hudba

II. Orchestrální hudba (cca 16 svazků)

1. Symfonie

2. Práce pro velký orchestr

3. Práce pro komorní orchestr nebo malý orchestr

4. Suity a ukázky z divadelních děl (upraveno skladatelem)

III. Koncerty a jiná koncertantní díla (cca 17 svazků)

1. Koncerty pro sólové nástroje

2. Dvojitý, trojitý a čtyřnásobný koncert

IV. Komorní hudba (asi 9 svazků)

1. Duos

2. Tria

3. Kvartety

4. Kvintety - nonety

V. Klávesnice funguje (asi 3 svazky)

1. Klavír

2. Cembalo, varhany, dva klavíry

VI. Sborová díla a písně (cca 8 svazků)

1. Sbory

2. Oratoria a kantáty

3. Písně, melodramy

VII. Doplňky a varia (asi 7 svazků)[19]

1. Náčrtky, dílčí skóre

2. Particelli nerealizovaných děl

3. Faxy[9]

Seznam publikovaných a plánovaných svazků

Kompletní vydání Bohuslava Martinů

První publikované svazky

Časový plán publikace bere v úvahu dostupnost zdrojů a stávající publikační práva k dílům a zároveň se snaží vyvážit obsah jednotlivých svazků a kapacitu editorů. V současné době se připravuje zhruba 20 svazků BMCE.[20]

Všechny dříve publikované svazky obsahují podrobnou předmluvu (která představuje aktuální poznatky o genezi díla atd.) A kritickou zprávu v českém a anglickém jazyce, doplněnou faksimile příklady autogramu a dalších zdrojů a seznam zdrojů.[11] Vydání má každoročně vydávat dva svazky,[6] v lněné vazbě o velikosti 25,5 x 32,5 cm.[20]

Úplně prvním publikovaným svazkem BMCE bylo oratorium Epos o Gilgamešovi, H 351, editoval Aleš Březina, ředitel Institutu Bohuslava Martinů. Jeho vynikající redakční a vědecká kvalita a komplexnost (kromě samotné partitury obsahuje svazek faksimile vybraných zdrojů, výňatky z korespondence, podrobnou předmluvu a alternativní čtení) ocenila na frankfurtském hudebním veletrhu 2016 Německá asociace hudebních vydavatelů (Deutscher Musikverleger-Verband ) Cena německé hudební edice za nejlepší vydání roku 2015. Porota ji vybrala mezi 74 publikací z 18 německých nakladatelství.[21] Vysokou kvalitu svazku oceňuje i český muzikolog Jiří Zahrádka, který jej považuje za "Příkladné zacházení s jinými díly tohoto druhu."[2]

Ve stejném roce také vyšlo Martinů’s Symfonie č. 4, H 303, kterou upravila britská dirigentka Sharon Andrea Choa. Další pomoc poskytl renomovaný český dirigent Jiří Bělohlávek; svazek obsahuje jak poslední autorizovanou verzi díla (s předtiskovými úpravami z roku 1948), tak původní verzi symfonie z roku 1945, jak ji zaznamenal Rafael Kubelík pro Ultraphon.[22] Obě nové partitury byly veřejnosti představeny na hudebním festivalu Smetanova Litomyšl.[23] Jejich slavnostního zahájení se zúčastnil český ministr kultury Daniel Herman a šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek (který také účinkoval Symfonie č. 4 v nové kritické verzi).[24]

Třetí svazek s komorní hudbou pro 6 až 9 nástrojů, který v roce 2015 upravila muzikologka Jitka Zichová (Ústav Bohuslava Martinů), zahrnoval Les Rondes, H 200, Serenáda č. 1, H 217, Serenáda č. 3, H 218, Stowe Pastorals, H 335 a Nonet č. 2, H 374.[25] Svazek byl oficiálně představen veřejnosti v Českém muzeu hudby (Národní muzeum) v říjnu 2016 v rámci PKF - Prague Philharmonia koncertní cyklus „Komorní dialogy napříč staletími“,[10] který měl také premiéru kritického vydání skladeb. "Skladby jsou psány pro neobvyklé výkonné síly, ale sdílejí vysokou úroveň originality a umělecké kvality." Vůbec poprvé budou díla uvedena na jediném koncertu a z nového kritického vydání, které nahradí staré nevhodné edice z doby před 50 lety nebo více, “ Komentovala to Jitka Zichová.[26]

