Vratislavský biskup - Bishop of Wrocław
Biskupové Vratislavi Biskupství, Prince-Bishopric (1290–1918) a Arcidiecéze (od roku 1930; viz Římskokatolická arcidiecéze ve Vratislavi pro detaily).
Biskupové
- 1000–? – John (Johannes Wrotizlaensis, Jan)[1]
- 1051–1062 – Hieronym
- 1063–1072 – Jan I.
- 1074–1111 – Piotr I.
- 1112–1120 – Żyrosław I
- 1120–1126 – Haymo
- 1127–1140 – Robert Já[2]
- 1140–1142 – Robert II[2]
- 1145–1146 – Konrad[2]
- 1146–1149 – Jan
- 1149–1169 – Waltere
- 1170–1198 – Siroslaus II
- 1198–1201 – Jarosław, vévoda z Opole (Jaroslaw z Opole)
- 1201–1207 – Cyprian, (1196–1201 Biskup z Lebusu )
- 1207–1232 – Wawrzyniec
- 1232–1268 – Tomasz I.
- 1268–1270 – Ladislava Salcburského, správce
- 1270–1290 - Tomáš II.
Kníže-biskupové
- 1290–1292 – Tomáš II, udělil knížecí regálie od Jindřich IV. Probus pro arcibiskupa Vévodství Nysa a Castellany z Otmuchów dne 23. června 1290
- 1292–1301 – Johann III Romka
- 1302–1319 – Jindřich z Wierzbny (Heinrich von Würben)
- 1319–1326 – sede vacante po dvojitých volbách:
- Vít Habdank;
- Lutold z Kroměříže
- 1319–1326 – Nikolaus z Banzu, správce kvůli sede vacante
- 1326–1341 – Nanker (Nankier Kołda), krakovský biskup (1320–1326)
- 1342–1376 – Przecław z Pogorzely
- 1376–1382 - sede vacante kvůli dvojím volbám:
- Dietrich z Klatov 1376, ověřeno 1378 avignonským papežem Clemensem VII;
- Johann von Neumarkt (Johannes Noviforensis) 1380, ověřený římským papežem Urbanem VI., Zemřel před nástupem do funkce
- 1381–1382 – Václav, Vévoda z Lehnice, správce kvůli sede vacante
- 1382–1417 – Václav II. Z Lehnice, 1417 rezignace
- 1417–1447 – Konrad IV. Starší
- 1447–1456 – Peter II Nowak
- 1456–1467 – Jošt z Rožmberka
- 1468–1482 – Rudolf z Rüdesheimu
- 1482–1506 – Johann IV Roth
- 1506–1520 – John V Thurzó
- 1520–1539 – Jakob ze Salzy
- 1539–1562 – Balthasar z Promnitzu
- 1562–1574 – Kaspar z Logau
- 1574–1585 – Martin z Gerstmann
- 1585–1596 – Andreas z Jerinu
- 1596–1599 – Bonaventura Hahn, 1596 zrušen císařem, 1599 nucen odstoupit papežem
- 1599–1600 – Paul Albert von Radolfzell
- 1600–1608 – Johann VI Sitsch
- 1608–1624 – Arcivévoda Karel Josef z Vnitřního Rakouska
- 1625–1655 – Princ Charles Ferdinand Vasa
- 1635–1655 – Johann Balthasar Liesch von Hornau, administrátor, protože Karl Ferdinand Wasa nebýval ve Vratislavi
- 1656–1662 – Arcivévoda Leopold Wilhelm Rakouska
- 1663–1664 – Arcivévoda Karel Josef Rakouský
- 1665–1671 – Sebastian von Rostock
- 1671–1682 – Friedrich von Hessen-Darmstadt
- 1682–1683 – Karl von Liechtenstein, rezignace papežským řádem
- 1683 + Wolfgang Georg von Pfalz-Neuburg, zemřel před volbami
- 1683–1732 – Hrabě Palatine Francis Louis Neuburg
- 1732–1747 – Philipp Ludwig von Sinzendorf
