Bezmiara Kadın - Bezmiara Kadın
Bezmiara Kadın | |||||
---|---|---|---|---|---|
narozený | Čerkes | ||||
Manželka | |||||
Problém |
| ||||
| |||||
Dům | Osmanský (manželstvím) | ||||
Matka | Fatma Zehra Hanim (adoptivní) | ||||
Náboženství | Sunnitský islám |
Bezmiara Kadın[A] (Osmanská turečtina: بزم آرا قادین; fl. 1847 - 1872) byla třináctá manželka sultána Abdulmejid I. z Osmanská říše.
Časný život
Z Čerkes Bezmiara Kadın byla adoptivní dcerou Fatmy Zehra Hanım známé jako „Mısırlı Hanım“, dcera Mehmeda Arif Pasha a vnučka velkovezíra Halil Hamid Pasha.[1][2] Byla manželkou Ismaila Kamila Pashy, syna Muhammad Ali z Egypta,[3][4][5] Po smrti Ismaila Paši se přestěhovala do Istanbulu,[3] a usadil se v paláci Halila Hamida Pashy v Akıntıburnu.[1]
První manželství
Jednoho dne, když měl Abdulmejid dvacet, navštívil Mısırlı Hanım. Zde viděl Bezmiaru a zamiloval se do ní. Požádal ji o ruku, ale Bezmiara rozhodně odmítla. Brzy však s jeho návrhem souhlasila.[6] Manželství se uskutečnilo v roce 1847,[7][8] a dostala titul „Páté štěstí“.
V roce 1848 byla povýšena na titul „Čtvrté štěstí“. Dne 22. Února 1850 porodila své jediné dítě, dceru Mükbile Sultan v Palác Çırağan, který zemřel ve věku dvou měsíců.[9] Ve stejném roce byla povýšena na titul „Třetí štěstí“. V roce 1853 byla povýšena na titul „Senior Fortunate“,[10] a v roce 1854 titul „Šestá choť“.[3]
Abdulmejid Bezmiaru nejen miloval, ale také si ji vážil. Dokonce jí dal do péče syna, asi sedmiletého chlapce, který ztratil matku. Viděla však prince jako překážku a nezacházela s ním dobře. Když se o tom Abdulmejid dozvěděl, nechal ji přesunout do příjemné kuchyně, kterou jí představil. Zde navázala důvěrný vztah s jistým Tevfik Pasha.[11][12]
Druhé manželství
Bezmiara se rozvedl s Abdulmejidem a dne 2. června 1859 se oženil s Tevfik Pašou.[13] Když Sultan Abdülaziz nastoupil na trůn po smrti svého bratra v roce 1861, přesídlil Tevfik a Bezmiara do Bursa. Ti dva se brzy rozvedli a Tevfik byl zabit[14] v roce 1865.[15]
Třetí manželství
Po jejím rozvodu se Bezmiara provdala za ředitele Bursy Awqaf Uzuna Ahmeda Beye. Vrátila se do Istanbulu, kde měla problémový život.[14][16] Pár měl dceru jménem Emine Cavidan Hanim narozenou 28. října 1872 v Istanbulu,[17] po jehož narození se rozešli.[18]
Cavidan se oženil s Abdulmejidem a Serfiraz Hanim syn, Şehzade Selim Süleyman v roce 1886.[17][14] Poté, co se rozvedli, se 2. února 1891 provdala za egyptského prince Hüseyina Beye a po jeho smrti v roce 1898 se provdala za Osmana Paši.[18]
Problém
název | Narození | Smrt | Poznámky | Reference |
---|---|---|---|---|
Vytvořil Abdulmejid I. | ||||
Mükbile Sultan | 22. února 1850 | 21. března 1850 | • Narozen v paláci Çırağan. • Pohřben v Nové mešitě. | [9][19] |
Autor: Uzun Ahmed Bey | ||||
Emine Cavidan Hanım | 28. října 1872 | N / A | • Třikrát se oženil a měl problém. | [17] |
Viz také
Anotace
Reference
- ^ A b Muradoğlu, Abdullah (2001). Reformovat Dervişleri. Bakış. str. 76.
- ^ Topuz, Hıfzı (2009). Abdülmecit: İmparatorluk Çökerken Sarayda 22 Yıl. Remzi Kitabevi. str. 102. ISBN 978-9-751-41357-4.
- ^ A b C d Uluçay 2011, str. 210.
- ^ A b Hanim 1872, str. 47.
- ^ Sakaoğlu 2008, str. 591.
- ^ Hanim 1872, str. 48.
- ^ İrtem, Süleyman Kâni; Kocahanoğlu, Osman S. (2003). Bilinmeyen Abdülhamid. Temel. str. 127. ISBN 978-9-754-10060-0.
- ^ Arslan, Mehmet (2008). Osmanlı saray düğünleri ve сenlikleri: Manzum sûrnâmeler. Sarayburnu Kitaplığı. str. 329. ISBN 978-9-944-90563-3.
- ^ A b Uluçay 2011, str. 227.
- ^ Uluçay 2011, str. 212 n. 24.
- ^ Hanim 1872, str. 48-50.
- ^ Sakaoğlu 2008, str. 593.
- ^ Sakaoğlu 2008, str. 593-4.
- ^ A b C Sakaoğlu 2008, str. 594.
- ^ Haskan, Mehmet Nermi (2001). Yüzyıllar boyunca Üsküdar - Svazek 2. Üsküdar Belediyesi. str. 709. ISBN 978-9-759-76062-5.
- ^ Uluçay 2011, str. 211.
- ^ A b C Adra, Jamil (2005). Genealogie císařské osmanské rodiny 2005. str.12.
- ^ A b Burak, Ertuğrul (8. listopadu 2011). Cariyeler Saltanatı. umělecký. ISBN 978-6-054-33716-3.
- ^ Paşa 1960, str. 145.
Zdroje
- Hanim, Melek (1872). Třicet let v harému: nebo Autobiografie Melek-Hanum, manželky H.H. Kibrizli-Mehemet-Pashy.
- Uluçay, M. Çağatay (2011). Padişahların kadınları ve kızları. Ötüken. ISBN 978-9-754-37840-5.
- Sakaoğlu, Necdet (2008). Bu Mülkün Kadın Sultanları: Vâlide Sultanlar, Hâtunlar, Hasekiler, Kandınefendiler, Sistufendiler. Oğlak Yayıncılık. ISBN 978-6-051-71079-2.
- Paşa, Ahmed Cevdet (1960). Tezakir. [2]. 13 - 20, svazek 2. Türk Tarih Kurumu Basımevi.