V roce 2016 skladatel a profesor hudby Vít Zouhar připravil Martinů čtyři komorní kantáty Otevření pružin, H 354, The Legend of the Smoke from Potato Tops, H 360, Pampeliška Romance, H 364 a Mikesh of the Mountains, H 375. Tento čtvrtý svazek BMCE byl uveden na trh Národní divadlo v Brně v říjnu 2017. Vydání obsahuje pečlivě připravenou předmluvu, nové poznatky o genezi jednotlivých skladeb a podrobný popis procesu úpravy. Mezinárodním souborům by mohlo bránit rozhodnutí podložit notaci pouze českými texty (překlady jsou vytištěny na konci svazku).[2] Později téhož roku vydal Paul Wingfield z Trinity College vydavateli další díl s Polní mše, H 279 a Strašidelná nevěsta, H 214 I A, který nyní čeká na zveřejnění.

Pátým počinem vydání bylo vydání čtyř z osmi smyčcových kvartet Bohuslava Martinů - Smyčcový kvartet č. 4, H 256, Smyčcový kvartet č. 5, H 268, Smyčcový kvartet č. 6, H 312 a Smyčcový kvartet č. 7, H 314. Skupinu redaktorů vedl Aleš Březina; svazek, publikovaný v roce 2017, poskytuje autorově poslední autorizované verze kvartet. Zainteresovaní čtenáři také najdou verzi bez dodatků k prvnímu vydání a faksimilií důležitých dokumentů a skic.[27]

Šestý díl vydání Christophera Hogwooda (zemřel), Marka Pechače a Pavla Žůreka vyšel v roce 2018 a obsahuje Koncert pro smyčcový kvartet a orchestr, H 207 a Sinfonia Concertante, H 322. Následující svazek s Concerto da Camera pro housle, smyčcový orchestr, klavír a bicí nástroje, H 285 a Rhapsody-Concerto pro violu a orchestr, H 337, editace Sandra Bergmannová, Aleš Březina, Paul Silverthorne, Jitka Zichová a Pavel Žůrek (díl 7), má vyjít v létě 2019.

Přehled prvních deseti svazků

  • Řada VI / 2, Epos o Gilgamešovi, H 351, vyd. Aleš Březina, BA 10571,[28] 2014,
  • Řada II / 1, Symfonie č. 4, H 305, vyd. Sharon Andrea Choa, BA 10572, 2014,
  • Řada IV / 4, Les Rondes, H 200, Serenáda č. 1, H 217, Serenáda č. 3, H 218, Stowe Pastorals, H 335, Nonet č. 2, H 374, vyd. Jitka Zichová, BA 10574, 2015,
  • Řada VI / 2, Otevření pružin, H 354, The Legend of the Smoke from Potato Tops, H 360, Pampeliška Romance, H 364, Mikesh of the Mountains, H 375, vyd. Vít Zouhar, BA 10575, 2016,
  • Řada IV / 3, Smyčcový kvartet č. 4, H 256, Smyčcový kvartet č. 5, H 268, Smyčcový kvartet č. 6, H 312, Smyčcový kvartet č. 7, H 314, Eds. Aleš Březina et al., BA 10576, 2017,
  • Řada III / 2 Koncert pro smyčcový kvartet a orchestr, H 207, Koncertantní Sinfonia, H 322, Eds. Christopher Hogwood †, Marek Pechač, Pavel Žůrek, BA 10577, 2018,
  • Řada VI / 2, Polní hmota, H 279, Strašidelná nevěsta, H 214 I A, vyd. Paul Wingfield, BA 10573,
  • Řada III / 1, Concerto da camera pro housle a smyčcový orchestr s klavírem a perkuse, H 285, Rhapsody-Concerto pro violu a orchestr [, H 337, Eds. Sandra Bergmannová, Aleš Březina, Paul Silverthorne, Jitka Zichová, Pavel Žůrek, BA 10578, 2019
  • Řada III / 1, Zaklínadlo. Koncert pro klavír a orchestr č. 4, H 358, Koncert pro klavír a orchestr č. 5 (Fantasia concertante), H 366, vyd. Ivana Tabak, BA 10579,
  • Řada I / 1, Ariane, lyrická opera v 1 dějství, H 370, vyd. R. Simon, BA 10580.[20]

