Symfonie č. 4 (Martinů) - Symphony No. 4 (Martinů)
The Symfonie č. 4, H. 305, autor Bohuslav Martinů byl složen v New York City od dubna 1945 a dokončena v letním sídle Martinů v Cape Cod v červnu 1945. Na finále je nápis South Orleans, 14. června 1945.[Citace je zapotřebí ]
Práce probíhá ve čtyřech větách a podle skladatele vyrůstá z jediného motivu.[1] První věta střídá lyrický a rytmický materiál prezentovaný ve variantách. Druhá věta, v 6/8 čase, je Scherzo, označený rytmicky nepravidelným Dvořákian vedoucí melodie.[2] Pomalému třetímu pohybu dominují struny s krátkou pasáží pro dechový nástroj. Finále je energickým přepracováním dřívějšího materiálu a končí živým tutti.
Práce je věnována jeho přátelům Helen a Williamovi Zieglerům a měla premiéru 30. listopadu 1945 na Hudební akademii v Philadelphie podle Philadelphia Orchestra pod Eugene Ormandy.
Pohyby
- Poco moderato
- Scherzo. Allegro vivo. Trio. Moderato
- Largo
- Poco Allegro
Vybraná diskografie
Čtvrtá symfonie Martinů se nachází mezi nejstaršími existujícími záznamy Martinů symfonií v archivních fondech. Nejdříve je Eugene Ormandy nahrávka Druhá symfonie s Philadelphia Orchestra, vyrobený dne 20. ledna 1945.[3] Čtvrtá symfonie následovala brzy poté, s aircheck nahrávky vysílání na 78 ot./min. vysílání vysílaného internetovým serverem Rochester Philharmonic Orchestra provádí Erich Leinsdorf, na WNBC (New York), 27. března 1948.[4] Žádná z těchto nahrávek nebyla nikdy komerčně vydána. Rafael Kubelik nahrál Čtvrtou symfonii pro rozhlas 10. června 1948 a tato nahrávka byla nakonec uvedena do komerčního vydání v roce 2012.[5]
- Česká filharmonie - Rafael Kubelik. Supraphon, zaznamenaný 10. června 1948 (první vydání 2012)[úplná citace nutná ]
- Česká filharmonie - Martin Turnovský. Supraphon, 1967
- Česká filharmonie - Václav Neumann. Supraphon, 1978
- Royal Liverpool Philharmonic Orchestra — Walter Weller. EMI, 1980
- Bamberská symfonie — Neeme Järvi. BIS, 1987
- Scottish National Orchestra — Bryden Thomson. Chandos CHAN 8917, zaznamenaný 6. a 7. září 1989
- Ukrajinská národní symfonie — Arthur Fagen. Naxos, 2001
- Symfonický orchestr Českého rozhlasu – Vladimír Válek, kond. Bohuslav Martinů: Symfonie č. 1–6. Nahráno v Praze, Český rozhlas, Studio A, 2006. Sada 3 CD. Supraphon SU 3940. Praha: Supraphon, 2008.
- BBC Symphony — Jiří Bělohlávek. Onyx, 2011
Kompletní vydání Bohuslava Martinů
V roce 2015 proběhlo kritické vydání Sharon Andrea Choa Symfonie č. 4 publikoval Bärenreiter v rámci Kompletní vydání Bohuslava Martinů.
Reference
- ^ Miloš Šafránek, Bohuslav Martinů, Jeho život a dílo, přeložila Roberta Finlayson-Samsourová (Praha: Artia; London: Allan Wingate, 1962): 242.
- ^ "Bohuslav Martinů - symfonie č. 4, H.305 - klasický archiv". www.classicalarchives.com. Citováno 3. dubna 2020.
- ^ Bohuslav Martinů, II Symph [ony]. Philadelphia Orchestra, Eugene Ormandy, dirigent. Eugene Ormandy Sbírka testovacích výtisků a soukromých nahrávek. Položka 35. Záznam LP: Archivní materiál 1 zvukový disk: analogový, 33 1/3 ot./min, 12 palců Vzácné knihy a sbírky rukopisů z University of Pennsylvania. OCLC 155862048.
- ^ Bohuslav Martinů, symfonie č. 4. Rochester Philharmonic Orchestra, Erich Leinsdorf, dirigent. Záznam 78 otáček za minutu, 4 zvukové disky, analogové, 78 otáček za minutu, mono, 12 palců Nahráno z rozhlasového programu vysílaného přes stanici WNBC (New York, NY), 3:00 - 16:00, 27. března 1948. [Np]: Rockhill Recording, 1948 OCLC 78330724.
- ^ Gary Lemco, “Recenze klasického reissue: Skvělí čeští dirigenti: Rafael Kubelik ". Audiophile Audition: Web Magazine pro hudbu, audio a domácí kino (7. června 2012, zpřístupněno 15. října 2012); Brian Reinhart, “Skvělí čeští dirigenti: Rafael Kubelík. SUPRAPHON SU 4080-2 ". Musicweb International (zpřístupněno 15. října 2012).
Další čtení
- Crump, Michael David. 1986. „Symfonie Bohuslava Martinů: Analytická studie“. M.Litt. diss. Birmingham: University of Birmingham.
- Crump, Michael. 2010. Martinů a symfonie. Symfonická studia, č. 3. Londýn: Toccata Press. ISBN 9780907689652.
- Evans, Peter. 1960. „Martinů symfonik“. Tempo, nová série, nos. 55–56 (podzim – zima): 19–26, 31–33.
- Halbreich, Harry. 2007. Bohuslav Martinů: Werkverzeichnis und Biografie, druhé, přepracované vydání. Mainz, Londýn, Berlín, Madrid, New York, Paříž, Praha, Tokio a Toronto: Schott. ISBN 9783795705657.
- Layton, Robert. 1966. „Martinů a česká tradice“. v The Symphony: Vol. II: Elgar do současnosti, editoval Robert Simpson, str. 218–29. Harmondsworth: Penguin.
- Llade, Martíne. 2009. "Las sinfonías de Bohuslav Martinů ". Melómano: Revista de Música clásica 14, č. 144 (červenec – srpen): 58–62.
- Powell, Larson. 2007. „Sound as Form: Martinů's Symphonies“. Hudba a společnost ve východní Evropě, Ne. 2 (prosinec): 77–115.
- Rathert, Wolfgang. 2009. „Die Sinfonien von Bohuslav Martinů: Ein Beitrag zur amerikanischen Musikgeschichte?“ Musik-Konzepte neue Folge (listopad, zvláštní vydání: Bohuslav Martinů), editoval Ulrich Tadday, 113–26. Mnichov: Text vydání + Kritik.