Správa města Bělehrad - Belgrade City Administration
Správa města Bělehrad (srbština: Управа града Београда / Uprava grada Beograda) byla administrativně-bezpečnostní institucí v Bělehrad od roku 1839 do roku 1944. Většinu času se její sídlo nacházelo v notoricky známém prostředí Glavnjača vězení na dnešním místě Univerzita v Bělehradě Fakulta chemická, na Studentské náměstí.
Od poloviny 19. století do poloviny 20. století byl Bělehrad řízen dvěma úrovněmi autority - správa města Bělehrad jako držitel policie a správního orgánu státní správy a obec Bělehrad jako držitel místní samosprávy. V roce 1944 byla správa města Bělehrad zrušena poté, co byla v Bělehradě založena jiná správní organizace.
Království Jugoslávie
Když Království Jugoslávie byla v roce 1929 rozdělena na banoviny, samostatnou správně-územní jednotku nazvanou Správa města Bělehrad byla vytvořena a zahrnuje město Bělehrad s okolím, včetně Zemun a Pančevo. Toto území bylo zcela obklopeno Dunaj Banovina, která měla správní sídlo v Novi Sad. Následující Osa invaze, okupace a rozdělení Jugoslávie v roce 1941 nadále bělehradská městská správa existovala jako administrativně-územní jednotka Území vojenského velitele v Srbsku do konce roku 1941, kdy bylo Srbsko v nové územní organizaci rozděleno na okresy.
Správci
- Jovan Němec (13. července 1839 - 22. listopadu 1839)
- Ilija Čarapić (22. listopadu 1839 - 27. května 1840)
- Miloš Bogićević (27. května 1840 - 24. září 1840)
- Mladen Žujović (24. září 1840 - 6. srpna 1842 a 1858)
- Mihailo Ljotić (29. srpna 1842 - 22. září 1842)
- Tenka Stefanović (22. září 1842 - 6. listopadu 1842)
- Radovan Damjanović (6. listopadu 1842 - 20. prosince 1844)
- Jovan Vučković (20. prosince 1844 - 22. července 1848)
- Gavrilo Jeremić (22. července 1848 - 27. září 1852)
- Konstantin Magazinović (27. září 1852 - 15. listopadu 1855)
- Milivoje Petrović Blaznavac (15. listopadu 1855 - 18. října 1856)
- Nikola Hristić (18. října 1856 - 11. února 1859 a 27. září 1859 - 7. října 1860)
- Jovan Belimarković (30. listopadu 1858 - 11. února 1859)
- Jovan Dimitrijević Mitričević (11. února 1859 - 27. září 1859)
- Dragutin Žabarac (27 září 1859-19 ledna 1861)
- Mihailo Barlovac (19. ledna 1861-18. Července 1868)
- Jakov Tucaković (1. srpna 1868 - 4. dubna 1873 a 1. června 1876 - 1. června 1878)
- Živojin Blaznavac (4. dubna 1873 - 13. února 1874 a 25. února 1879 - 17. března 1887)
- Dimitrije Joksić (13. února 1874 - 22. října 1875 a 22. října 1875 - 1. června 1876 (úřadující))
- Jovan Avakumović (22. října 1875 - 1. června 1876)
- Janko Terzić (1877 - 4. února 1878)
- Jakov Brzaković (4. února 1878 - 1. června 1878)
- Pantelija Lunjevica (1. června 1878 - 25. února 1879)
- Živko Anđelić (17. března 1887 - 6. června 1888)
- Gliša Đorđević (6. června 1888 - 16. září 1889)
- Vladimir Milenković (1889 a 1892)
- Velimir Todorović (16. září 1889 - 13. ledna 1890)
- Svetozar Arsenović (13. ledna 1890 - 11. května 1891)
- Mihailo Jovanović (27. května 1891 - 1. srpna 1892)
- Pavle Denić (1. srpna 1892 - 2. dubna 1893)
- Stojan Protić (2. dubna 1893 - 7. dubna 1893)
- Đorđe Nestorović (7. dubna 1893 - 12. ledna 1894)
- Miloš Mihailović (12. ledna 1894 - 24. května 1894)
- Živko Kasidolac (24. května 1894 - 29. října 1894)
- Aleksa Stevanović (29. října 1894 - 1. srpna 1895)
- Nikola Stevanović (1. srpna 1895 - 20. dubna 1896)
- Rista Bademlić (20. dubna 1896 - 14. července 1900)
- Božidar Maršićanin (13. července 1900-29. Května 1903)
- Bogdan Damjanović (29. května 1903 - 24. června 1903)
- Dušan Vujić (24. června 1903-25. Října 1903)
- Mihailo Cerović (25. října 1903 - 20. ledna 1905 a 16. března 1906 - 19. července 1907)
- Mihailo Rašković (20. ledna 1905 - 14. srpna 1905)
- Dragić Pavlović (14. srpna 1905 - 21. ledna 1906)
- Branimir Rajić (21. ledna 1906 - 15. března 1906)
- Dragutin Milićević (19. září 1907 - 22. dubna 1908)
- Obrad Blagojević (22. dubna 1908 - 27. září 1908)
- Dušan Alimpić (22. září 1908 - 10. května 1910)
- Gojko Pavlović (10. května 1910 - 4. září 1912)
- Manojlo Lazarević (4. srpna 1912 - 9. září 1918 a 24. září 1919 - 27. prosince 1934)
- Kosta Tucaković (9. září 1918-24. Září 1919)
- Dušan Filipović (27. prosince 1934 - 13. října 1935)
- Milan Aćimović (13. října 1935-21. Prosince 1938)
- Živojin Simonović (9. února 1939 - 20. dubna 1939)
- Dragoslav Lazić (1. března 1939 - 1. dubna 1940)
- Dragomir Drinčić (28. března 1940-27. Března 1941)
- Milutin Stefanović (27. března 1941 - 1. dubna 1941)
- Dušan Ribar (1. dubna 1941 - 12. dubna 1941)
- Dragomir Jovanović (7. května 1941 - 5. října 1944)
Viz také
Zdroje
- Branislav Božović. Uprava i upravnici grada Beograda 1839-1944 - Prosveta 2011