Vratislavský biskup - Bishop of Wrocław

Biskupové Vratislavi Biskupství, Prince-Bishopric (1290–1918) a Arcidiecéze (od roku 1930; viz Římskokatolická arcidiecéze ve Vratislavi pro detaily).

Biskupové

1000–? – John (Johannes Wrotizlaensis, Jan)^[1]
1051–1062 – Hieronym
1063–1072 – Jan I.
1074–1111 – Piotr I.
1112–1120 – Żyrosław I
1120–1126 – Haymo
1127–1140 – Robert Já^[2]
1140–1142 – Robert II^[2]
1145–1146 – Konrad^[2]
1146–1149 – Jan
1149–1169 – Waltere
1170–1198 – Siroslaus II
1198–1201 – Jarosław, vévoda z Opole (Jaroslaw z Opole)
1201–1207 – Cyprian, (1196–1201 Biskup z Lebusu )
1207–1232 – Wawrzyniec
1232–1268 – Tomasz I.
- 1268–1270 – Ladislava Salcburského, správce
1270–1290 - Tomáš II.

Kníže-biskupové

1290–1292 – Tomáš II, udělil knížecí regálie od Jindřich IV. Probus pro arcibiskupa Vévodství Nysa a Castellany z Otmuchów dne 23. června 1290
1292–1301 – Johann III Romka
1302–1319 – Jindřich z Wierzbny (Heinrich von Würben)
1319–1326 – sede vacante po dvojitých volbách:
- Vít Habdank;
- Lutold z Kroměříže
  - 1319–1326 – Nikolaus z Banzu, správce kvůli sede vacante
1326–1341 – Nanker (Nankier Kołda), krakovský biskup (1320–1326)
1342–1376 – Przecław z Pogorzely
1376–1382 - sede vacante kvůli dvojím volbám:
- Dietrich z Klatov 1376, ověřeno 1378 avignonským papežem Clemensem VII;
- Johann von Neumarkt (Johannes Noviforensis) 1380, ověřený římským papežem Urbanem VI., Zemřel před nástupem do funkce
  - 1381–1382 – Václav, Vévoda z Lehnice, správce kvůli sede vacante
1382–1417 – Václav II. Z Lehnice, 1417 rezignace
1417–1447 – Konrad IV. Starší
1447–1456 – Peter II Nowak
1456–1467 – Jošt z Rožmberka
1468–1482 – Rudolf z Rüdesheimu
1482–1506 – Johann IV Roth
1506–1520 – John V Thurzó
1520–1539 – Jakob ze Salzy
1539–1562 – Balthasar z Promnitzu
1562–1574 – Kaspar z Logau
1574–1585 – Martin z Gerstmann
1585–1596 – Andreas z Jerinu
1596–1599 – Bonaventura Hahn, 1596 zrušen císařem, 1599 nucen odstoupit papežem
1599–1600 – Paul Albert von Radolfzell
1600–1608 – Johann VI Sitsch
1608–1624 – Arcivévoda Karel Josef z Vnitřního Rakouska
1625–1655 – Princ Charles Ferdinand Vasa
- 1635–1655 – Johann Balthasar Liesch von Hornau, administrátor, protože Karl Ferdinand Wasa nebýval ve Vratislavi
1656–1662 – Arcivévoda Leopold Wilhelm Rakouska
1663–1664 – Arcivévoda Karel Josef Rakouský
1665–1671 – Sebastian von Rostock
1671–1682 – Friedrich von Hessen-Darmstadt
1682–1683 – Karl von Liechtenstein, rezignace papežským řádem
1683 + Wolfgang Georg von Pfalz-Neuburg, zemřel před volbami
1683–1732 – Hrabě Palatine Francis Louis Neuburg
1732–1747 – Philipp Ludwig von Sinzendorf
1748–1795 – Philipp Gotthard von Schaffgotsch, od roku 1744 koadjutor
- 1757–1781 – Johann Moritz von Strachwitz, správce pruské části, od roku 1761 pomocný biskup
- 1781–1795 – Anton Ferdinand von Rothkirch und Panthen, správce pruské části, od roku 1781 pomocný biskup
1795–1817 – Joseph Christian Franz zu Hohenlohe-Waldenburg-Bartenstein, 1787 koadjutor pruské části
1817–1824 - sede vacante s Emanuel von Schimonsky tak jako kapitulní vikář a apoštolský administrátor
1824–1832 - Emanuel von Schimonsky
1832–1836 - sede vacante s Leopold von Sedlnitzky jako kapitulní vikář
1836–1840 – Leopold von Sedlnitzky, rezignace, později převést na protestantismus
1840–1843 - sede vacante s Ignaz Ritter jako kapitulní vikář
1843–1844 – Joseph Knauer, zvolen 1841, velk. děkan Hrabství Kladsko mezi lety 1809–1843
1844–1845 - sede vacante s Daniel Latussek jako kapitulní vikář, od roku 1838 pomocný biskup
1845–1853 – Melchior Freiherr von Diepenbrock Kardinál
1853–1881 – Heinrich Förster
1881–1882 - sede vacante s Hermann Gleich jako kapitulní vikář, od roku 1875 pomocný biskup
1882–1886 – Robert Herzog, Princ-biskupský delegát pro Brandenburg a Pomořansko (1870–1882)
1886–1887 - sede vacante Hermann Gleich jako kapitulní vikář
1887–1914 – Georg von Kopp Kardinál
1914–1930 – Adolf Bertram Kardinál od roku 1916 (veřejné oznámení 1919), titul knížete-biskupa zrušen v roce 1918

