Hranice mezi Běloruskem a Polskem - Belarus–Poland border
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Březen 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Bělorusko-polská hranice | |
---|---|
![]() Hraniční přechod dovnitř Bělověžský prales | |
Vlastnosti | |
Subjekty | ![]() ![]() |
Délka | 398,6 km (248 mi),[1] 418 km (260 mi) nebo 416 km (258 mi) |
Dějiny | |
Založeno | Prosince 1991 Rozpuštění Sovětského svazu |
Aktuální tvar | 2011 Dohoda |


The Bělorusko-polská hranice je státní hranice mezi Polská republika (Člen EU) a Běloruská republika (Stát Unie ) Má celkovou délku 398,6 km (247,7 mil),[2] 418 km (260 mi)[3] nebo 416 km (258 mi)[4] (zdroje se liší). Začíná to od trojitého křižovatky hranic s Litvou na severu a táhne se k trojímu křižovatce hranic s Ukrajinou na jihu. Je také součástí Hranice EU s Běloruskem. Hranice vede podél správních hranic dvou vojvodství Podlaskie a Lubelskie na polské straně a Grodno a Brest Voblasts na běloruské straně. Na polské straně je úsek 246,93 km (153,44 mil) pod ochranou Jednotka pohraniční stráže Podlaskie, zatímco 171,31 km (106,45 mi) úsek je v operačním prostoru Jednotka pohraniční stráže Bug. Hraniční řeky (od severu k jihu) jsou Czarna Hańcza, Wolkuszanka, Swislocz, Narew, a Western Bug.
Dějiny
Po Sovětská invaze do Polska v září 1939 oblast Západní Bělorusko byl připojen do Běloruská sovětská socialistická republika. Bylo vytvořeno pět nových Voblastů: Baranavichy, Belostok, Brest, Pinsk a Vialejka.
V souladu s Dohoda o hranicích mezi Polskem a SSSR ze dne 16. srpna 1945, 17 okresů Belastok Voblast BSSR včetně města Białystok a 3 okresy Brest Voblast, kde žil značný počet Poláků, byli převezeni do Polska.
5. Listopadu 1945 byla ve Varšavě podepsána další dohoda zástupci vlády Běloruská sovětská socialistická republika a vláda národní jednoty Polské republiky o registraci a evakuaci běloruského obyvatelstva z území Polska na území BSRR a polské obyvatelstvo od BSRR na území Polska. Oznámení o registraci a prodloužení evakuace do června 1946 byla zveřejněna v Białystoku a na území vojvodství.[5]
V roce 1946, během zdokonalování státní hranice mezi SSSR a Polskem v bělorusko-polské části, měl Krynek, který byl zcela udělen Polsku, bod, který oddělil hraniční úsek pod Podvýborem V od činnosti Podvýboru Výbor VI. Dále hranice vedla oblastmi, které Polsko ztratilo kvůli sovětskému diktátu, protože se nacházely na západní straně Curzonovy linie. Tento posun byl v okolí města asi 12 km Odelsk, 15 km v Łosośny oblast, 20 km v Biała Blota a 15 km v oblasti Augustovský kanál. Polští vyjednavači si během postupu vymezování uvědomili, že jsou tváří v tvář těmto uloženým ujednáním bezmocní a pouze se snaží zavést pro Polsko menší ověření. Mimo jiné poblíž Odelsku byla za hranicemi Polska vesnice vesnic Klimówka, Minkowce, Nomiki, Taki, Tołcze, Szymaki z Okres Hrodna a vesnice Todorkowce a Chworosciany z Okres Sapotskin byly převedeny do Polská lidová republika. Zubrzyca Wielka a Zubrzyca Mała byly také získány zpět, ale většina z zemědělské pozemky příslušníci těchto vesnic zůstali na běloruské straně hranice.
Více na sever, v oblasti vesnice Nowrowol hranice byla přesunuta 700-800 m na východ, což také umožnilo vesnicím Tołcze, Szymaki a Klimówka být součástí Polska. V Gmina Kuźnica byla hraniční čára posunuta o 200-300 metrů na východ a na tomto místě byla hranice proříznuta přes koleje železniční trati Białystok-Grodno.
V srpnu 1948 TASS agentura oznámila sdělení o dokončení vymezení hranice. Místní úřady však určovaly konečnou podobu hranice a příslušnosti jednotlivých vesnic nebo jejich fragmentů na více než rok a půl. Na základě dokumentace běloruské strany, oficiálně oznámené 8. července 1950, polská strana získala 30 vesnic v rámci výměnných a hraničních oprav, zatímco běloruská strana získala 12 vesnic. Mnoho vesnic bylo také rozděleno. Poté a dosud se hranice mezi Polskem a Běloruskem nezměnila.
Hraniční přechody
Titul | Typ přechodu | |
1 | Brest - Terespol | Vlak |
2 | Hrodna - Kuźnica Białostocka | Vlak |
3 | Wysokie Litewskie - Czeremcha | Vlak |
4 | Svislach - Siemianówka | Vlak |
5 | Berestovica - Bobrowniki | silnice |
6 | Brest - Terespol | silnice |
7 | Bruzgi - Kuźnica | silnice |
8 | Damachava - Sławatycze | silnice |
9 | Kazlovichy - Kukuryki | silnice |
10 | Piasčatka - Połowce | silnice |
11 | Haurylin - Meykshany | zjednodušené přechody |
12 | Liasnaia - Rudavka | zjednodušené přechody |
13 | Pierarova - Białowieża | zjednodušené přechody |
Reference
- ^ Rocznik Statystyczny Rzeczypospolitej Polskiej 2019. Warszawa: Główny Urząd Statystyczny, 2019, s. 80. ISSN 1506-0632.
- ^ „Государственный пограничный комитет Республики Беларусь“. Archivovány od originál dne 30.06.2016. Citováno 2014-05-11.
- ^ „WARUNKI NATURALNE I OCHRONA ŚRODOWISKA (ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ)“. MAŁY ROCZNIK STATYSTYCZNY POLSKI 2013 (CONCISE STATISTICKÝ ROČNÍK POLSKA 2013) (v polštině a angličtině). GŁÓWNY URZĄD STATYSTYCZNY. 2013. s. 26. ISSN 1640-3630.
- ^ (v polštině) Informacje o Polsce - informacje ogólne Archivováno 2009-06-25 na Wayback Machine. Page dává polštinu Encyklopedie PWN jako reference.
- ^ Delimitacja polskiej granicy wschodniej 1944-1950