Reference

  1. ^ A b Velická, Eva; Bergmannová, Sandra; Berná, Lucie (2008). Rukověť hudebního editora. Praha: Editio Bärenreiter. p. 74.
  2. ^ A b C d E Zahrádka, Jiří. "Souborné vydání díla Bohuslava Martinů". Opus musicum. 50 (3): 106–108.
  3. ^ čtk (07.12.2015). „Institut Martinů se dál sousředí na souborné vydání jeho díla“. Blesk. Citováno 2019-06-14.
  4. ^ Schlüren, Christoph (2017). „Das Konstruktive und das Fantastische“. Neue Musikzeitung. 66 (12).
  5. ^ Březina, Aleš (2015). „Dlouho očekávaný projekt. Zahájení kompletního vydání děl Bohuslava Martinů“. [t] akte. Citováno 2019-06-14.
  6. ^ A b C Veber, Petr (11.03.2018). "Dvoumetrový Martinů". Opera plus. Citováno 2019-06-14.
  7. ^ Dadelsen, Georg von (2001). Tzv. "verze poslední ruky" v hudbě. In: CARACI VELA, Maria, ed. Kritika hudebního textu: metody a problémy hudební filologie (PDF). Praha: Masarykova univerzita.
  8. ^ Březina, Aleš (2004). „Editionsrichtlinien der Bohuslav Martinů-Gesamtausgabe“ (PDF). Hudební věda. 41 (3–4): 411–432.
  9. ^ A b "Série". www.martinu.cz. Citováno 2019-06-14.
  10. ^ A b "Souborné kritické vydání díla Bohuslava Martinů". scena.cz. 2016-10-14. Citováno 2019-06-14.
  11. ^ A b C d Flamm, Christoph. „Bohuslav Martinů: Gesamtausgabe“. Musikforschung (4): 36.
  12. ^ Simeone, Nigel (září 2016). "První svazky v kompletním vydání Martinů". Poznámky. 73 (1): 170.
  13. ^ „Kompletní vydání Bohuslava Martinů“. www.martinu.cz. Citováno 2019-06-14.
  14. ^ "Redakční rada". www.martinu.cz. Citováno 2019-06-14.
  15. ^ „Zasedání ediční rady“. www.martinu.cz. Nadace Bohuslava Martinů. Citováno 2019-07-26.
  16. ^ Velická, Eva; Bergmannová, Sandra; Berná, Lucie (2008). Rukověť hudebního editora. Praha: Editio Bärenreiter Praha. str. 9–24.
  17. ^ „Institut Bohuslava Martinů v Praze“. www.martinu.cz. Citováno 2019-06-14.
  18. ^ Pirner, Jan (2017). „Bohuslav Martinů: Epos o Gilgamešovi, H 351 (Souborné vydání díla Bohuslava Martinů VI / 2/1), vyd. Aleš Březina, Praha 2014“. Hudební věda. 54 (2): 224.
  19. ^ Čísla svazků viz Zahrádka, str. 107.
  20. ^ A b C „Časový plán vydání“. www.martinu.cz. Citováno 2019-06-17.
  21. ^ vos (2016-04-06). ""Gilgameš "Bohuslava Martinů získal prestižní německé ocenění Best Edition 2016". Harmonie. Citováno 2019-06-17.
  22. ^ Choa, Sharon Andrea. Předmluva. In: Martinů, Bohuslav a Choa, Sharon Andrea, ed. Symphony No. 4, H 305 = Symfonie č. 4, H 305 [skóre]. Praha: Bärenreiter Praha, 2014, s. XXIV-XXV.
  23. ^ „Benefiční koncert Institutu Bohuslava Martinů“. www.bohemianheritage.cz. Citováno 2019-06-17.
  24. ^ Menčík, Milan (09.06.2015). „První dva svazky kritické edice díla Bohuslava Martinů pokřtí na festivalu Smetanova Litomyšl ministr kultury ČR a šéfdirigent České filharmonie“. www.musicserver.cz. Citováno 2019-06-17.
  25. ^ Zichová, Jitka (2016). „Neobvyklé bodování. Smíšená komorní hudba Bohuslava Martinů“. www.takte-online.de. Citováno 2019-06-17.
  26. ^ Stehlík, Luboš (2016-10-20). "Kritický Martinů". www.casopisharmonie.cz. Citováno 2019-06-17.
  27. ^ Březina, Aleš. „5. díl úplného vydání Bohuslava Martinů - Smyčcový kvartet č. 4–7“. Die Takte.
  28. ^ Číslo vydavatele.

