Bitva u Olhavy - Battle of Olhava
| Bitva u Olhavy | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Část Válka v Laponsku z druhá světová válka | |||||||
| |||||||
| Bojovníci | |||||||
 nacistické Německo |  Finsko | ||||||
| Velitelé a vůdci | |||||||
| Obersturmführer Zimmermann | August Kuisto | ||||||
| Síla | |||||||
| SS-Intelligence Battalion 6 | 15. brigáda | ||||||
| Ztráty a ztráty | |||||||
| 2 zabiti | 5 zabito | ||||||
The Bitva u Olhavy došlo během Válka v Laponsku dne 28. září 1944. V severním Finsku došlo mezi ústupem ke krátkému ozbrojenému boji Německé jednotky a severně od povýšení Finské jednotky. Předchozího dne došlo k první potyčce mezi německými a finskými jednotkami Pudasjärvi. Na Olhavě vojáci poprvé zahájili proti sobě palbu v plném rozsahu a oběti byly první z laponské války.
Pozadí
Finsko přerušilo vztahy s Německo dne 2. září 1944. Poté Sovětský svaz podepsali mírovou smlouvu s Finskem a precedenční podmínky požadující od Finů odsun všech německých jednotek nejpozději do 15. září.[1] V severním Finsku nechal 200 000 německých 20. horských armádních sborů předem připravené plány, operace Birken se stáhla ze severu do nových obranných pozic již v září. Nové stanice byly opevněny a připraveny Karesuvanto -Ivalo proti útoku na linjalle z jižního Finska. Východní stanice věřily Pechenga nikl výroba pro Němce, a na druhé straně byly chráněny pažemi a Norština boční vetäytymistietä na jih.[2]
Německé ústupy proběhly do poloviny září bez bitev v souladu s Finy v Syysmanööverit. Kontrolní komise se však dostala do povětří a vyvinula tlak na ostřejší finské aktivity. Dne 27. září zahájil velitel finských vojsk generálmajor Hjalmar Siilasvuo.[3]
Předchozího večera dostal Jaeger Battalion 5. příkaz od Siilasvuo, aby šel přímo k Pudasjärvi kde si vojáci vyměňovali střely s Němci. Před tím Finové postupovali v souladu s dohodnutým harmonogramem, který následovali Němci. Olhavalla vojska dostala za úkol převzít neporušený Olhavajoki přesahující 45 metrů dlouhý železniční a silniční most.[3][4]
Bitva
Finské jednotky postupovaly z Oulu na Kemi, což je cesta pro plukovníka Augusta Kuistiona k velení vojskům 15. brigády, která spočívala především v oddělení praporů a oddílů od Savukoski. V čele odboru vedl major Hautala Hautala. Finové byli na jižní straně mostu, zatímco Němci opevnili své pozice na severní straně. Finský plán spočíval v obklíčení a překročení řeky dále od mostu, po němž následovala druhá menší skupina, která by most převezla vysokorychlostním přímým útokem.[5]
Němci sestávali z SS-Aufklärungs-Bataillon 6, SS-Intelligence Battalion 6 pod velením SS Obersturmführer Zimmermann. Střelecká a rychle se pohybující vojska se skládala ze dvou motorizovaných Jaegerových praporů, které byly podporovány útočnými zbraněmi, protiletadly a tanky. Němci si byli vědomi možných záměrů finského útoku. Finský útok měl být zahájen 29. září ráno. Během shlukování finských sil Němci objevili a začali rychle stahovat svá stanoviště. Jelikož bylo zřejmé, že Němci, kteří odjíždějí, most zničí, pokusili se Finové přerušit vznícení výbušnin na mostě. V tomto případě Němci vyhodili most do povětří a při následné výměně střelby obě strany na sebe střílely. Poté, co most explodoval, bylo zabito celkem 5 Finů a 2 Němci. Zabil byli oběti prvního z Válka v Laponsku. Výměna výstřelů skončila za méně než půl hodiny poté, co Němci ustoupili na sever.[6]
Reference
Citace
- ^ Kallioniemi 1989, str. 8.
- ^ Kaila 1950, str. 125–149.
- ^ A b Kallioniemi 1989, str. 68–70.
- ^ Kankainen 1989, str. 440.
- ^ Kallioniemi 2002, str. 68–70.
- ^ Jäppinen 2004, str. 22–24.
Bibliografie
- Kyösti Jäppinen: bitva Olhavan 29. 9. 1944. Suomussalmi: Weight: Myllylahti Ltd, 2004.
- Kaila Hope T: Lapland War. Helsinki: WSOY, 1950.
- Jouni Kallioniemi: Laponská válka 1944–1945 epilog Velké války na sever. Raisio: Práce Piste Oy, 1989.
- Janne Kankainen: „Laponská válka“, Oulu a Oulu byly války v letech 1918 a 1939–1945. sbírka děl, vyd. Tkanina, Rauhala, Vahtola. Oulu: Město Oulu, 2002. ISBN 951-9234-92-6.