Arcibiskupové

1930–1945 – Adolf Bertram (d. 6. července 1945), kardinál od roku 1916 (veřejné oznámení 1919), arcibiskup od 13. srpna 1930
1945–1972 - sede vacante

Občasní administrátoři a kapitulní vikáři:

16. července 1945 do 31. srpna 1945 - Kapitulní vikář Ferdinand Piontek, zvolený biskup
- Vratislav a většina arcidiecézního území (jako většina Slezska) byla připojena k Polská lidová republika v červenci 1945. Dne 1. září 1945 byla arcidiecéze de facto rozdělena do čtyř samostatných oblastí, (1) Východoněmecký arcidiecézní oblast (sídlo v Görlitz ), (2) správní obvod Gorzów Wielkopolski (rovněž příslušný pro polsky připojené diecézní oblasti arcibiskupa suffraganové, tak jako Diecéze Berlín a Územní prelatura Schneidemühl ), (3) správní obvod města Opole a 4) správní obvod města Vratislav (do roku 1978 rovněž příslušný pro československý arcidiecézní prostor):
  - (1) 1945–1963 kapitulní vikář Ferdinand Piontek (1878–1963), ve východoněmecké arcidiecézní oblasti zůstal bezesporu ve funkci od svého zvolení 16. července 1945, Papež Pius XII udělil mu 28. února 1946, když ještě pobýval ve Vratislavi, práva sídlícího biskupa. Piontek byl vyloučen z Polska do Britská okupační zóna dne 9. července se mohl v březnu 1947 vrátit do arcidiecéze a poté se usadit ve východoněmeckém Görlitzu.
  - (1) 1963–1972 kapitulní vikář Gerhard Schaffran, taky Míšenský biskup (1970–1987)
  - (2) Správce 1945–1951 Edmund Nowicki, jmenovaný pro okres Gorzów Wielkopolski s účinností od 1. září 1945, sesazen a vyloučen komunistickou polskou vládou dne 26. ledna 1951
  - (2) 1951–1952 kapitulní vikář Tadeusz Załuczkowski
  - (2) Kapitolský vikář z let 1952–1955 Zygmunt Szelążek
  - (2) 1956–1958 kapitulní vikář Teodor Bensch
  - (2) Kapitolský vikář 1958–1958 Józef Michalski
  - (2) 1958–1972 kapitulní vikář Wilhelm Pluta, poté biskup Diecéze Gorzów Wielkopolski nově založený z arcidiecéze v roce 1972
  - (3) Správce 1945–1951 Bolesław Kominek, jmenovaný správce okresu Opole s účinností od 1. září 1945, sesazen a vyloučen polskou komunistickou vládou 26. ledna 1951
  - (3) 1951–1956 kapitulní vikář Emil Kobierzycki
  - (3) 1956–1972 Franciszek Jop Zvláštní delegát (pro Opole) Primas Stefan Wyszyński, správce od roku 1967, poté biskup Diecéze Opole nově založený z arcidiecéze v roce 1972
  - (4) Správce 1945–1951 Karol Milik, jmenovaný pro okres Wroclaw do August Hlond dne 15. srpna s účinností od 1. září 1945, který nebyl uznán arcibiskupem Svatým stolcem, sesazen a vyloučen komunistickou polskou vládou dne 26. ledna 1951
  - (4) 1951–1956 - kapitulní vikář Kazimierz Lagosz, Svatý stolec jej neuznal jako arcibiskupa
  - (4) 1956–1972 - kapitulní vikář Bolesław Kominek, který nebyl uznán arcibiskupem Svatým stolcem, poté jmenován arcibiskupem ve Vratislavi s ostře omezenou arcidiecézní oblastí
  - (2, 3 a 4) 1951–1958 - Teodor Bensch, duchovní asistent s biskupskou jurisdikcí pro zbývající nevyloučen Němci v polské části arcidiecéze (s bydlištěm v Gorzów Wielkopolski (Landsberg an der Warthe) ).
- V roce 1972 Svatý stolec překreslil arcidiecézní hranice. Východoněmecká arcidiecézní oblast (1) byla oddělena od arcidiecéze a byla stanovena jako osvobozená Apoštolská správa Görlitz (v roce 1994 povýšen na diecézi) byl jako nový arcibiskupský sufragán založen okres Gorzów Wielkopolski Diecéze Gorzów Wielkopolski (přejmenováno a přeskupeno jako suffragan v roce 1992) byla jako nový suffragan založena čtvrť Opole (3) Diecéze Opole a územně omezený zbytek se od nynějška stal vlastní arcidiecézí s kapitulním vikářem povýšeným na arcibiskupa.
1972–1974 – Bolesław Kominek, karta., papežsky jmenován arcibiskupem
1974–1976 - sede vacante s Wincenty Urban tak jako kapitulní vikář
1976–2004 – Henryk Gulbinowicz, Kartu.
2004–2013 – Marian Gołębiewski
od roku 2013 - Józef Kupny