- 1748–1795 – Philipp Gotthard von Schaffgotsch, od roku 1744 koadjutor
- 1757–1781 – Johann Moritz von Strachwitz, správce pruské části, od roku 1761 pomocný biskup
- 1781–1795 – Anton Ferdinand von Rothkirch und Panthen, správce pruské části, od roku 1781 pomocný biskup
- 1795–1817 – Joseph Christian Franz zu Hohenlohe-Waldenburg-Bartenstein, 1787 koadjutor pruské části
- 1817–1824 - sede vacante s Emanuel von Schimonsky tak jako kapitulní vikář a apoštolský administrátor
- 1824–1832 - Emanuel von Schimonsky
- 1832–1836 - sede vacante s Leopold von Sedlnitzky jako kapitulní vikář
- 1836–1840 – Leopold von Sedlnitzky, rezignace, později převést na protestantismus
- 1840–1843 - sede vacante s Ignaz Ritter jako kapitulní vikář
- 1843–1844 – Joseph Knauer, zvolen 1841, velk. děkan Hrabství Kladsko mezi lety 1809–1843
- 1844–1845 - sede vacante s Daniel Latussek jako kapitulní vikář, od roku 1838 pomocný biskup
- 1845–1853 – Melchior Freiherr von Diepenbrock Kardinál
- 1853–1881 – Heinrich Förster
- 1881–1882 - sede vacante s Hermann Gleich jako kapitulní vikář, od roku 1875 pomocný biskup
- 1882–1886 – Robert Herzog, Princ-biskupský delegát pro Brandenburg a Pomořansko (1870–1882)
- 1886–1887 - sede vacante Hermann Gleich jako kapitulní vikář
- 1887–1914 – Georg von Kopp Kardinál
- 1914–1930 – Adolf Bertram Kardinál od roku 1916 (veřejné oznámení 1919), titul knížete-biskupa zrušen v roce 1918
Arcibiskupové
- 1930–1945 – Adolf Bertram (d. 6. července 1945), kardinál od roku 1916 (veřejné oznámení 1919), arcibiskup od 13. srpna 1930
- 1945–1972 - sede vacante
Občasní administrátoři a kapitulní vikáři:
- 16. července 1945 do 31. srpna 1945 - Kapitulní vikář Ferdinand Piontek, zvolený biskup
- Vratislav a většina arcidiecézního území (jako většina Slezska) byla připojena k Polská lidová republika v červenci 1945. Dne 1. září 1945 byla arcidiecéze de facto rozdělena do čtyř samostatných oblastí, (1) Východoněmecký arcidiecézní oblast (sídlo v Görlitz ), (2) správní obvod Gorzów Wielkopolski (rovněž příslušný pro polsky připojené diecézní oblasti arcibiskupa suffraganové, tak jako Diecéze Berlín a Územní prelatura Schneidemühl ), (3) správní obvod města Opole a 4) správní obvod města Vratislav (do roku 1978 rovněž příslušný pro československý arcidiecézní prostor):
- (1) 1945–1963 kapitulní vikář Ferdinand Piontek (1878–1963), ve východoněmecké arcidiecézní oblasti zůstal bezesporu ve funkci od svého zvolení 16. července 1945, Papež Pius XII udělil mu 28. února 1946, když ještě pobýval ve Vratislavi, práva sídlícího biskupa. Piontek byl vyloučen z Polska do Britská okupační zóna dne 9. července se mohl v březnu 1947 vrátit do arcidiecéze a poté se usadit ve východoněmeckém Görlitzu.
