Bengt Gustafsson (obecně) - Bengt Gustafsson (general)

Bengt Gustafsson
Bengt Gustafsson.jpg
Bengt Gustafsson na začátku 80. let
Rodné jménoSten Bengt Gustaf Gustafsson
narozený(1933-12-02)2. prosince 1933
Hästveda, Švédsko
Zemřel15. března 2019(2019-03-15) (ve věku 85)
Stockholm, Švédsko
VěrnostŠvédsko
Servis/větevŠvédská armáda
Roky služby1955–1994
HodnostVšeobecné
Příkazy drženy

Všeobecné Sten Bengt Gustaf Gustafsson (2. prosince 1933 - 15. března 2019) byl a Švédská armáda důstojník. Sloužil jako Nejvyšší velitel švédských ozbrojených sil od roku 1986 do roku 1994.

Životopis

Časný život

Gustafsson se narodil 2. prosince 1933 v Hästveda, Švédsko, syn rozhlasového technika Gustava Svenssona a jeho manželky Fridy (rozené Lundell).[1] Gustafssonovy rané zájmy zahrnovaly fotbal, házenou, šachy a bridž, běh a skok do výšky. Na základní škole (folkskola ) neměl moc rád učitele, ale na střední škole (realskola ) šlo to lépe, ale adaptace nebyla úplně dobrá, protože tam byli někteří učitelé, se kterými se mu těžko dařilo. Gustafsson měl také potíže s tím, že byl na hodinách zticha.[2]

Gustafsson absolvoval bez jakéhokoli zadržení na jaře 1950 s úspěšnými známkami. Poté pracoval na benzínce až do Vánoc 1950, poté tam odešel, protože byla příliš chladná a špatně placená. Gustafsson poté pracoval v agentuře sociálního pojištění s registry a podobně, ale myslel si, že je to monotónní. Po mnoho let si myslel, že se stane pilotem, nejlépe důstojníkem, jinak v komerčním letectví. Jinak by myslel na možné technické vzdělání. Gustafsson studoval ve vzdělávací společnosti Hermods AB, kurzy praktické matematiky, aerodynamiky, letectví, leteckých motorů a materiálů.[2]

Vojenská kariéra

Charakteristická prohlášení učiněná o Gustafssonovi ze dne 7. března 1951 byla přečtena;[2] "jeho obecná inteligence jako celek, sotva nadprůměrná, stejně jako technické porozumění a letová orientace, zatímco test motoru dává nadprůměrné skóre. Recenze sociálních a psychologických otázek o normálu pro věk. Také zrání je průměrné," střední energetické zdroje a rozumně schopné je uspořádat. emoční život trochu nezralý a málo diferencovaný, do značné míry stabilní. průměrná iniciativa, schopnost zmírnit vytrvalost. spolehlivost a odpovědnost ještě nejsou zcela zralé, ale pravděpodobně přijatelné. nedostatky v jakékoli adaptaci, má malé potíže se sebekázní. “[2]

Gustafsson zahájil svou vojenskou kariéru jako seržant pilot. Gustafsson byl přijat na výcvik, ale samotný let zcela nezvládl. Hodnocení Gustafssona ve vzduchu ze dne 27. července 1951 znělo; „Špatný pocit rychlosti. Nezralý, zapomnětlivý, nedbalý. Špatné rozložení pozornosti. Špatná duševní aktivita ve vzduchu.“ a na zemi "Dobrá schopnost, iniciativa a energičnost. Klidný a citlivý. Spolehlivý. Inteligentní."[2] O 40 let později, jako generál a vrchní velitel, Gustafsson komentoval charakteristické tvrzení „které ukazuje, že se z toho nakonec stane životní zkušenost, že trvá dlouho, individuálně odlišně dlouho, než bude dospělý rozumně úplný. Vtipným způsobem dalo by se říci, že se brzy ukázalo, že jsem nejlépe seděl na zemi, když jsem porovnával hodnocení učitelů vzduchu a země. “[2] Navštěvoval Vysoká škola královské švédské armády v roce 1959 a stal se důstojníkem v Boden ženijní sbor (Ing 3). Gustafsson byl povýšen na poručíka v roce 1961 a zúčastnil se Vojenská akademie v roce 1966 a v následujícím roce byl povýšen na kapitána. Byl důstojníkem generálního štábu v Štáb armády a Štáb obrany v letech 1966 až 1979 působil jako ředitel u Švédská rada pro civilní obranu od roku 1970 do roku 1973.[1]

Gustafsson se zúčastnil Vysoká škola národní obrany v letech 1971 a 1982.[1] Byl povýšen na majora v roce 1972, na podplukovníka v roce 1974 a na podplukovníka se zvláštním postavením v roce 1975. Gustafsson byl jmenován velitelem praporu v Älvsborský pluk (I 15) v roce 1979 a byl povýšen na plukovníka a byl jmenován velitelem pluku Svea ženijní pluk (Ing 1) v roce 1981.[1] V roce 1982 byl povýšen na vyššího plukovníka a byl jmenován stálým tajemníkem Ministerstvo obrany, kde působil až do roku 1984. Gustafsson byl povýšen na generálporučíka a byl vojenským velitelem Vojenský obvod Horní Norrland (Milo ÖN) v letech 1984 až 1986.[1] Byl povýšen na generála a nastoupil do funkce Nejvyšší veliteli v roce 1986. Gustafssonovo období nejvyššího velitele původně označil pokračující lovy ponorek, ale čím dál tím více se to týkalo pád berlínské zdi a rozpuštění Varšavská smlouva. I když dopady pro svět i pro švédskou obrannou politiku byly pro dalšího nejvyššího velitele ještě jasnější.[3] V roce 1992 bylo jeho jmenování vrchním velitelem prodlouženo do 1. července 1994, kdy odešel do důchodu.[4]