Pomocní biskupové

1251–1260 – Vtip
1268 – Salwiusz
1270 – Herbord
1294 – Iwane
1302 – Paweł
1303 – Mikołaj
1303 – Hartung
1307–1323 – Paweł
1339–1345 – Stefane
1346–1365 – Franciszek Rothwitz
1352–1378 – Tomasz
1355–1370 – Maciej
1365–1398 – Dersław
1390–1411 – Mikołaj
1410–1431 – Tyleman Wessel
1405–1435 – Bernarde
1331–1446 – Jan Panwitz
1447–1453 – Bernarde
1456–1461 – Jan Pelletz
1432–1470 – Jan Erler
1455–1457 – Franciszek Kuhschmalz
1476–1504 – Jan
1505–1538 – Heinrich Füllstein
1539–1545 – Johann Thiel
1577–1605 – Adam Weisskopf
1604–1613 – Georg Skultetus
1614–1615 – Franz Ursinus
1617–1624 – Martin Kolsdorf
1625–1661 – Johann Balthasar Liesch von Hornau
1640–1646 – Kaspar Karas
1662–1693 – Franz Karl Neander
1693–1703 – Johann Brunetti
1703 – Stefan Antoni Medzewski
1704–1706 – Franz Engelbert Barbo
1709–1714 – Anton Ignaz Münzer
1714–1742 – Elias Daniel Sommerfeld
1743–1760 – Franz Dominik
1761–1781 – Jan Maurycy Strachwitz
1781–1805 – Anton Ferdinand von Rothkirch und Panten
1798–1823 – Emanuel von Schimonski
1826–1830 – Karl Aulock
1831–1835 – Josef Schuberth
1838–1857 – Daniel Latussek
1857–1860 – Bernard Bogedain
1861–1875 – Adrian Włodarski
1875–1900 – Hermann Gleich
1900–1911 – Heinrich Marx
1910–1919 – Karl Augustyn
1920–1940 – Walenty Wojciech
1923–1929 – Josef Deitmer
1940–1946 – Joseph Ferche
1957–1974 – Andrzej Wronka
1961–1973 – Paweł Latusek
1967–1983 – Wincenty Urban
1973–1978 – Józef Marek
1977–1992 – Tadeusz Rybak
1978–1992 – Adam Dyczkowski
1985–2000 – Józef Pazdur
1988–2004 – Jan Tyrawa
1996–2012 – Edward Janiak
2006 – současnost - Andrzej Siemieniewski

Apoštolští návštěvníci vyhnaných německých kněží a věřících

The vyloučen Němečtí kněží a němečtí slezští věřící z původní arcidiecéze Breslau dostali privilegium apoštolský návštěvník vzhledem k tomu, že je vyžadována veškerá diecézní jurisdikce, Papež Pavel VI v roce 1972, aby sloužil katolíkům Heimatvertriebene ze Slezska v západní Německo, jejich nový domov.^[3]

1972–1982 – Monsignore Hubert Thienel
1982 – současnost - Monsignore Winfried König

Poznámky

^ Datum úmrtí biskupa Jana není známo, ani jména jeho nástupců před zničením diecéze během pohanského povstání ve 30. letech 20. století. (za předpokladu, že nějaké byly).
^ ^A ^b ^C Jurek T., Zagadka biskupa wrocławskiego Roberta„Śląski Kwartalnik Historyczny Sobótka“ 1990, s. 1–11
^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 30. března 2009. Citováno 26. září 2008.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)

Další čtení

J. Jungnitz, Die Grabstätten der Breslauer Bischöfe, Vratislav 1895
K. Kastner, Breslauer Bischöfe, Vratislav 1929
P. Nitecki, Biskupi kościoła w Polsce w latach 965–1999. Słownik biograficzny, Warszawa 2000. ISBN 83-211-1311-7

[1] Datum úmrtí biskupa Jana není známo, ani jména jeho nástupců před zničením diecéze během pohanského povstání ve 30. letech 20. století. (za předpokladu, že nějaké byly).

[Jurek-2] A ^b ^C Jurek T., Zagadka biskupa wrocławskiego Roberta„Śląski Kwartalnik Historyczny Sobótka“ 1990, s. 1–11

[3] „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 30. března 2009. Citováno 26. září 2008.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)

[1]

[2]

[3]