Blaž Arnič - Blaž Arnič

Blaž Arnič (31. ledna 1901 - 1. února 1970) byl a slovinský symfonický hudební skladatel.
Narozen v Luče, Dolní Štýrsko, Rakousko-Uhersko Arnič vyrostl na izolované farmě poblíž Mount Raduha v Kamnické Alpy. Naučil se hrát na akordeon a v devatenácti letech se přestěhoval do Lublaň studovat hudbu.[1]
Arnič studoval kompozici na Lublaňská konzervatoř, a později (1930-1932) na Nová vídeňská konzervatoř pod vedením profesora Rudolf Nilius, s pokročilým složením v Varšava, Krakov[1] a Paříž (1938-1939). Učil hudbu na Bol na ostrově Brač, Chorvatsko (1934-1935) a v Lublani v Jugoslávie (1940-1943).

Arnič vstoupil do komunistické strany v roce 1941 a zahájil spolupráci s Frontou osvobození.[2] V roce 1943 byl Arnič zatčen za své politické názory a v roce 1944 byl poslán do Koncentrační tábor Dachau, kde vážně onemocněl (nakonec způsobil, že oslepl na jedno oko).[2] Po druhá světová válka, byl jmenován řádným profesorem kompozice na Hudební akademii v Lublani, kde učil až do své smrti při autonehodě. Po válce upadl v nemilost komunistické strany (byl ze strany vyloučen v roce 1949), ale jeho nemoc mu zabránila ve stíhání v předváděcích procesech spojených s Informbiro období a v Dachauovy zkoušky.[2]
Arnič napsal sborové skladby, lieder, klavírní a komorní skladby a dokonce i filmová hudba, ale je obzvláště dobře známý svými devíti symfoniemi. Společnost slovinských skladatelů jej považuje za jednoho z velkých slovinských symfonických mistrů 20. století, „jehož hudební jazyk je hluboce spojen s duchem rodné půdy“.[3] Jeho hudba byla srovnávána s hudbou Bruckner a klasifikován jako „novoromantický realismus“. Arnič se vyvinul z neoromantické základny, ale vyhnul se disonance z Expresionisté.
První film, ke kterému Arnič psal hudbu, byl Partizanske bolnice v Sloveniji v roce 1948, dokument o a partyzán ošetřovna.[4] V roce 1955 Milan Kumar z Triglav Film natočil 452 minutový film s názvem Ples čarovnic[5][6] hrát balerína Stanislava Brezovar který uváděl Arničovu symfonickou báseň se stejným názvem.
V roce 2001 Slovinsko vydal a poštovní známka na jeho počest.[7]
Hlavní práce
- Klavírní trio (1929)
- Předehra ke komické opeře pro symfonický orchestr (1932)
- Symfonie č. 3 – DUMA pro orchestr, bas a smíšený sbor (1933)
- Symfonie č. 6 – SAMORASTNIK pro symfonický orchestr (1950)
- Ples čarovnic (Tanec čarodějnic), symfonická báseň (1936)
- Pesem planin (Píseň Vysočiny), symfonická báseň (1940)
- Gozdovi pojejo (Lesy zpívají), symfonická báseň (1945)
- Divja jaga (Divoká honička), symfonická báseň (1958–1965)
- Pastorační symfonická báseň pro violoncello a orchestr (1960)
- Koncert pro violu a orchestr, Op.75 (1967)
- Koncert pro housle a orchestr č. 3 (1969)
Poznámky
- ^ A b Novak, Branko (2001). "Blaž Arnič: slovinský skladatel". Kamnik, Slovinsko. Archivováno z původního dne 5. února 2012.
- ^ A b C Blaž Arnič. Novi Slovenski biografski leksikon. (ve slovinštině)
- ^ Voglar, Črt Sojar (2005). Skladatelské sledi po letu 1900 (Skladatelské stopy od roku 1900) (PDF). Ljubljana, Slovinsko: Společnost slovinských skladatelů, Društvo slovenskih skladateljev. Archivovány od originál (PDF) dne 20. května 2006.
- ^ „Partizanske bolnice v Sloveniji“. Slovinský filmový fond (Zbirka slovenskega filma).
- ^ Ples carovnic na IMDb;
- ^ „Ples čarovnic (Tanec čarodějnic)“. Slovinský filmový fond (Zbirka slovenskega filma). Archivováno z původního dne 12. března 2007. Archiv není k dispozici kvůli souboru robot.txt.
- ^ "Známky 2001: Umění - Blaž Arnič". Ljubljana: Pošta Slovenije (Slovinsko Postoffice). Archivovány od originál dne 27. září 2007.
Reference
- Slonimsky, Nicolas, et al. (1997) „Arnic, Blaz (1901-1970)“ Bakerův životopisný slovník klasických hudebníků dvacátého století Schirmer Books, New York, ISBN 0-02-871271-4 ;
- Sadie, Stanley (1980) "Arnic, Blaz (1901-1970)" The New Grove Dictionary of Music and Musicians Macmillan Publishers, Londýn, ISBN 0-333-23111-2 ;