Bodovlje - Bodovlje

Bodovlje
Bodovlje Slovinsko.jpg
Bodovlje leží ve Slovinsku
Bodovlje
Bodovlje
Umístění ve Slovinsku
Souřadnice: 46 ° 8'57,32 ″ severní šířky 14 ° 17'37,74 ″ východní délky / 46,1492556 ° N 14,2938167 ° E / 46.1492556; 14.2938167Souřadnice: 46 ° 8'57,32 ″ severní šířky 14 ° 17'37,74 ″ východní délky / 46,1492556 ° N 14,2938167 ° E / 46.1492556; 14.2938167
ZeměSlovinská vlajka. Svg Slovinsko
Tradiční regionHorní Kraňsko
Statistická oblastHorní Kraňsko
ObecŠkofja Loka
Plocha
• Celkem1,37 km2 (0,53 čtverečních mil)
Nadmořská výška
357,2 m (1171,9 ft)
Populace
 (2002)
• Celkem175
[1]

Bodovlje (výrazný[ˈBoːdɔu̯ljɛ]; Němec: Wodovlje[2] nebo Wodoule[3]) je vesnice v Obec Škofja Loka v Horní Kraňsko oblast Slovinsko.

Zeměpis

Bodovlje Creek

Bodovlje je seskupená vesnice, která leží na pravém břehu řeky Řeka Poljane Sora, po obou stranách potoka Bodovlje (slovinština: Bodoljska grapa). Většina osady je na niva podél řeky, ale některé domy také stojí v úzkém údolí podél potoka. Údolí potoka je ohraničeno kopcem Dešna (nadmořská výška 505 metrů nebo 1657 stop) na východ a kopcem svatého Petra (Svetega Petra hrib, nadmořská výška 674 metrů nebo 2211 stop) na jihozápad. Na rovině podél řeky jsou pole a louky a údolí potoka a stráně jsou zalesněné.[4]

název

Bodovlje bylo doloženo písemnými záznamy v letech 1291 a 1318 jako Vondeul (a jako Vodobli v roce 1500). Název je pravděpodobně odvozen od množného čísla demonymum * Bǫdovľane, vytvořené z názvu místa, jako je * Bǫdovľe (selo) (doslovně „vesnice Bǫdъ“) na základě osobního jména * Bǫdь nebo * Bǫdъ.[5] Alternativní, ale méně pravděpodobná teorie je, že název je odvozen od * ǫdolьje „údolí“ přes protéza a fonologický vývoj proti > b,[6] známý jako betacizem ve slovinštině[7] (tj., * ǫd- > * vǫd- > * bǫd-).[5] V minulosti byla osada známá jako Wodovlje[2] nebo Wodoule[3] v němčině.

Dějiny

Masový hrob

Bodovlje je pozemek a masový hrob z období bezprostředně po druhé světové válce. Masový hrob Bodovlje (slovinština: Grobišče Bodovlje) se nachází na strmém lesním svahu 200 m jihovýchodně od obce. Obsahuje pozůstatky 22 až 24 Domobrana váleční zajatci, kteří byli odvezeni z vězení v Hrad Loka v noci ze dne 29. května 1945 zavražděn a pohřben v bývalém domě Partyzán bunkr.[8][9]

Poválečná druhá světová válka

Továrna Termika byla založena v Bodovlje v roce 1958. Vyráběla minerální vlna a zaměstnávala asi 220 lidí. Na místě závodu byla dříve továrna na dýhy.[4]

Kostel

Kostel svatého Petra

Místní kostel je zasvěcen Svatý Petr. To se datuje do počátku 16. století, ačkoli loď byla klenutý v Barokní styl později. Loď obsahuje pozůstatky fresky z počátku 16. století. The svatyně je také zdoben svatí na dolních hranicích, apoštolové ve výšce okna a evangelisté a andělé výš, vše od malíře Jernej z Loky datovat se mezi 1525 a 1540.[10] Oltáře kostela pocházejí z 18. století.[4][11]

Reference

  1. ^ Statistický úřad Slovinské republiky
  2. ^ A b Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, sv. 6: Kranjsko. 1906. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna, str. 64.
  3. ^ A b Intelligenzblatt zur Laibacher Zeitung, Ne. 141. 24. listopadu 1849, s. 10.
  4. ^ A b C Savnik, Roman (1968). Krajevni leksikon Slovenije, sv. 1. Ljubljana: Državna založba Slovenije. p. 353.
  5. ^ A b Snoj, Marko. 2009. Etimološki slovar slovenskih zemljepisnih imen. Ljubljana: Modrijan and Založba ZRC, s. 66–67.
  6. ^ Toporišič, Jožo. 1992. Enciklopedija slovenskega jezika. Lublaň: Cankarjeva založba, s. 155.
  7. ^ Greenberg, Marc L. 2002. Zgodovinsko glasoslovje slovenskega jezika. Transl. Marta Pirnat-Greenberg. Maribor: Aristej, s. 151–152.
  8. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče Bodovlje“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 6. dubna 2020.
  9. ^ Žajdela, Ivo (16. května 2004). „Odkop grobišča povojnih pobojev v Bodovljah Pri Škofji Loki“. Družina. Citováno 28. ledna 2018.
  10. ^ Prohlášení místních kostelů Škofja Loka za kulturní památky, 23. května 2007 Archivováno 11. srpna 2011 v Wayback Machine
  11. ^ Krajevni leksikon Dravske Banovine. 1937. Ljubljana: Zveza za tujski promet za Slovenijo, s. 586.

externí odkazy