- (1) 1963–1972 kapitulní vikář Gerhard Schaffran, taky Míšenský biskup (1970–1987)
- (2) Správce 1945–1951 Edmund Nowicki, jmenovaný pro okres Gorzów Wielkopolski s účinností od 1. září 1945, sesazen a vyloučen komunistickou polskou vládou dne 26. ledna 1951
- (2) 1951–1952 kapitulní vikář Tadeusz Załuczkowski
- (2) Kapitolský vikář z let 1952–1955 Zygmunt Szelążek
- (2) 1956–1958 kapitulní vikář Teodor Bensch
- (2) Kapitolský vikář 1958–1958 Józef Michalski
- (2) 1958–1972 kapitulní vikář Wilhelm Pluta, poté biskup Diecéze Gorzów Wielkopolski nově založený z arcidiecéze v roce 1972
- (3) Správce 1945–1951 Bolesław Kominek, jmenovaný správce okresu Opole s účinností od 1. září 1945, sesazen a vyloučen polskou komunistickou vládou 26. ledna 1951
- (3) 1951–1956 kapitulní vikář Emil Kobierzycki
- (3) 1956–1972 Franciszek Jop Zvláštní delegát (pro Opole) Primas Stefan Wyszyński, správce od roku 1967, poté biskup Diecéze Opole nově založený z arcidiecéze v roce 1972
- (4) Správce 1945–1951 Karol Milik, jmenovaný pro okres Wroclaw do August Hlond dne 15. srpna s účinností od 1. září 1945, který nebyl uznán arcibiskupem Svatým stolcem, sesazen a vyloučen komunistickou polskou vládou dne 26. ledna 1951
- (4) 1951–1956 - kapitulní vikář Kazimierz Lagosz, Svatý stolec jej neuznal jako arcibiskupa
- (4) 1956–1972 - kapitulní vikář Bolesław Kominek, který nebyl uznán arcibiskupem Svatým stolcem, poté jmenován arcibiskupem ve Vratislavi s ostře omezenou arcidiecézní oblastí
- (2, 3 a 4) 1951–1958 - Teodor Bensch, duchovní asistent s biskupskou jurisdikcí pro zbývající nevyloučen Němci v polské části arcidiecéze (s bydlištěm v Gorzów Wielkopolski (Landsberg an der Warthe) ).
- V roce 1972 Svatý stolec překreslil arcidiecézní hranice. Východoněmecká arcidiecézní oblast (1) byla oddělena od arcidiecéze a byla stanovena jako osvobozená Apoštolská správa Görlitz (v roce 1994 povýšen na diecézi) byl jako nový arcibiskupský sufragán založen okres Gorzów Wielkopolski Diecéze Gorzów Wielkopolski (přejmenováno a přeskupeno jako suffragan v roce 1992) byla jako nový suffragan založena čtvrť Opole (3) Diecéze Opole a územně omezený zbytek se od nynějška stal vlastní arcidiecézí s kapitulním vikářem povýšeným na arcibiskupa.
- Vratislav a většina arcidiecézního území (jako většina Slezska) byla připojena k Polská lidová republika v červenci 1945. Dne 1. září 1945 byla arcidiecéze de facto rozdělena do čtyř samostatných oblastí, (1) Východoněmecký arcidiecézní oblast (sídlo v Görlitz ), (2) správní obvod Gorzów Wielkopolski (rovněž příslušný pro polsky připojené diecézní oblasti arcibiskupa suffraganové, tak jako Diecéze Berlín a Územní prelatura Schneidemühl ), (3) správní obvod města Opole a 4) správní obvod města Vratislav (do roku 1978 rovněž příslušný pro československý arcidiecézní prostor):
- 1972–1974 – Bolesław Kominek, karta., papežsky jmenován arcibiskupem
- 1974–1976 - sede vacante s Wincenty Urban tak jako kapitulní vikář
- 1976–2004 – Henryk Gulbinowicz, Kartu.
