Milan Aćimović - Milan Aćimović

Milan Aćimović
Milan Aćimović sh (oříznuto) .jpg
Ministr vnitra Vláda národní záchrany
V kanceláři
29. srpna 1941 - 10. listopadu 1942
PředcházetŽádný
UspělTanasije Dinić
Předseda Rady komisařů Interiér Vládní komisař
V kanceláři
30. dubna 1941-29. Srpna 1941
PředcházetŽádný
UspělMilan Nedić jako předseda vlády
Osobní údaje
narozený30. května 1898
Pinosava, Království Srbsko
Zemřel25. května 1945(1945-05-25) (ve věku 46)
Zelengora, Království Jugoslávie
(Nyní Bosna a Hercegovina )
Politická stranaJugoslávská radikální unie
ProfesePolitik
Vojenská služba
Věrnost Království Jugoslávie
Vláda národní záchrany
 nacistické Německo

Milan Aćimović (Srbská cyrilice: Милан Аћимовић; Května 1898 - 25. Května 1945) byl srbský politik a spolupracovník s Osa v Jugoslávie v době druhá světová válka.

Časný život

Milan Aćimović se narodil 31. května 1898 v Pinosava, v Bělehrad obec Voždovac. Skončil tělocvična v Bělehradě a získal právnický titul od Univerzita v Bělehradě v roce 1923.[1] Dne 2. září 1935 on a Velibor Jonić úspěšně požádal o ministerstvo vnitra legalizovat Jugoslávské národní hnutí (Zbor).[2] V roce 1938 se stal policejním šéfem v Bělehradě a ministrem vnitra byl jmenován Milan Stojadinović dne 21. prosince 1938. V této funkci působil do 5. února 1939. V dubnu 1939 byl zatčen po boku Stojadinoviće a byl zadržen až do srpna 1940.[1][3]

druhá světová válka

Dne 30. Května 1941, několik týdnů po Invaze osy do Jugoslávie Aćimović vytvořil první loutkovou vládu v Srbsku nazvanou Vládní komisař. Byl vůdcem vlády do 29. srpna téhož roku, kdy byla rozpuštěna.

Aćimovićova loutková vláda byla nahrazena jinou loutkovou vládou, Vláda národní záchrany v čele s bývalým generálem Milan Nedić. V této vládě působil Aćimović jako ministr vnitra. Soucitil s Chetniks z Draža Mihailović a udržoval úzký kontakt s Mihailovićem. Němci měli podezření, že Aćimović varoval Mihailoviće před vypuštěním Operace Mihailovic, která proběhla 6. – 7. prosince 1941. Varování, zjevně dané den před zahájením ofenzívy, umožnilo Mihailovićovi uniknout. V lednu 1942 navštívil srbské vězně v Osnabrück koncentrační tábor v nacistické Německo.

Přes tyto činy a podezření Němců se Aćimovićovi podařilo s nimi zůstat v dobrém vztahu, dokonce se v březnu 1942 s německým svolením setkal s Mihailovićem. Dne 10. listopadu 1942, Aćimović byl nahrazen jako ministr vnitra plukovník Tanasije Dinić, který byl viděn jako více anti-Mihailović. Po svém nahrazení a vyhnání Němců ze Srbska v říjnu 1944 působil Aćimović jako prostředník mezi Mihailovićem a německým vyslancem Hermann Neubacher ve Vídni.

Po pádu německé správy v Srbsku se Aćimović připojil k četnické koloně. Byl zabit Jugoslávští partyzáni na Bitva o Zelengoru v květnu 1945.

Poznámky

  1. ^ A b Božović 1985, str. 17.
  2. ^ Cohen 1996, str. 15.
  3. ^ Jarman 1997, str. 259.

Reference

  • Božović, Branislav (1985). Milan Aćimović. Záhřeb: Centar za informacije i publicitet. OCLC  486883834.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Cohen, Philip J. (1996). Srbská tajná válka: Propaganda a podvod historie. College Station, Texas: Texas A&M University Press. ISBN  978-0-89096-760-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Jarman, Robert L. (1997). Jugoslávie: 1938–1948. Cambridge: Archivní vydání. ISBN  978-1-85207-950-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Ramet, Sabrina P. (2006). Tři Jugoslávie: budování státu a legitimace, 1918–2005. Bloomington, Indiana: Indiana University Press. ISBN  978-0-253-34656-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Tomaševič, Jozo (1975). Válka a revoluce v Jugoslávii, 1941–1945: Chetnikové. Stanford, Kalifornie: Stanford University Press. ISBN  978-0-8047-0857-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Tomasevich, Jozo (2001). Válka a revoluce v Jugoslávii, 1941–1945: Povolání a spolupráce. Stanford, Kalifornie: Stanford University Press. ISBN  978-0-8047-3615-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)