Sloup Belanjong - Belanjong pillar

Sloup Belanjong
Sanur Belankong Pillar.jpg
Sloup Belanjong v Sanuru pochází z roku 914 n.l., svědčí o kontaktech mezi Bali, Jávou a indickým subkontinentem.
MateriálAndezitový kámen
PsaníPranagari scénář v Sanskrt a staré balijské
Vytvořeno4. února 914 n. L[1]
ObjevilBelanjong, jižní Sanur v Bali, Indonésie
Současné umístěnív situ (původní umístění)

The Sloup Belanjong, taky Blanjong sloup nebo Blanjong nápis (indonéština: Prasasti Blanjong), je sloup zřízený v roce 914 nl v přístavu Belanjong v jižní části města Sanur v Bali.

Sloup byl založen králem Sri Kesari Warmadewa, první balijský král Dynastie Warmadewa a nese dlouhý nápis, kde král popisuje své vojenské tažení na ostrově. Nachází se v chrámu Belanjong (Blanjong), kde je umístěn pod ochranným krytem, ​​a je často zdoben a částečně zakryt oddanou látkou.

Sloup byl objeven až v roce 1932,[2] a zůstal tam, kde byl původně nalezen.

Jazyk a datum

Nápis je napsán v indickém jazyce Sanskrt a starobalijský jazyk, pomocí dvou skriptů, Nagari skript a staré balijské písmo (které se používá k psaní jak balijských, tak sanskrtských).[3] Staré balijské písmo v pre-Nagari je na jedné straně sloupu, zatímco v sanskrtu je nápis Pallava -odvozený starý jávský skript (také nazývaný Kawi skript )[4] je na druhé straně.[5]

Sloup je datován podle indiánů Éra Shaka, v sedmý den dorůstající poloviny („saptāmyāṁ sita“) měsíce Phalguna Śaka rok 835, což odpovídá 4. únoru 914 nl podle výpočtu Louis-Charles Damais.[6][1]

Obsah

Sloupový nápis Blanjong zveřejnil W.F. Stutterheim,[7] jehož přepis reprodukoval Roelof Goris[8] s přihlédnutím k opravám Louis-Charles Damais,[6][1] jak následuje. Je smutné, že tolik textu je poškozeno, že je těžké získat jasný smysl pro význam textu. Pomlčky označují nečitelná písmena, závorky naznačují domnělé hodnoty a dvojitá lomítka označují značku úseku. U variantních odečtů S označuje odečet Stutterheima (1934),[7] a D označuje čtení Damaise (1947).[6]

Přepis

Strana (staré balijské a sanskrtské jazyky, písmo Nāgarī)

1. śākabde śara-vahni-mūrti-gaṇite māse tathā phalguṇe (sārā) - - -

2. - (rā) - (taki) nasva (kṣā) - rādhāyajihitivārovinihatyavairini - h- ṅ (s) -

3. - - (hī) - (ja) vampuraṅ [S: siṅhadvāla, D: siṅhārccala] čistý (nika) - i - ya - - ta - - t -

4. - - // (śa) [S: -, D: 835] vulan phalguṇa - - - - śrī kesarī - - -

5. - - - raḥ di gurun di s (u) val dahumalahaṅ musuḥdho - ṅka - (rana) - - - (tah) di kutarā -

6. nnata - (tabhāja) - kabudhi kabudhi //

B strana (sanskrtský jazyk, starobalijské písmo)

1. sva - - raṭapratāpamahi - (h) - - ścodayaḥ dhvastārāti tamaścayo (buga) na

2. - samārggaraṅgapriyaḥ padmoboi - (āṣa) seravirabūdhā (ś) ā - - naḥkṛtiḥ vālidvīpa -

3. - (bhayebhīrovi) - - - (bhe) ri - na (bhū) pa (śa) (śi) nā (r) ā (g) atva - -

4. [nečitelné]

5. [nečitelné]

6. [nečitelné]

7. [nečitelné]

8. - - - - (śa) - (maśaṅśuta) - - -

9. - - - - (śepra) yātandīśārssyannantāriṣṛ u- - -

10. - - // (vija) yarka (ṇḍantaraṇḍ) antā (pe) kabhājobhṛśam // yenā e

11. - - - - nbhidyā (ṣaṭa) laṅvidhāyuṅgurubhiḥ sarrundhyaśatrūnyudh (i)

12. maha - ha (dv) iparāgrevairimahibhujā (ṅ) ṣṛjutaraḥkamp- - -

13. - ndre (th) a r (amajasa) ptā - ptiḥ samasta-sāmantādhipatiḥ śrī kesarī varmma (deva) - - -

Výklad

Nápis je vážně poškozen, takže je těžké jasně pochopit většinu textu. Je důležité odlišit informace výslovně uvedené v textu od moderních interpretací těchto tvrzení učenců. Toto je první známý balijský nápis, ve kterém král (adhipatiḥ) zaznamenal své jméno: Śrī Kesarī Varma (deva), uvedené na A.4 a B.13.[8][5] The deva část názvu se na kameni jasně neobjevuje, ale jedná se o domněnku založenou na běžném používání názvu Varmadeva v pozdějších balijských nápisech.