Zdroje

  • Březina, Aleš (2004). „Editionsrichtlinien der Bohuslav Martinů-Gesamtausgabe“. Hudební věda. 41 (3–4): 411–432.
  • Halbreich, Harry (2007). Bohuslav Martinů: Werkverzeichnis und Biografie (2. vyd.). Mainz: Schott.
  • Flamm, Christoph (2017). „Bohuslav Martinů: Gesamtausgabe“. Musikforschung (4): 36.
  • Kašpárek, Ludvík (2016). "Křest 4. svazku Souborného vydání díla Bohuslava Martinů". Hudební rozhledy. 69 (12): 18.
  • Martinů, Bohuslav a Březina, Aleš, vyd. Epos o Gilgamešovi, H 351 = Epos o Gilgamešovi, H 351 [skóre]. Praha: Bärenreiter Praha, 2014.
  • Martinů, Bohuslav a Choa, Sharon Andrea, vyd. Symphony No. 4, H 305 = Symfonie č. 4, H 305 [skóre]. Praha: Bärenreiter Praha, 2014.
  • Martinů, Bohuslav a Zichová, Jitka, vyd. Les Rondes, H 200; Serenáda č. 1, H 217; Serenáda č. 3, H 218; Stowe Pastorals, H 335; Nonet č. 2, H 374 [skóre]. Praha: Bärenreiter Praha, 2015.
  • Martinů, Bohuslav a Zouhar, Vít, vyd. Otevření pružin, H 354; Legenda o kouři z brambor, H 360; Pampeliška, H 364; Mikesh z hor, H 375 = Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z pampelišek, H 364; Mikeš z hor, H 375 [skóre]. Praha: Bärenreiter Praha, 2016.
  • Martinů, Bohuslav a Březina, Aleš, vyd. Smyčcový kvartet č. 4, H 256; Smyčcový kvartet č. 5, H 268; Smyčcový kvartet č. 6, H 312; Concerto da camera (Smyčcový kvartet č. 7), H 314 = Smyčcový kvartet č. 4, H 256; Smyčcový kvartet č. 5, H 268; Smyčcový kvartet č. 6, H 312; Concerto da camera (Smyčcový kvartet č. 7), H 314 [skóre]. Kassel: Bärenreiter, 2017.
  • Mihule, Jaroslav (1974). Bohuslav Martinů: profil života a díla (1. vyd.). Praha: Editio Supraphon.
  • Pirner, Jan (2017). "Bohuslav Martinů: Epos o Gilgamešovi, H 351 (Souborné vydání díla Bohuslava Martinů VI / 2/1), vyd. Aleš Březina, Praha 2014". Hudební věda. 54 (2): 224–227.
  • Schlüren, Christoph (2017). „Das Konstruktive und das Fantastische“. Neue Musikzeitung (12).
  • Simeone, Nigel (podzim 2016). „První svazky v kompletním vydání Martinů“. Poznámky. 73 (1): 166–170.
  • Simon, Robert C. (2014). Bohuslav Martinů: Výzkumný a informační průvodce. New York: Routledge.
  • Šafránek, Miloš (1961). Bohuslav Martinů: život a dílo (1. vyd.). Praha: Státní hudební vydavatelství.
  • Šmídová, Ludmila (2017). "Bohuslav Martinů: Symfonie č. 4, H 305 (Souborné vydání díla Bohuslava Martinů II / 1/4), vyd. Sharon Andrea Choa, Praha 2014". Hudební věda. 54 (2): 227–230.
  • Velická, Eva; Bergmannová, Sandra; Berná, Lucie (2008). Rukověť hudebního editora. Praha: Editio Bärenreiter Praha.
  • Zahrádka, Jiří (2018). "Souborné vydání díla Bohuslava Martinů". Opus musicum. 50 (3): 106–108.

Další čtení

  • Appel, Bernhard R .; Veit, Joachim (2000). Editionsrichlinien Musik. Kassel: Bärenreiter.
  • Berke, Dietrich (1995). Denkmäler und Gesamtausgaben, Hudba v Geschichte und Gegenwart. 2. Kassel: Bärenreiter. str. 1109–1155.
  • Caraci Vela, Maria (2015). Hudební filologie. Instituce, historie a kritické. ETS.
  • Feder, Georg (1987). Musikphilologie: Eine Einführung in die musikalische Textkritik, Hermeneutik und Editionstechnik. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft.
  • Grier, James (1996). Kritická úprava hudby. Cambridge: Cambridge University Press.
  • Schmidt, Christian Martin (1995). Editionstechnik, Musik v Geschichte und Gegenwart. Kassel: Bärenreiter. 1656–1680.
  • Sydney Robinson, Charles (2008). "Kritická vydání". Grove Music Online.

externí odkazy