Jiná práce

Gustafsson se stal členem Královská švédská akademie válečných věd v roce 1979.[5] V roce 1990 se Gustafsson stal čestným členem Královská švédská společnost námořních věd, ale odešel v roce 2004.[6] Gustafsson se stal členem správní rady Všeobecné obranné asociace (Allmänna försvarsföreningen) v roce 1982, ze dne Swedair v roce 1983 a Národní švédská rada dobrovolného vojenského výcviku (Överstyrelsen for frivillig befälsutbildning) v roce 1984.[7]

Osobní život

V roce 1957 se oženil s Inger Gustafsson.[1] Měli tři děti, jednoho syna a dvě dcery.[8]

Gustafsson zemřel ve svém domě dne 15. března 2019.[9][10] Pohřeb se koná v Kostel Hedvig Eleonora ve Stockholmu dne 5. dubna 2019.[10]

Data hodnosti

Propagace
Hodnostdatum
OF-1 Fänrik.jpg Fänrik1959
OF-1 Löjtnant.jpg Poručík1961
OF-2 Kapten.jpg Kapitán1967
OF-3 Major.jpg Hlavní, důležitý1972
OF-4 Överstelöjtnant.jpg podplukovník1974
OF-5 Överste.jpg Plukovník1981
OF-5 Överste 1.gr..jpg Senior plukovník1982
OF-7 Generalmajor G.jpg Generálmajor?
OF-8 Generallöjtnant G.jpg generálporučík1984
OF-9 General G.jpg Všeobecné1. října 1986

Ocenění a vyznamenání

Bibliografie

  • Gustafsson, Bengt (2010). Sanningen om ubåtsfrågan: ett försök till analys. Försvaret och det kalla kriget (FOKK), 1652-5388; 23 (ve švédštině). Stockholm: Santérus. ISBN  978-91-7359-040-2. SELIBR  11832973.
  • Gustafsson, Bengt (2007). Det sovjetiska hotet mot Sverige under det kalla kriget. Publikation / Försvaret och det kalla kriget (FOKK), 1652-5388; 12 (ve švédštině) (1. vyd.). Stockholm: Försvarshögskolan. ISBN  978-91-85401-84-0. SELIBR  10684177.
  • Gustafsson, Bengt (2006). Det "kalla kriget": några reflexioner. Publikation / Försvaret och det kalla kriget (FOKK), 1652-5388; 9 (ve švédštině). Stockholm: Försvarshögskolan. ISBN  91-85401-55-2. SELIBR  10315918.
  • Gustafsson, Bengt (1994). Åtta år av förändring (ve švédštině). Stockholm: Informationsavd., Försvarsmakten. ISBN  91-972385-0-3. SELIBR  7796994.

Reference

  1. ^ A b C d E F Uddling, Hans; Paabo, Katrin, eds. (1992). Vem är det: svensk biografisk handbok. 1993 [Kdo to je: Švédská biografická příručka. 1993] (ve švédštině). Stockholm: Norstedt. p. 402. ISBN  91-1-914072-X.
  2. ^ A b C d E F Christofferson, Lars; Regefalk, Egon (1994). „Flygvapnets huvudjägare under 50 år“ (PDF). Flygvapennytt (ve švédštině). Stockholm: Flygstaben (4): 14–15. SELIBR  8257600.
  3. ^ „Alla våra överbefälhavare“ (ve švédštině). Švédské ozbrojené síly. Citováno 23. listopadu 2018.
  4. ^ „Utnämningar / förordnanden“ (PDF). Flygvapennytt (ve švédštině). Stockholm: Flygstaben (2): 39. 1992. ISSN  0015-4792. SELIBR  8257600.
  5. ^ Kjellander, Rune (1996). Kungl Krigsvetenskapsakademien: Svenska krigsmanna sällskapet (do 1805), Kungl Krigsvetenskapsakademien: biografisk matrikel med porträttgalleri 1796-1995 (ve švédštině). Stockholm: Akad. p. 186. ISBN  91-630-4181-2. SELIBR  7451162.
  6. ^ Kjellander, Rune (2007). Svenska marinens högre chefer 1700–2005. Chefsbiografier och befattningsöversikter (ve švédštině). Stockholm: Probus. p. 242. ISBN  978-91-87184-83-3. SELIBR  10452099.
  7. ^ Vem är det: svensk biografisk handbok. 1985 [Kdo to je: Švédská biografická příručka. 1985] (ve švédštině). Stockholm: Norstedt. 1984. str. 403. ISBN  91-1-843222-0.
  8. ^ Österholm, Ulla-Lene (12. května 1998). „Min son har schizofreni“ [Můj syn má schizofrenii]. Aftonbladet (ve švédštině). Citováno 25. května 2016.
  9. ^ „ÖB:“ Bengt Gustafsson var en personlig vän"". Svenska Dagbladet (ve švédštině). TT. 16. března 2019. Citováno 16. března 2019.
  10. ^ A b „BENGT GUSTAFSSON“. Svenska Dagbladet (ve švédštině). Citováno 25. března 2019.
  11. ^ "Sök medailejförläning" (ve švédštině). Královský dvůr Švédska. Citováno 25. května 2016.
  12. ^ „Bengt Gustafsson“. Kancelář prezidenta republiky. 2005. Citováno 9. srpna 2020.

externí odkazy

Média související s Bengt Gustafsson na Wikimedia Commons

Vojenské úřady
Předcházet
Erik G. Bengtsson		 Vojenský obvod Horní Norrland
1984–1986		Uspěl
Lars-Erik Englund
Předcházet
Lennart Ljung		 Nejvyšší velitel švédských ozbrojených sil
1986–1994		Uspěl
Dlužíš Wiktorinovi