Existuje zjevný odkaz na ostrov Bali, který se nazývá Vāli-dvīpa (B.2). Střídání b a proti je běžné v balijské epigrafii. Nápis také zmiňuje „palác Singhadvāla“ (siṅhadvāla-čistý, A.3), který mnoho učenců ztotožňuje s palácem Singhāmandava dřívějších balijských nápisů. [9]

Nápis také hovoří o úspěchu vojenských výprav proti nepřátelům na dvou místech: Gurun a Suwal (A.5). Tato místní jména jsou mírně nejasná. Stutterheim navrhl, že by mohli odkazovat na pobřežní ostrovy, přičemž Gurun možná odkazuje Nusa Penida.[7] Goris, kterého citoval I Wayan Ardika, „věřil, že Gurun je Lombok, a interpretoval Suwal jako pláž Ketewel jižně od Sukawati v regentství Gianyar“.[10] Jiní navrhli více vzdálených míst, jako je Maluku, ale není jasné, na jakých důkazech je tento návrh založen.[4]

Pringle tvrdí, že kombinace jazyka a písma naznačuje, že cílem nápisu nebylo komunikovat místně s balijským lidem, ale spíše být stanoven jako symbol moci a autority.[4]

Podle francouzského historika George Coedès, který obecně odkazoval na balijské nápisy z období 884-939 nl:

„Tyto nápisy odhalují indicko-balijskou společnost, která byla nezávislá na Javě, používala dialekt typický pro ostrov a současně praktikovala buddhismus a šivaismus“

— George Coedès.[11]

Někteří navrhli, aby sloup Blanjong svědčil o spojeních Bali s Dynastie Sanjaya v Střední Jáva.[12] V nápisu však není výslovný odkaz na jávské krále.

Spekulovalo se, že Sri Kesari byl buddhistický král Sailendra Dynasty vést vojenskou výpravu,[13] založit a Mahayana Buddhistická vláda na Bali.[14] Neexistuje však žádný výslovný důkaz pro tuto interpretaci v samotném nápisu.

Tři další nápisy Kesari jsou známy ve vnitrozemí Bali, což naznačuje, že buď došlo ke konfliktům ve vnitrozemí ostrova, nebo že síla Śrī Kesarī byla soustředěna do nitra.[4]

Galerie

  • Část nápisu na horní části sloupu.

  • Ulička vedoucí ke sloupu Belanjong v chrámu Belanjong.

  • Ochranný kryt pro sloup Belanjong v chrámu Belanjong.

Viz také

Poznámky

  1. ^ A b C Louis-Charles Damais (1959) "Ouvrages d'Études Indonésiennes", Bulletin d'École française d'Extrême-Orient, 49, 2, str. 685-686.
  2. ^ Příručka na Bali s Lombokem a východními ostrovy Liz Capaldi, str. 98
  3. ^ Haer, str. 275
  4. ^ A b C d Krátká historie Bali od Roberta Pringleho str. 46
  5. ^ A b Obyvatelé Bali Angela Hobart str. 141
  6. ^ A b C Louis-Charles Damais (1947) Études balinaises: I. La Colonnette de Sanur str. 127
  7. ^ A b C W.F. Stutterheim (1934) „Nově objevený nápis před nagari na Bali“. Acta Orientalia, XII, str. 126-32
  8. ^ A b Roelof Goris (1954) Prasasti Bali Masa Baru: Bandung. str. 64-65
  9. ^ AJ. Bernet Kempers (1991) Monumentální Bali: Úvod do balijské archeologie a průvodce po památkách. Berkeley, Singapur: Periplus Editions. str. 35-36 [1]
  10. ^ I Wayan Ardika (2015) „Blanjong: An Ancient Port Site in Southern Bali, Indonesia“ v Form, Macht, Differenz: Motive und Felder ethnologischen Forschens, editoval Elfriede Hermann, Karin Klenke, Michael Dickhardt (Universitätsverlag Göttingen). str. 253 [2]
  11. ^ Georges Coedès (1968) Indické státy jihovýchodní Asie, editoval Walter F. Vella, přeložila Susan Brown Cowing. Canberra: Australian National University Press. str. 129
  12. ^ Andy Barski, Albert Beaucort a Bruce Carpenter, Barski (2007). Bali a Lombok. Dorling Kindersley, Londýn. ISBN  978-0-7566-2878-9. str. 45
  13. ^ Příručka na Bali s Lombokem a východními ostrovy autor: Liz Capaldi, Joshua Eliot p. 98 [3]
  14. ^ Bali a Lombok Lesley Reader, Lucy Ridout str. 156