- 2004–2013 – Marian Gołębiewski
- od roku 2013 - Józef Kupny
Pomocní biskupové
- 1251–1260 – Vtip
- 1268 – Salwiusz
- 1270 – Herbord
- 1294 – Iwane
- 1302 – Paweł
- 1303 – Mikołaj
- 1303 – Hartung
- 1307–1323 – Paweł
- 1339–1345 – Stefane
- 1346–1365 – Franciszek Rothwitz
- 1352–1378 – Tomasz
- 1355–1370 – Maciej
- 1365–1398 – Dersław
- 1390–1411 – Mikołaj
- 1410–1431 – Tyleman Wessel
- 1405–1435 – Bernarde
- 1331–1446 – Jan Panwitz
- 1447–1453 – Bernarde
- 1456–1461 – Jan Pelletz
- 1432–1470 – Jan Erler
- 1455–1457 – Franciszek Kuhschmalz
- 1476–1504 – Jan
- 1505–1538 – Heinrich Füllstein
- 1539–1545 – Johann Thiel
- 1577–1605 – Adam Weisskopf
- 1604–1613 – Georg Skultetus
- 1614–1615 – Franz Ursinus
- 1617–1624 – Martin Kolsdorf
- 1625–1661 – Johann Balthasar Liesch von Hornau
- 1640–1646 – Kaspar Karas
- 1662–1693 – Franz Karl Neander
- 1693–1703 – Johann Brunetti
- 1703 – Stefan Antoni Medzewski
- 1704–1706 – Franz Engelbert Barbo
- 1709–1714 – Anton Ignaz Münzer
- 1714–1742 – Elias Daniel Sommerfeld
- 1743–1760 – Franz Dominik
- 1761–1781 – Jan Maurycy Strachwitz
- 1781–1805 – Anton Ferdinand von Rothkirch und Panten
- 1798–1823 – Emanuel von Schimonski
- 1826–1830 – Karl Aulock
- 1831–1835 – Josef Schuberth
- 1838–1857 – Daniel Latussek
- 1857–1860 – Bernard Bogedain
- 1861–1875 – Adrian Włodarski
- 1875–1900 – Hermann Gleich
- 1900–1911 – Heinrich Marx
- 1910–1919 – Karl Augustyn
- 1920–1940 – Walenty Wojciech
- 1923–1929 – Josef Deitmer
- 1940–1946 – Joseph Ferche
- 1957–1974 – Andrzej Wronka
- 1961–1973 – Paweł Latusek
- 1967–1983 – Wincenty Urban
- 1973–1978 – Józef Marek
- 1977–1992 – Tadeusz Rybak
- 1978–1992 – Adam Dyczkowski
- 1985–2000 – Józef Pazdur
- 1988–2004 – Jan Tyrawa
- 1996–2012 – Edward Janiak
- 2006 – současnost - Andrzej Siemieniewski
Apoštolští návštěvníci vyhnaných německých kněží a věřících
The vyloučen Němečtí kněží a němečtí slezští věřící z původní arcidiecéze Breslau dostali privilegium apoštolský návštěvník vzhledem k tomu, že je vyžadována veškerá diecézní jurisdikce, Papež Pavel VI v roce 1972, aby sloužil katolíkům Heimatvertriebene ze Slezska v západní Německo, jejich nový domov.[3]
- 1972–1982 – Monsignore Hubert Thienel
- 1982 – současnost - Monsignore Winfried König
Poznámky
- ^ Datum úmrtí biskupa Jana není známo, ani jména jeho nástupců před zničením diecéze během pohanského povstání ve 30. letech 20. století. (za předpokladu, že nějaké byly).
- ^ A b C Jurek T., Zagadka biskupa wrocławskiego Roberta„Śląski Kwartalnik Historyczny Sobótka“ 1990, s. 1–11
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 30. března 2009. Citováno 26. září 2008.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
Další čtení
- J. Jungnitz, Die Grabstätten der Breslauer Bischöfe, Vratislav 1895
- K. Kastner, Breslauer Bischöfe, Vratislav 1929
- P. Nitecki, Biskupi kościoła w Polsce w latach 965–1999. Słownik biograficzny, Warszawa 2000. ISBN 83-211-1311-7